Jak lze bezpečně rozpoznat, že společenství věřících je sekta?

Matoucí může být zvláště to, že vlastního zneužívání si nemusíme být vědomi, protože ho i před sebou samými dokážeme krýt zbožnými úvahami, řečmi nebo verši z Písma.

Slovo „sekta“ je nadávkou, za níž si každý čtenář představí něco jiného. Dá se z něho ale vyrozumět, že tazateli jde o rozpoznání špatných, nebo dokonce nebezpečných rysů ve společenství. Rozpoznat tyto rysy bezpečně a nezpochybnitelně není možné. Už jenom proto, že i ve zdravém společenství se mohou klidně vyskytnout špatné způsoby jednání, a naopak: jednotlivci se svatou hroší kůží dokáží čerpat i z velmi pochybně fungujících společenství.

Křesťanské společenství a jeho příslušníci zacházejí s věcmi, které se týkají Hospodina. Řečeno biblickým obrazem, zacházejí s „Božím jménem“. A takového společenství se samozřejmě týká III. přikázání: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.“ Zneužitím je na prvním místě patrně myšleno používání Božího jména v magii a při čarovaní, ale využívat a zneužívat síly toho, co patří k Bohu, můžeme i v daleko obyčejnějších činnos¬tech: pro nás evangelikály je – myslím – důležitých hlavně následující pět oblastí.

(1.) Může to být zneužití naší společné víry v živého, jednajícího Boha. Soukromé zkušenosti, že Pán mi něco řekl, že jsem v modlitbě něco přijal nebo že jsem něco poznal jako Boží vůli, patří do společenství jen jako osobní svědectví. Pokud se něco takového vydává za obecně platný fakt a stane se to argumentem, může to být zneužitím záležitostí Boha pro vlastní účely. Podobné je to samozřejmě s proroctvími, výklady modlitby v jazycích a dalšími svatými záležitostmi, použitými k nesvatému účelu posílení vlastních stanovisek.

(2.) Ostří církevní dravci dokáží využít i toho, že jejich bratři a sestry jsou ochotni hledat chybu u sebe, pochybovat o správnosti svých názorů, ustoupit, hledat kompromis, znovu se modlit apod. Jsou takoví díky tomu, že jsou zvyklí reflektovat svůj život, činit pokání, zapomínat na sebe. Tento jejich vztah k Bohu může být ale snadno zneužit těmi, kdo to s Bohem a jeho „jménem“ nemyslí zdaleka tak vážně, ale dokáží se zbožně tvářit a účinně používat různá svatá slůvka či biblické verše.

(3.) Ano, také úcta k Bibli jako k Božímu slovu, jímž je třeba se řídit, může být zneužita. Pří-kladem může být varování „vztáhnout ruku na pomazaného Hospodinova“ aplikované na kazatele nebo pastora za účelem posílení jeho mocenské pozice. Zneužita může být Bible také třeba ke ždímání peněz a zneužit může být asi každý její verš. Neštěstím mnoha současných evangelikálních sborů a církví je pohrdání univerzitním biblickým a teologickým vzděláním. V prostředí, v němž se Bible nečte nebo se čte jen s vlastním intuitivním porozuměním a kde chybí někdo, kdo rozumí zásadám biblického výkladu, je velmi snadné Bibli kroutit podle toho, jak se to hodí.

(4.) A to už jsme vlastně u dalšího bodu: u zneužití autority, o níž věříme, že je od Boha. Hospodinem (jeho jménem) tak mohou být bohužel zaštítěny i mocenské hry a triky, které mají autoritě zajistit nekritizovatelnost, neodvolatelnost, možnost zasahovat do soukromí, možnost izolovat ty, kdo ne vždy souhlasí, možnost vstupo¬vat do vztahů jiných lidí a manipulovat jimi a mnoho jiného.

(5.) Tato autorita může zneužít i přesvědčení, že společenství má zvláštní kvalitu Božího lidu, těla Kristova a podobně. Společenství Božího jména je pro každého křesťana samozřejmě významné, a to může být zneužito k vyžadování konformity a loajality, k potlačování osobi-tosti, zabránění kritice, vytěsnění pochybností, vzbuzování pocitů viny a vědomí vlastní nehodnosti či nedostatečnosti a k jiným způsobům vytváření poslušného stáda.

Pokušení k takovým a mnohým jiným zneužitím se týká nás všech. Matoucí může být zvláště to, že vlastního zneužívání si nemusíme být vědomi, protože ho i před sebou samými dokážeme krýt zbožnými úvahami, řečmi nebo verši z Písma. Proto je třeba, aby ve společenství bylo co nejvíc těch, kteří dbají na III. přikázání a mají odvahu poukázat na jeho porušení. Ano, rozdíl mezi „sektou“ a „nesektou“ je bezpochyby také v tom, do jaké míry si je společenství vědomo pokušení zneužití Božího jména a do jaké míry je schopné takové jednání eliminovat.

Prevzaté z: http://brana.cb.cz/?/clanky/clanek?id=197&nazev=jak-lze-bezpecne-rozpoznat-ze-spolecenstvi-vericich-je-sekta

Comments are closed.