Asertivní výcvik

Základy „asertivního tréninku“ popsal v roce 1949 Andrew Salter. Jeho cílem bylo naučit své žáky (klienty) přiměřenému projevování emocí, umění dát najevo svá přání, oprávněné požadavky. Člověk se nemá bát oponovat, říci ne – a to jak za použití argumentů, tak i pouhým setrváváním na svém. Má být schopen „druhým ukázat sám sebe“ – takový jaký je, bez příkras. Ovšem tak, aby nebyla dotčena práva ostatních.

Člověk se má dále naučit umění vyrovnávat se s (oprávněnou i neoprávněnou) kritikou i s vlastními chybami. Má se naučit požádat druhého o laskavost bez pocitů trapnosti, má ovládnout umění přistoupit na kompromis, má se naučit bránit se, když s ním chtějí druzí manipulovat.

V naší kultuře se od děstství setkáváme s tvrzením typu:

„Snaž se, když to takhle s tebou půjde dál, nic z tebe nebude“.

„Co by tomu řekli lidé“. Působí tak na nás rodiče i učitelé (většinou mají dobrý úmysl). Působení této výchovy může dokonat ještě životní partner, který je podstatně náročnější na druhé než na sebe. Výsledkem těchto „výchovných“ snah je, že v podvědomí máme pocit, že jsme zklamali rodiče, že jsme v mnoha ohledech neschopní (budižkničemu).

Po výcviku asertivity bychom si měli uvědomit, že:

a)Nejsme ideální lidé (Ale kdo je bez chyby! Hodnocení vždy záleží na tom, kdo nás srovnává a s kým.)

b)Nejsme budižkničemu (Množí jsou na tom hůř. Navíc nás asertivní výcvik zbaví úzkostí a strachu a vše nám půjde lépe.)Asertivitu nesmíme chápat jako nácvik pouhých taktických manévrů k dosažení cíle. Není to cesta k vítězství, ale ke kooperaci, k nácviku optimální sociální komunikace, k řešení problémových a konfliktních situací.

Asertivita musí respektovat morální zásady. Co je nemorální, nemůže být asertivní. Asertivní výcvik by měl pomoci zejména méně průbojným osobám ke zdravému sebeprosazování.

Pokračuj v čítaní

Asertivita

Američan A. Salter sa snažil svojich žiakov naučiť spontánnym reakciám, primeranému prejavu emócií, umeniu dať najavo svoje priania, požiadavky, vyjadrovať vlastné stanovisko, nebáť sa oponovať s použitím argumentov, ale aj neustálym zotrvávaním na svojom, ak je argumentácia zbytočná alebo nie je na mieste. Zoznamoval ľudí s taktikami, ako presadiť svoju oprávnenú požiadavku či povedať alebo nepovedať „nie“ na neprijateľné nároky bez toho, aby boli dotknuté práva iných. Cvičil postupy vyrovnávania sa s kritikou a vlastnými chybami, učil umenie požiadať druhého o láskavosť bez pocitu trápnosti. Vedel, že kompromis je často najväčším víťazstvom. Asertivita je definovaná v konfrontácii s ďalšími formami sociálneho správania sa – pasivitou a agresivitou.

Pasívne správanie – človek nedokáže jasne oznámiť svoje prianie a potrebu. Rovnako je „bezbranný“ aj voči požiadavkám iných ľudí. Chýba mu istota v správaní, trápi sa, že sa nedokáže primerane uplatniť. Neodolá manipulácii. Ak ho niekto kritizuje, namiesto toho, aby zotrval na svojom, začne sa ospravedlňovať, vysvetľovať. Ľahko sa dostane do situácie, keď nielen nedosiahne svoje ciele, ale potvrdí svoju rolu „nemožného človeka“. Neúspechy znižujú aj tak nie príliš silné sebavedomie.

Agresívne správanie – človek sa presadzuje na úkor iných, nedbá na ich práva a oprávnené požiadavky, ponižuje a uráža sebadôveru ostatných. Niekedy dosiahne svoje, ale ľudia majú k nemu rezervovaný, často záporný vzťah. Odplácajú sa mu rovnako. Agresívny človek dosiahne často iba jedno – dočasne sa zbaví napätia. Nechýba mu sebavedomie, lepšie povedané pseudosebavedomie. Všetky svoje neúspechy musí preto sám pre seba premeniť na úspech. Keď sa mu to nepodarí, tak obviní okolie z toho, že mu podráža nohy. Agresia nie je len fyzické napadnutie, či silné a hlasné slová, ale aj sarkazmus a ironizovanie, ale aj tiché až sladké oznámenie. Rafinovaný agresor pôsobí nesympaticky, nepríjemne a ľudia majú tendenciu z komunikácie s ním uniknúť.

Pokračuj v čítaní

Viete byť asertívny? Tu je 6 tipov, ako povedať nie

Robí vám problém odmietnuť požiadavky druhých? Naučte sa, ako byť asertívny!

Treba vedieť, kedy povedať nie, a kedy áno.

Šéf chce, aby ste zostali v robote dlho do večera, dcéra má namierené na pochybnú diskotéku, brat by si rád požičal päťdesiattisíc. Vám sa to vôbec nepozdáva. Buďte asertívny a povedzte NIE! Tu sú tipy, ako na to.

1 NEPODĽAHNITE POCITU VINY

Niekto od vás niečo žiada a cíti, že by ste nemuseli súhlasiť. Čo urobí? Bude sa snažiť vzbudiť vo vás pocit viny, lebo tomu málokto odolá. Ihneď zaraďte spiatočku a nenechajte sa ovplyvňovať! Fakt, že niekomu odmietnete vyhovieť, nemôže spochybniť vás samých. Nikdy sa nenechajte vydierať, najmä nie citovo.

Pokračuj v čítaní

Umíte asertivně jednat?

Máte smysluplnou odpověď na všechno? Umíte říci ne a víte jak se bránit? Stane se vám, že neumíte rychle zareagovat? Tipy jak sebevědomě prosadit svůj názor.
A stává se vám, že vás někdo svoji osobností „přejede“?.

Známý příklad ze života. Stojíte v řadě v řetězci rychlého občerstvení a prodavač se vás zeptá, zda chcete celé menu. Pokud máte stále problém říci ne, jste přesně náš případ. Ovšem i pokud jste schopni si obhájit, co chcete, můžete najít další zajímavé tipy.

Pokračuj v čítaní

Asertivita

Máte problém povedať nie, i keď by ste naozaj mali?
Máte pocit, že vám ľudia „skáču“ po hlave?
Ak ste odpovedali áno na predchádzajúce otázky, potom prečítate pár riadkov o asertívnej komunikácii.
Asertivita je schopnosť úprimne vyjadriť svoje názory, pocity, postoje a práva, spôsobom, ktorý nepoškodzuje práva iných. Asertívny človek dokáže vyjadriť to, čo chce alebo nechce, to, ako danú situáciu vidí, nesnaží sa nič skrývať, je otvorený a úprimný. Je ale potrebné upozorniť, že úprimnosť nemožno vyjadrovať pri všetkých situáciách. Je potrebné rešpektovať slušnosť a ohľaduplnosť, aby sme niekomu neublížili.
Viac o asertivite sa môžete dočítať v priloženom súbore: