Existuje mystická láska, která překračuje běžný horizont

Max Kašparů 2. díl: Existuje mystická láska, která překračuje běžný horizont V předchozí části rozhovoru s panem profesorem Maxem Kašparů jsme se zabývali pojmem, který je právě teď, o Vánocích, pro nás snad vůbec tím nejdůležitějším. Mluvili jsme o lásce. O tom, jak si s ní často nevíme rady. Také o sebelásce a podmíněné lásce. Nebo jak často se za různé projevy lásky stydíme A zapomínáme, že láska se má uskutečňovat a prožívat, má být láskou obdarovávající. Jenže potkáváme nejen lidi, kteří nejsou schopni obdarovávat, ale existují také lidé, kteří nejsou schopni přijímat. Nakonec nám pan profesor prozradil, co občas říká, když jako kněz hovoří na pohřbech – že víru jsme už pohřbili, naději pomalu pohřbíváme, ale láska se pohřbít nedá, protože tak velký hrob ještě nikdo nevykopal. A v diskusi s profesorem Maxem Kašparů pokračujeme i v tomto díle dialogu. Celý rozhovor, včetně textového přepisu, na: https://www.kupredudominulosti.cz/kas…

Zdroj: YouTube

Láska se vrací k tomu, kdo miluje – a obohacuje ho, i když není opětována

Max Kašparů 1. díl: Láska se vrací k tomu, kdo miluje – a obohacuje ho, i když není opětována

Max Kašparů 1. díl: Láska se vrací k tomu, kdo miluje – a obohacuje ho, i když není opětována
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jen dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím, obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl i tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všechno, co mám, ano, kdybych vydal i sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí. Láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždy se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Milí posluchači určitě jste všichni poznali snad nejcitovanější pasáž Nového zákona z Prvního listu Korintským apoštola Pavla. Jen těžko bychom mohli zvolit lepší citát na zahájení rozhovoru v den, který patří k těm nejkrásnějším v roce, tedy na vánoční Štědrý den. A koho jiného si k těmto tématům pozvat, než kněze, profesora Maxe Kašparů.

Zdroj: YouTube

Celý rozhovor, včetně textového přepisu, na: https://www.kupredudominulosti.cz/kas…

Odpuštění

V modlitbe Otče náš sa modlíme aj tieto slová:…a odpusť nám naše viny ako i my odpúšťame …

Veľa ľudí ani nie je ochotných pripustiť, že by niekomu ublížili. Potrebujeme vôbec odpustiť? Veľakrát konáme  skutky, veci, hovoríme slová, ktorými ani netušíme a neuvedomuje si, že by mohli niekomu ublížiť. To platí nielen smerom  od nás k druhým, ale i opačne, smerom k našej osobe. Či sme veriaci alebo nie sme.

Čo znamená odpustiť?

Odpustiť znamená:

  • vedieť, že nám bolo ublížené,
  • uvedomiť si, čo sa stalo a prečo
  • rozhodnúť sa odpustiť ( to znamená vzdať sa nároku na náhradu škody)
  • vnímať človeka, ktorý nám ublížil so súcitom ( je to tiež len človek)
  • uzatvoriť daný problém
  • snaha o zmier ( závisí na oboch stranách)

Odpustenie je akt rozhodnutia. Uzdravenie zranených emócii je však časový proces. Motiváciou pre každého kresťana by mal byť fakt, že nám Boh odpustil skrze  Ježiša Krista,  ktorý zaplatil všetok dlh za nás. Preto máme rovnako činiť i my. Cenu odpustenia vidíme na cene, ktorú za nás zaplatil Ježiš.

Kresťanstvo je o odpustení. Potrebujeme odpúšťať ale i odpustenie.

Nech sa naša viera prenáša cez naše skutky tu na zemi.

Zdroj:  YouTube