Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP).

HOVORY O DUŠI: „Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace,“ říká profesor Praško

V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí.

Obsah:
1:42 Úvod do problematiky poruch osobnosti
8:44 Příčiny poruch osobnosti
31:50 Diagnostika poruch osobnosti
37:01 Charakteristika jednotlivých poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, vyhýbavá, závislá a anankastická porucha osobnosti)
1:15:34 Terapie poruch osobnosti Odkazy: Česká psychoterapeutická společnost

http://www.psychoterapeuti.cz
Česká společnost kognitivně behaviorální terapie (ČSKBT) http://www.cskbt.cz
Výběr publikací Jána Praška https://www.megaknihy.cz/1904__jan-pr…
Hraniční porucha osobnosti (Hovory o duši)    • HOVORY O DUŠI: „L…  

Zdroj: YouTube

 Hraniční poruchy osobnosti a psychoterapie

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP, byl hostem pořadu Když bolí duše. Pořad TV Noe moderoval P. Daniel Vícha.

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Hlavním tématem rozhovoru obou mužů byly poruchy osobnosti a psychoterapie
„Porucha osobnosti ovlivňuje chování, prožívání i uvažování pacienta, může mu ztěžovat jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů. V populaci se projevuje u 10–13 % lidí.

Některé poruchy osobnosti se ukazují až po letech společného soužití – vztah s takto nemocným partnerem je velice náročný. Nejdůležitější je umět požádat o pomoc,“ upozornil prof. Peter Tavel.
Témata rozhovoru:
• Je porucha osobnosti léčitelná?
• Co je normální chování a co už je na diagnózu?
• Jak porucha osobnosti vzniká? Je daná geneticky, nebo je získaná?
• Mají poruchy osobnosti svá kritéria?
• Souvisejí spolu žárlivost a porucha osobnosti?
• Může si člověk trpící poruchou osobnosti pomoci sám?
• Může se porucha osobnosti objevit na EEG?
• Jak se chovat v práci, když se šéf projevuje jako psychopat?

Zdroj: YouTube

Jak poznat pasivního agresora

Poznat pasivního agresora není snadné. Pokud má váš partner, kamarád, kolega z práce nebo někdo z vašeho okolí snahu o manipulaci, vydírá vás, bojkotuje komunikaci a dělá naschvály, pravdepodobně jde právě o tento problém. Poradíme vám, jak pasivního agresora odhalit a jak si s ním poradit.

Co je potřeba
-Empatie
-Trpělivost
-Pevné nervy
Pasivních agresorů přibývá. Jde o lidi, kteří nejdou do otevřeného sporu, ale snaží se přenést svoji frustraci a pocit nepohody na druhé. I když se každý z nich projevuje podle své nátury a temperamentu, s ohledem na věk a na životní zkušenosti, přesto mají hodně společného. Co patří k nejčastějším projevům pasivního agresora?

Nemá snahu domluvit se, bojkotuje vaše vstřícné kroky. A dělá to v naprostém klidu, aby vás rozčílil.
Záměrně chodí pozdě na sjednané schůzky, pokaždé se na něco vymluví a potěší ho, když vás vyvede z míry.
Na vaše otázky odpovídá buď rovněž otázkou, nebo převede řeč mistrně jinam, aby nemusel odpovídat. Dosahuje v tom často vynikajících výsledků.
Když stojíte o komunikaci, stáhne se do sebe a nevyhoví. Pokud začnete mluvit, skáče do řeči, nenechá vás doříci větu, takže rozhovor tak jako tak není možný. Jakmile mu to vytknete, urazí se.
Jeho vtipy bývají často dvojsmyslné se skrytou snahou vám elegantně ublížit. Jestliže na to upozorníte, dotkne se ho to, úmysl ponížit vás samozřejmě popře a vás označí za viníka celé situace.
 

Odpuštění a smíření

Boží milosrdenství je nám nabízeno naprosto zdarma – ale může je přijmout jenom ten, kdo sám toto milosrdenství prokazuje.

Odpuštění a smíření

A to je pro nás někdy velmi obtížné. Jsme denně zraňováni chováním lidí kolem nás, tím, čím nám druzí ubližují. Teoreticky víme, že máme odpouštět, ale v praxi je to pro nás velký problém. Ale na prvním místě je to vždycky Bůh, který nepočítá naše provinění, který beze zbytku odpouští – a právě jen zkušenost odpuštění z Jeho strany je pro nás zdrojem schopnosti odpouštět druhým. Když vy odpustíte, Bůh odpustí! My jsme správci těch dluhů, kteří mají v rukou lidé vůči nám a vůči Bohu. Pán domu nepoctivého správce pochválil za to, že smazal dluhy těch lidí, a k tomu jsme povoláni! My si často myslíme, že odpuštěním schvalujeme to, co ten člověk udělal. Ale je to přesně naopak. Právě odpuštěním dáváme najevo, že se stalo veliké zlo, které prostě jinak než odpuštěním nelze odstranit.