Jak na pasivní agresi

Pasivně agresivní člověk se snaží, aby ostatní trpěli stejně jako on. Nedělejte mu tu radost.

Ignoruje váš dospívající potomek všechno, co říkáte, a když už reaguje, tak odmlouváním? Dělá vám váš soused naschvály? Odvádí kolega na společném úkolu špatnou práci, zdržuje a za zády vás pomlouvá? Nebo sami na sobě pozorujete, že velice často trousíte sarkastické poznámky a sabotujete dohody, které jste uzavřeli? Pravděpodobně máte co dělat s pasivně agresivním chováním.

U dospívajících je podobné chování běžné. Připadají si nepochopení, mohou mít tendence být surově upřímní, nedělat věci, protože se od nich očekávají. Chtějí se chovat „nezávisle“, ale nejsou schopni se prosadit vůči dominantnímu rodiči či jiným dospělým, které zatím musejí poslouchat. Toto chování vytváří frustraci na všech stranách.

Pasivní agrese je dále typická u lidí, kteří jsou v blízkém vztahu nebo dokonce ve vztahu závislém, kdy jeden prosazuje své potřeby pomocí síly či převahy a druhý se cítí být nedoceněný, zbytečný či nepochopený, ale nedokáže ze vztahu odejít nebo energii ve vztahu vyrovnat.

Pasivně agresivně se k sobě mohou chovat partneři, sousedi nebo třeba kolegové v práci. Tomuto chování jsme se podrobněji věnovali v samostatném článku. Dnes se zaměříme na to, jakým způsobem pasivní agresi řešit, ať již u sebe, nebo u druhých.

Pokračuj v čítaní

Pasivita, agresivita, manipulace a asertivita

Komunikací rozumíme všechny cesty, kterými dáváme druhému najevo svoje pocity, přání, požadavky nebo prosby. Komunikace má být otevřená, jasná, přehledná a vstřícná. Můžeme rozlišit chování pasivní, agresivní a asertivní. Uveďme si příklady:

Pasivní chování se vyznačuje bezbranností vůči požadavkům druhých. Pasivnímu člověku chybí sebejistota. Ustupuje ostatním. Je nejistý. Stále se omlouvá. Vyhýbá se výměně názorů. Někdy je nadmíru a nepřirozeně snaživý, aby ho druzí nekritizovali. Jindy se vyhýbá sociálním kontaktům. Obviňuje okolí z agresivity. Má pocit, že ho druzí využívají. Často také využíván je. Někdy si pak vybije vztek na někom ještě slabším.

Agresivní chování vede k prosazování sebe na úkor druhých. Zraňuje druhé. Nedbá na jejich práva. Ponižuje je. Agresivní člověk si myslí, že pravdu má jen on. Rád druhým káže, vyčítá nebo moralizuje. Neumí si přiznat vlastní chybu. Často zaměňuje upřímnost s útočností. Přehnané sebevědomí a útočnost mohou být zástěrkou komplexů, které jsou agresivitou kompenzovány. K agresivnímu chování patří nejen hrubá slova, křik či moralizování, ale také sarkasmus, ironie, značkování a významné mlčení.

Pokračuj v čítaní

Ako si poradiť s pasívno-agresívnym správaním vo vzťahu?

Pasívno-agresívne správanie je pre vzťah rovnako deštrukčné ako keď negatívne emócie, ktoré sú jasne pomenované a ihneď viditeľné.

Niektorí ľudia nedokážu otvorene riešiť konflikty. Dochádza u nich vtedy k pasívno-agresívnemu správaniu, ktoré je riadené ich vnútorným hnevom. Takéto správanie však ich vzťahom škodí ešte viac. Ako ho u ľudí rozpoznať a reagovať naň?

Určite ste sa už aj vy stretli s pasívne-agresívnym správaním. Pri pasívno-agresívnom správaní ide napríklad o pasívny vzdor. Je to obranný mechanizmus a nie vždy je vedomý. Medzi črty takéhoto človeka patrí napríklad dvojzmyselnosť, tendencia sťažovať sa, vymýšľanie výhovoriek, či odkladanie povinností a tvrdohlavosť.

Príkladom takéhoto správania môže byť klasická situácia zo školských internátov, kedy sa nerozprávate s druhými osobami priamo, avšak ak vám niečo vadí, napíšete to na lístoček. Alebo ste pred svojim súrodencom schovávali jeho obľúbenú hračku, pretože vždy, keď sa s ňou hral, bol extrémne hlučný a vám to vadilo. Alebo ak váš partner odmietne ísť s vami nakupovať, vezmete so sebou ovládač od televízora, aby nemohol pozerať televíziu.

Pokračuj v čítaní