Techniky predchádzania manipulatívneho správania

Neasertívne správanie nazývame aj manipulatívne. Manipulatívne správanie je veľmi často neuvedomelé, osvojené vďaka výchove a z nej vyplývajúcich pocitov úzkosti, ignorancie a viny. Jeho základom je niekoľko výchovou vštepených neasertívnych povier.
Asertívne komunikačné techniky alebo asertívne komunikačné zručnosti sú formy medziľudskej komunikácie, ktoré nie sú ani agresívne ani pasívne. Ako zručnosť potom označujeme schopnosť použiť danú komunikačnú techniku v príslušnej situácii. Asertívne komunikačné zručnosti nám dodávajú nové, asertívne schopnosti komunikácie a pomáhajú predchádzať manipulácii v komunikácii.
 
Technika pokazenej gramoplatne
Princípom tejto základnej asertívnej techniky je opakujem vytrvalo, pokojne (bez vzrastania neistoty, agresivity, hnevu, úzkosti,…) – znovu a znovu – to, čo chcem dosiahnuť a to bez toho, aby som začal(a) byť nahnevaný(á), rozčúlený(á), či hlučný(á) (bez kriku). Nemusím mať pripravené žiadne argumenty, neposkytujem zdôvodnenia a ani výhovorky, trvám na svojom a od problému sa nenechám odvrátiť.
 
Technika prijateľného kompromisu
Prijateľný kompromis je asertívna komunikačná technika, jej cieľom je v prípade konfliktu záujmov dosiahnutie konsenzu. Rozhodovanie pomocou konsenzu znamená, že chceme, aby bolo rozhodnutie spoločné a nie aby zvíťazila väčšina. Preto sa nepoužíva hlasovanie, diskusia prebieha, až dokiaľ nie je s rozhodnutím každý spokojný.

Noam Chomsky: 10 způsobů manipulace s masami

Noam Chomsky – profesor lingvistiky, filozof, veřejná osobnost, autor knih. Říká se mu jeden z nejvlivnějších intelektuálů naší doby. Chomsky, vášnivý a důsledný kritik politické tyranie, analyzuje roli státu od jeho vzniku po současnost a nastiňuje vektory jeho vývoje.
Když stát nebo politická moc získají své vlastní zájmy, je jeho primárním úkolem řídit ty, kteří jej volí, s cílem triviální sebezáchovy. Pokud lidé začnou projevovat nespokojenost, pak, aby se vyhnuli násilí, může tomu zabránit pouze propaganda a média fungují jako její nástroj. Noam Chomsky sestavil seznam „10 způsobů manipulace“, na které vás upozorňujeme.

Metoda číslo 1: rozptylování

Hlavním prvkem řízení společnosti je odvrátit pozornost lidí od důležitých problémů a rozhodnutí politických a ekonomických vládnoucích kruhů neustálým saturováním informačního prostoru nevýznamnými sděleními.
Přijetí rozptylování je velmi důležité, aby se zabránilo tomu, aby občané získali důležité znalosti v oblasti moderních filozofických trendů, pokročilé vědy, ekonomie, psychologie, neurobiologie a kybernetiky. Místo toho je informační prostor plný zpráv o sportu, zábavním průmyslu, mystice a dalších informačních složkách založených na reliktech lidských instinktů od erotiky po tvrdou pornografii a od každodenních příběhů mýdla až po pochybné způsoby rychlého a snadného zisku.
„… neustále rozptyluje pozornost občanů od skutečných sociálních problémů a mění je na témata, která nemají skutečný význam. Zajistit, aby občané byli něčím neustále zaměstnáni a nemají čas na přemýšlení; z pole do ohrady, jako všechna ostatní zvířata. “ (Citace N. Chomského z knihy „Tiché zbraně pro tiché války“).

Rozpoznání prvků totalitních režimů na příkladu Adolfa Hitlera

Zde je nastíněno několik hlavních bodů, jak lze rozeznat projevy autoritativní či totalitní moci na exemplárním příkladu Adolfa Hitlera a jeho nacionálního socialismu. V jeho případě se objevily tyto prvky všechny. Je dobré mít tyto body na paměti a pokud začne politická strana nebo vládnoucí režim aplikovat, byť jen některý z těchto bodů, je dobré být občansky na pozoru, dřív, než může být pozdě a z demokracie vznikne totalita. Ledacos, co se v dnešní politice děje může tuto neblahou minulost připomínat.

1. Neomylnost autority vůdce
Totalitní a autokratické režimy staví především na osobnosti silného vůdce, který by měl vše vyřešit za ostatní a převzít zodpovědnost za stát. Hitler po vzoru Mussoliniho fašistické strany v Itálii, jasně deklaroval svoje vůdcovství již v knize Mein Kampf z roku 1925, kde zřetelně vyslovil všechny svoje myšlenky, včetně likvidace Židů a vytvořil si v něm svůj dokonalý vůdcovský mýtus. Jeho nacionální vůdcovství mělo být neomylné a nezpochybnitelné, i kdyby se sám prohřešil proti původní ideologii, což se stávalo poměrně často. Vedení NSDAP toto rozhodnutí muselo jednohlasně akceptovat a podporovat. Ti, co se vzpříčili režimu byli zpravidla zbaveni funkce či odstraněni, i když šlo původně o spojence (viz velitel SA Röhm). Vůle vůdce byla nad veškerou pochybnost. V případě Hitlera šlo až o jakýsi náboženský kult národního hrdiny a spasitele, který měl vyvést německý vyvolený národ z krize. Obdobně fanaticky fungoval v Sovětském svazu kult osobnosti Lenina a především pak diktátora Stalina, směřující k určité formě politického náboženství. Totéž platilo i pro „zbožštění“ předsedy Mao Ce-tunga v komunistické Číně nebo u severokorejských diktátorů.
Analogické autoritářské choutky dnes můžeme pozorovat například u prezidentů Putina, Kim Čong-una, Si Ťhin-phinga či Erdogana. Určité indicie jsou patrné i u Orbána, ale a dalších.

Kto sa môže stať obeťou sekty?

Čo je psychická manipulácia?
Je to ovládanie ľudí bez ich vedomia, často na ich škodu. Sekty používajú kontrolu myslenia, čiže manipuláciu ľudí pomocou psychologických techník (tie vznikli v rámci psychoterapie s cieľom pomôcť pacientom, avšak v sektách sa zneužívajú tak, že ľuďom škodia), aby verbovali a udržali členov v sekte. Ani jeden človek skutočne podrobený psychickej manipulácii si to nikdy neuvedomoval, ani tomu neveril. Tí, ktorí boli podrobení kontrole myslenia, zvyčajne vášnivo bránia svojho manipulátora vyhlasujúc, že on im jednoducho ukázal svetlo… Alebo ich zázračne premenil.
Charakteristickou črtou stretnutí, na ktorých dochádza k psychickej manipulácii ľudí, je, že sa konajú na miestach, kde sú účastníci izolovaní od vonkajšieho sveta bez možnosti odísť v ľubovoľnej chvíli domov. Program je zostavený tak, aby spôsobil fyzickú a psychickú únavu. Dosahuje sa to spravidla dlhými hodinami prednášok, počas ktorých účastníci nemajú možnosť relaxovať či premyslieť si to, čoho sú účastníkmi. V metódach „obracania na pravú vieru“ zohráva dôležitú úlohu zavedenie žargónu – nových termínov, ktoré majú význam len pre zasvätených a sú nezrozumiteľné pre tých „zvonku“.

Nadobudnutie kontroly nad mysľou človeka, čiže psychická manipulácia, prebieha v troch etapách:
> zníženie bdelosti – nervový systém prestáva riadne fungovať, človek čoraz ťažšie rozlišuje medzi fantáziou a skutočnosťou. Medzi techniky udržujúce dysfunkciu nervového systému patrí diéta založená najmä na zelenine a ovocí s vynechaním alebo vážnym obmedzením múčnych jedál, orechov, semien, mliečnych výrobkov, rýb a mäsa; ďalej bombardovanie intenzívnymi zážitkami, obmedzenie spánku, maximálne zorganizovanie dňa, aby neostal čas na relaxáciu a zamyslenie. V tejto etape nastupuje aj tzv. bombardovanie láskou – darčekmi, komplimentmi, pozornosťou. Takisto je dôležité udržovanie obetí v stave ustavičnej exaltácie, nadšenia, poskytovanie extrémne silných emocionálnych zážitkov;
> psychická dezorientácia, programové vnášanie nepokoja – keď sa bdelosť zníži, obeť je podrobená silnej indoktrinácii. V tejto etape je zasypaná prílevom nových informácií, odporúčanej literatúry, skupinových diskusií, rozhovorov s jednotlivými členmi skupiny. Často sa tu prelína ilúzia so skutočnosťou a človek je schopný ľahko prijímať zvrátenú logiku;
človek prestáva samostatne myslieť – používajú sa pritom techniky redukcie myslenia. Techniky zmenených stavov vedomia spočiatku prinášajú pokoj, pretože zamestnávajú myseľ niečím jednoduchým (napr. opakovaním mantry), na čo možno sústrediť pozornosť. Stále opakovanie mantry spôsobuje pocit excitácie a nakoniec halucinácie. Výsledkom zredukovaného myslenia je vzďaľovanie sa od všetkého a odvrátenie sa od všetkých okrem tých, ktorých označia manipulátori. Niekedy manipulátori ponechajú určitý priestor na relatívnu slobodu, napríklad dovolia pokračovať v štúdiu, v zamestnaní. Obrovské percento aktivity človeka sa však koncentruje na konanie v prospech sekty. Dôležité je uvedomiť si, že keď sa účastníkom navrhuje redukcia myslenia a techniky, ktoré to majú napomáhať, hovorí sa im, že tým konaním veľa získajú – napríklad nájdu osvietenie.

Terapia závislých vzťahov

Heinz-Peter Röhr: Závislé vztahy – léčba a uzdravení závislé poruchy osobnosti. Praha: Portál, 150 s.

Nemecký psychoterapeut Heinz-Peter Röhr je známy svojimi knihami o narcizme, hystérii a hraničnej poruche osobnosti. Vo svojej novej knihe sa venuje problematike závislosti. Dlhodobo pôsobí na klinike pre liečbu závislostí a v knihe čerpá zo svojich bohatých skúseností so závislými klientmi.
Kniha je rozdelená do štyroch kapitol. Prvá kapitola s názvom Emocionální zneužívání v rodině sa začína rozprávkou bratov Grimmovcov Husiarka. Na jej pozadí poukazuje na tému závislosti ako neschopnosti odpútať sa od rodičov. Upozorňuje na emocionálne zneužívanie, ktoré je síce subtílne, ale zanecháva hlboké a trvalé stopy. Zdôrazňuje nebezpečenstvo toho, keď sú deti vnímané ako náhrada za partnera a ich skutočné detské potreby sú ignorované. Dieťa v tomto prípade slúži na uspokojovanie potrieb rodiča. Rodič od dieťaťa očakáva, že naplní jeho potreby lásky, alebo že vyrieši jeho problém s osamelosťou. Dieťa však nikdy nemôže naplniť potreby rodiča a vyriešiť jeho problémy. Poukazuje na riziká hyperprotektívnej starostlivosti, za ktorou sa často skrýva sledovanie egoistických cieľov rodiča. Rodič si dieťa pripútava a bráni mu v samostatnosti a svoj prístup ospravedlňuje známymi výrokmi: „Veď chcem pre teba len to najlepšie“, „Sám to nezvládneš, potrebuješ ma“, „Čo by som pre teba neurobil“ a tak ďalej. Poukazuje na manipulovanie vlastnými deťmi prostredníctvom vyvolávania pocitov viny, manipuláciu chorobami, odoprením lásky… Všíma si znaky závislých osôb, akými sú neschopnosť rozhodnúť sa, naučená bezmocnosť, narcistické očakávanie, že iní ľudia slúžia k uspokojeniu jeho potrieb.

Po rokoch s manipulátorom z vás doslova vyfučí osobnosť

Na začiatok by som chcel povedať, že ľudia o tejto populárnej téme radi hovoria, nie však už tí, ktorí manipuláciu uplatňujú na iných. Tí sa prezradiť nechcú. Manipulácia je doménou tak mužov, ako aj žien. Často je vo vzťahoch chápaná ako normálny nástroj, akým si pri sebe udržať partnera. Veľmi veľa vzťahov funguje na princípe jedného dominantného a druhého submisívneho partnera. Treba však dať pozor, pretože aj dominantný manipulátor dokáže vytvoriť dojem, že on je vo vzťahu ten podriadený. V skutočnosti tým len sleduje svoje záujmy. Skrátka existuje toľko manipulatívnych techník, koľko existuje ľudí.

Môžu sa prvky manipulácie objaviť aj v bežných fungujúcich vzťahoch?

Je normálne, že aj partneri v bežnom vzťahu sa niekedy navzájom manipulujú. Keby sme tvrdili niečo iné, klamali by sme. Povedzme, že partner síce plače, ale zároveň zostane plakať trochu dlhšie, pretože vie, že tým dosiahne to, čo chce. Častým nástrojom manipulácie v manželstve je tiež sex. Na to sú väčšinou vnímavejší muži. V praxi to znamená, že žena odstaví muža od sexu a používa ho ako výmenný artikel. Teda umožní mužovi mať sex s ňou len vtedy, ak za to niečo urobí.

Existuje jasná hranica medzi tým, čo je ešte relatívne normálne správanie, keď si chceme vo vzťahu presadiť to svoje, a čo je už extrémne?
Je potrebné rozlíšiť medzi manipuláciou v relatívne zdravých vzťahoch a tou, ktorú realizuje partner s poruchou osobnosti. Takíto manipulátori si uvedomujú svoju manipuláciu, ale nie jej dosahy, pretože konajú ako psychopatické osobnosti. Je veľmi ťažké určiť, ktorá manipulácia je ešte zdravá a ktorá už nie. 

Uvoľniť putá (Steven Hassan)

Počet strán: 342
Väzba: mäkká, brožovaná
EAN: 9788071402848
Jazyk: slovenský
Rok vydania originálu: 2007
Vydavateľstvo: Tranoscius

V roku 2007 vyšla vo vydavateľstve Tranoscius publikácia známeho amerického psychológa Stevena Hassana Uvoľniť putá. Slovenský čitateľ sa mohol už roku 1994 stretnúť s jeho dielom Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů. Vtedy išlo o jedinú odbornú knihu, ktorá sa venovala problematike výstupového poradenstva. Nová publikácia pokračuje v začatom, zlepšuje celý poradenský systém a posúva ho ďalej. Odzrkadľuje v sebe 25-ročné skúsenosti autora. Ako bývalý člen Munovej sekty sám niekoľko rokov verboval nových členov a manipuloval s nimi. Dosiahol až hodnosť asistenta národného riaditeľa. Po neľahkom odchode zo skupiny sa rozhodol pomáhať ľuďom vymaniť sa z tejto nelátkovej formy závislosti. Dnes patrí k najznámejším odborníkom, ktorí sa venujú záchrane ľudí pred psychomanipulatívnymi sektami.
 

Manipulativní rodiče

POČET STRÁN – 184
HMOTNOSŤ – 346 g
ROK VYDANIA – 2016
VÄZBA – brožovaná väzba
JAZYK – český
VYDAVATEĽSTVO – Portál
ROZMER – 160×230 mm
ISBN – 9788026210184
 

Kniha autorky dvou úspěšných titulů Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.
Co se stane, když je rodič opravdu manipulativní osobnost (volí často postupy velmi záludné), a jaké to má důsledky?

Jaké jsou příznaky, chování, způsoby řeči, charakteristické situace, které prozrazují patologii u otce nebo u matky a umožňují ji odhalit?

Autorka představuje nejrůznější podoby toxického vztahu s takovým rodičem. Staví své výklady na hojné kazuistice, často překvapivých, někdy drásavých příbězích dětí, které už dospěly. Tyto už dospělí nikdy nezapomínají na bolestné prožitky, i když širší rodina o nich neměla tušení; důsledky škodlivého manipulativního jednání se projevují stále…

Přesto je možné – a nezbytné – vymanit se z toho destrukčního pouta, dovolit si žít samostatně, spokojeně, bez ovlivňování a sebeobviňování. Kniha nabízí strategie, které pomáhají zbavit se pocitů viny a převzít kontrolu nad svým životem.

Isabelle Nazar-Aga je psychoterapeutka,
věnuje se behaviorálně-kognitivní terapii v poradně a řídí stáže a semináře osobnostního rozvoje a komunikace se zaměřením na rozvoj sebepoznání, sebepojetí, sebeúcty, sebedůvěry, pěstování osobních hodnot. V Portále vyšly její úspěšné tituly Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.

Obchodná manipulácia

Ako fungujú manipulácie? Treba pochopiť základné vzorce

Schopný manipulátor vie „oblafnúť“ nielen plnú sálu dôchodcov, ale aj veľmi inteligentných ľudí. Prekuknúť jeho manipulačné hry však vôbec nie je ľahké. O svojej skúsenosti hovorí napríklad istý majiteľ firmy: „Vlani mi zavolala moja poradkyňa a odporučila mi, aby som si aktualizoval svoju starú životnú poistku. Poznal som ju už predtým. Bola veľmi ochotná, hovorila presvedčivo, priniesla mi prepočty a vysvetlila, prečo je užitočné sa o svoju poistku starať.“ Poradkyňa sa počas podpisovania tlačiva pýtala na rodinu podnikateľa, zaujímala sa, ako sa darí jeho firme. Podnikateľovi v tej chvíli vôbec nedošlo, že vlastne odvádza pozornosť, aby sa nepozrel, čo podpisuje. „Až potom som zistil, že mi na podpis podstrčila úplne novú investičnú životnú poistku, aby inkasovala vysokú províziu,“ spomína majiteľ firmy.

Dôvody manévrovania
Ako sa takýmto manipuláciám vzoprieť? „Jednoducho. Tak, že pochopíte základné vzorce, ako to funguje. Potom sa dokážete brániť, pretože pochopíte, že s vami chce niekto manipulovať,“ vysvetľuje známy marketingový expert Ivo Toman. K manipuláciám sa podľa neho uchyľujú ľudia z dvoch dôvodov: „Jednak preto, aby sa cítili lepšie, pretože chcú získať vo svojom okolí lepšiu pozíciu. Druhým dôvodom je snaha na tom zarobiť.“ Pri analýzach, ako vedia manipulátori zariadiť, aby zarobili, dospel Toman k niekoľkým základným vzorcom ich správania.

Vzorec prvý – lepšie sa manipuluje unavený človek

Schopný manipulátor situáciu dokáže zariadiť tak, aby ste nepremýšľali a prestali byť obozretným. Kalkuluje s tým, že vás ľahšie zmanipuluje, ak ste unavený. Stavia na to, že unavený človek sa nedokáže poriadne sústrediť. Paradoxné pritom je, že čím ste bystrejší, tým ste v určitom smere aj zraniteľnejší. Aby manipulátori otupili vašu obozretnosť, siahajú po najrôznejších taktikách. Dohodnú si s vami napríklad schôdzku na dobu, keď už predpokladajú vašu únavu. Zavalia vás množstvom informácií, ktoré si cielene pripravia. Texty či prepočty si nachystajú tak, aby bolo písmo rozostreté a horšie čitateľné.
 

MANIPULACE V KOMUNIKACI

Značná část manipulátorů využívá masky okouzlujícího člověka za účelem vzbudit v ostatních sympatie a navázat co nejrychleji přátelské vztahy. Jsou usměvaví, pozorní a přívětiví, uchylují se k lichotkám a poklonám. Je-li takový manipulátor v pozici klienta, snaží se dobře zapůsobit a vytvořit přátelské ovzduší, aby mohl žádat o drobné laskavosti a výhody, často pod záminkou pomoci druhým. Jestliže se však jeho požadavky stupňují nebo se stanou nepřijatelnými a je pracovníkem odmítnut, mění se ze sympatického člověka v jízlivého kritika. Manipulátor často dává najevo pohrdání těmi, kdo nemají stejné vědomosti jako on, podivuje se nad neznalostí ostatních, chová se autoritativně a nepříjemně. Jako klient se často domáhá jednání s osobou na vyšší úrovni, s nadřízeným. Ptá se na věk, vzdělání, délku praxe, aby mohl zpochybnit odbornost pracovníka, chová se povýšeně, chybí mu zdvořilost a etické cítění.
I když pracovník manipulátora rozezná, nemůže s ním přerušit kontakt či přestat komunikovat. Může ale dát najevo, že jeho taktiku odhalil, nenechat se jí ovlivnit a udržet si zdravý odstup.

Manipulátoři s oblibou používají paradoxní komunikaci, tzv. „dvojitou vazbu“ (double bind). Jedná se o vzájemně se vylučující požadavky: pokud vyhovíme jednomu, nemůžeme splnit druhý. Manipulátor se často uchyluje k omluvám, které zvyšují jeho hodnotu, nebo k záminkám, kterými se staví do pozice oběti. Typické je pro něj také přisvojování si cizích zásluh a přenášení zodpovědnosti na ostatní; nesděluje své názory, a tím se vyhýbá účasti na rozhodování. Nevyvíjí-li se situace podle jeho přání, používá manipulující klient často věty „S vámi se nedá mluvit“ nebo „O  tom se s vámi nebudu bavit“  a tím zdůrazňuje neschopnost či nekompetentnost pracovníka. Své názory sděluje jako obecně platné pravdy, svými argumenty odvádí od podstaty věci, zamlžuje, vyslovuje neúplné věty nebo myšlenky, aby přivedl protistranu k odlišné interpretaci. Často používá neurčitá, mnohoznačná slova, neznámé zkratky a nepochopitelné výrazy, jeho žádosti jsou spíše vynucováním. Neschopnost jasně a normálně komunikovat s ostatními lidmi je nejtypičtější vlastností manipulátora.
 

Jak poznat sociopata

Sociopata můžeme definovat jako osobu, trpící antisociální poruchou osobnosti. Tuto chorobu charakterizuje zejména nedostatek ohleduplnosti vůči citům jiných osob, nedostatek studu a výčitek svědomí, manipulativní chování, bezuzdný egocentrismus a ochota používat lži pro dosažení osobních cílů. V nejhorších případech mohou být sociopati nebezpeční, obvykle se s nimi ale prostě jen těžko vychází. Velmi důležité je, abyste si uvědomili, jestli s nějakou takovou osobou pravidelně přicházíte do kontaktu, ať už je to váš partner nebo kolega. Chcete-li se naučit spolehlivě rozpoznat sociopaty, musíte dávat dobrý pozor, co lidé ve vašem okolí říkají a jak se chovají.

Všímejte si znamení
1.Všímejte si nedostatku studu.
Většina sociopatů dokáže páchat ohavné činy, aniž by je později sžíraly výčitky svědomí. Mezi takové jednání můžeme zařadit třeba fyzické ubližování nebo ponižování jiných na veřejnosti. Jedná-li se o skutečného sociopata, nebude litovat zraněných citů jiných osob a stejně tak s radostí využije lží, manipulativního jednání nebo jakýchkoli jiných neakceptovatelných činů.
Když sociopat spáchá něco špatného, je pravděpodobné, že bude ze svého jednání vinit ostatní.
Sociopat neváhá zranit (fyzicky i psychicky) kohokoli a kdykoli, pokud z toho má osobní prospěch. Právě proto se z takových osob stávají velmi úspěšní lidé.
Sociopat může být krutý ke zvířatům, aniž by za své jednání pociťoval alespoň základní lítost.
 

2.Všímejte si, jestli osoba neustále lže.
Sociopat spokojeně proplouvá životem a vrší jednu lež na druhou, podle toho, jak se mu to hodí. Skutečný sociopat se vlastně cítí nesvůj, když mluví pravdivě. Jakmile je přichycen při lži, nezdráhá se ve lhaní pokračovat a snaží se svá tvrzení zakrýt dalšími lživými fakty. Ve chvíli, kdy je již provalení velké lži na spadnutí, neváhá dramaticky všechno přiznat, ale to jen z toho důvodu, aby si udržel vaši oddanost.
Sociopati také rádi lžou a mlží o své minulosti. Všímejte si proto nesrovnalostí v jednotlivých příbězích.
Někteří sociopati jsou schopni zajít skutečně daleko, když jim jde o to, abyste jim uvěřili. Můžou vám například každé ráno tvrdit, že odchází do práce, a přitom jsou nezaměstnaní.
Někteří sociopati trpí bludy až do té míry, že svým vylhaným historkám opravdu věří. Tak například Charles Manson jednou prohlásil „Nikdy jsem nikoho nezabil! Nepotřebuji nikoho zabíjet!“ (Řekl to v reakci na fakt, že jeho následovníci byli zabiti někým jiným a ne přímo jím).[1]
 

Podľa akého správania spoznáte manipulátora?

Považovali ste sa predtým za vyrovnanú osobnosť a teraz máte o sebe čoraz viac pochybností? Začínate vo svojom vnútri pochybovať o svojich schopnostiach, odborných vedomostiach alebo danostiach, vlastnostiach alebo profesijných kvalitách? Ste pod neustálym tlakom a v strese? Získavate dojem, že nedokážete vhodne komunikovať?

Začínajú sa u vás objavovať aj rôznorodé fyzické problémy, napríklad poruchy spánku, búšenie srdca, dýchacie ťažkosti, bolesti hlavy, žalúdka, zvýšený krvný tlak, kŕče, závraty, kožné problémy alebo sa dokonca dostavujú i depresívne stavy? Ak ste na viaceré predchádzajúce otázky odpovedali kladne, pravdepodobne ste sa stali terčom psychickej manipulácie a neunikli ste manipulatívnym praktikám manipulátora.
Rozpoznať manipulátora je niekedy náročné. Manipulátor sa snaží vnútiť inej osobe myšlienky a názory, ktoré nie sú obeti vlastné a ktoré by dobrovoľne neprijala a získava výhodu voči nej bez toho, aby mala voľbu, či mu vyhovie, alebo nie. Obeť si často ani neuvedomuje, že je manipulovaná.

 Manipulácia je využívanie nevedomosti, neistoty, dobromyseľnosti, naivity, strachu, slušnosti a ďalších viac pozitívnych než negatívnych citov a vlastností iných osôb s cieľom realizovať svoje vlastné, väčšinou utajené a skryté zámery, ciele a plány. Manipulátor môže mať viacero podôb, môže pôsobiť ako dobrý altruista, tvrdý diktátor alebo obeť potrebujúca vašu pomoc. Zaliečaním, chválami, prípadne vzbudzovaním pocitu viny sa vás snaží získať, hrá sa na kamaráta, na ktorého sa možno vždy spoľahnúť alebo úbožiatko, o ktoré sa treba starať. K správaniu ho motivuje zvnútornený obranný mechanizmus, ktorý využíva ako prostriedok na prežitie. Keďže spočiatku vystupuje presvedčivo, takmer každý mu bez odporu podľahne.
 

Pozor na manipulátorov

Pocity a emócie sú veľkými spojencami manipulátora. Manipulátor totiž vie, že emócie veľmi ľahko a rýchlo vyraďujú z činnosti mozog. Tiež si je vedomý toho, že práve emócie ovplyvňujú a riadia všetky druhy rozhodovania. Ak manipulátor využíva k presadeniu svojho stanoviska alebo  jeho vyvrátenie emócie niekoho iného, tak hovoríme o emocionálnych apeloch. Emocionálny apel by mal partnera donútiť k tomu, aby prijal alebo odmietol určité tvrdenie. V týchto prípadoch nejde o skutočné presviedčanie. Skôr je volená stratégia ovplyvňovania, ktorá má dotlačiť partnera k určitému rozhodnutiu. Manipulátor pri tejto taktike pracuje s veľkým množstvom emócií. Využíva súcit, strach, solidaritu, závisť, nenávisť, pýchu a podobne. Týmito emocionálnymi apelmi sa zameriava na partnerove inštinkty. Ide mu hlavne o jedno. Potrebuje z činnosti vyradiť kritické myslenie a presadiť svoje ciele. Pozrime sa  na niektoré z množstva emocionálnych apelov, ktoré sa najbežnejšie používajú.