Ješua 2 – 42 | Sk 28, 1-31: Reedícia Skutkov apoštolov v našich životoch

Poslednej kapitole knihy Skutkov apoštolov akosi chýba „strhujúce finále“. Sme presvedčení, že je to aj kvôli tomu, lebo ďalšie kapitoly tejto knihy pokračujú v kapitolách našich životov. To, nad čím sme rozjímali 3 roky je Božie Zjavenie a zrejme nie je náhoda, že sa číslica „3“ často objavuje v poslednej kapitole ako aj v tom našom čase zamýšľania sa nad touto knihou. Aby sme boli schopní v pokračovaní tejto knihy, posledná kapitola nás upozorňuje, aby sme sa vzdali duchovného barbarstva. Biblické alebo duchovné barbarstvo tkvie jedine v tom, ak nerozumieme Božiemu jazyku a tak mu následne ani nedôverujeme. To je dôvod, prečo sa budeme snažiť aj naďalej rozjímať nad Božím slovom a ponárať sa do jeho hĺbok v hebrejskom kontexte. Ak sa k nám pripojíte, bude to pre nás radosťou a požehnaním. Ak nie, prosíme, hľadajte ďalej.

Ješua 2 – 41 – Sk 27, 1-44: Prekážky v apoštoláte

Ak najväčšia prekážka v učeníctve je v nás samých – hlavne v podobe roztržitosti, v zmysle nesústredenosti sa na to najpodstatnejšie v živote, tak najväčšia prekážka v apoštoláte už nie je v nás – pochopiteľne, ak sme skutoční učeníci, ale tkvie v klamlivej taktike nepriateľa, ktorý sa nás snaží vystrašiť, zneistiť, spochybniť, či prekaziť Božie plány.

Ješua 2 – 40 | Sk 26, 1-32: Damašská skúsenosť

Všetci potrebujeme vo svojich životoch zažiť niečo podobné, ako zažil apoštol Pavol na ceste do Damašku. Nemusí ísť o jednorazovú udalosť; nemusí ísť ani o tak dramatickú skúsenosť, a možno ani v ničom podobnú s tou Pavlovou, okrem toho najpodstatnejšieho ukazovateľa tzv. „damašskej skúsenosti“ – zmeny života.

Ješua 2 – 39 | Sk 24, 1 – 25, 27: Obhajoba Pavla

Pri čítaní 24. a 25. kapitoly Skutkov apoštolov si môžeme uvedomiť Pavlovu pripravenosť obhájiť nádej, ktorá sa ukrýva vo viere vo všetko, čo je napísané v Zákone a u Prorokov snúbenú s vierou v zmŕtvychvstalého Pána; a to tak do obsahu ako aj do spôsobu. Toto posolstvo je zrejme veľmi aktuálne aj pre nás v dnešných časoch.


Ješua II – 38 | Sk 23, 1-35: Falošný prorok alebo falošné obvinenie?

Táto alternatíva neplatila iba za čias, keď apoštol Pavol musel pred veľradou obhajovať svoje učenie a svoje postoje, ale platí aj dnes.

Platí na adresu apoštola Pavla, keď sa aj na neho odvolávame pri nerešpektovaní niečoho z Božieho slova. Tým, či chceme alebo nie, ho prehlasujeme za falošného proroka. A táto alternatíva platí aj pre všetkých, ktorí majú odvahu ho v tom napodobňovať.

Prevzaté z YouTube: https://www.youtube.com/channel/UC3WGKgPHBYyUmoiQM8Zhvcg

Ješua II – 37 | Sk 22, 1-30: Pavlovo svedectvo

Apoštol Pavol vydáva svedectvo o Božom pôsobení v jeho živote pred svojimi súkmeňovcami. Hoci nimi nie je prijímané, bolo a je prijímané tými, ktorí sa nad ním zamýšľajú. Ako a v čom sa môže stať aktuálnym aj pre nás dnes, aby sme mohli svedčiť o živom pôsobiacom Bohu, sa zamýšľame v tejto časti.

Ješua II – 36 | Sk 21, 1-40: Horlivosť za Zákon

21. kapitola Skutkov apoštolov hovorí o apostáze ako o odpadnutí od Mojžiša a predstavuje desaťtisíce židov, ktorí veria v Ježiša a horlia za Zákon (Tóru). Na základe slov proroka Ezechiela je práve Zákon vpísaný do srdca prejavom prežívania patričnosti k Novej Zmluve. „Novosť života“ je spoľahlivým ukazovateľom toho, ako je to s nami.

Lámania pravého Chleba – Ješua II – 35 | Sk 20, 1-38

Živiť sa nielen chlebom, ale každým slovom, ktoré vyšlo z Božích úst. A predovšetkým mať účasť na lámaní toho jedného Slova, či Chleba, Krista. Samozrejme, že to lámanie a dávanie sa v tomto svete je sprevádzané pôrodnými bolesťami. No víťazstvo nového života je už Kristom vybojované. To je Evanjelium Božej milosti.

Achillovy paty evoluce

Vážení přátelé a příznivci otázky našeho původu,
v těchto dnech přinášíme na český a slovenský trh dlouho očekávaný osvětový a vzdělávací projekt s prozaickým názvem Achillovy paty evoluce. Jak již samotný název napovídá, řeč bude o evoluci a především o tzv. vědeckých důkazech hovořících v její prospěch. Je evoluční teorie skutečně pravdou o našem původu a historii? Jedná se opravdu o vědecky nejpřesnější a nejlépe zdokumentovaný pohled na náš původ? Jak vznikl vesmír, Země, příroda i člověk? Jsme velkolepým dílem moudrého Stvořitele nebo je naším otcem evoluce – pouhá náhoda, přírodní zákony a nepředstavitelná množství času?

DVD si môžete objednať na:

https://eshop.maranatha.cz/evoluce-vs–stvoreni/achillovy-paty-evoluce/


Viac o DVD si môžete prečítať na nasledujúcej strane.

Ztracená moudrost našich předků

Jací byli naši předkové? Šokující odhalení!

Určitě jste už někdy slyšeli názor, že v dávných dobách bylo lidstvo na daleko nižší úrovni než dnes – vědomostmi, kulturou, uměním, zdravotně i společensky a že úplně na počátku byl člověk v přechodné fázi údajného vývoje ze zvířat, kdy s bídou dokázal rozdělat oheň, ukrýt se v jeskyni nebo si vyrobit kamenný nůž či koženou suknici. Tento pohled na původ a historii člověka je však velmi naivní a vychází z přesvědčení o pravdivosti takzvané evoluční teorie, která tvrdí, že život pochází z tzv. chemické prapolévky, směsi jednoduchých chemikálií, jenž se spontánně zkonsolidovala do prvních samo se reprodukujících chemických celků, ačkoliv nic takového jako samo se reprodukující molekula ani dnes v přírodě neexistuje! Ani DNA není schopna reprodukovat sebe sama, ale potřebuje k tomu mnoho proteinů a enzymů a dalších megasložitých molekulárních systémů, až prý nakonec vznikly první živé buňky. Ty se pak údajně postupně diverzifikovaly až do té míry, že nakonec po stovkách miliónů let slepých pokusů a omylů přichází na scénu první opo-člověk. Onen ostrstěný, shrbený, zapáchající tvor s opičími rysy ve tváři, notoricky známý z učebnic a televize, chudáček s malým mozkem, vydávající primitivní skřeky, ze kterých si měl postupem času vyvinout komplexní lidskou řeč se vší její symbolikou, gramatikou a sémantikou umožňující vyjádřit nejúžasnější díla světové literatury. Tenhle evoluční příběh všichni dobře známe, vždyť se vyučuje ze zákona na všech školách, vysílá pořád znovu a znovu v televizi, píše se o něm v časopisech, encyklopediích a učebnicích. Je oslavován, opěvován, vyvyšován a chráněn, jako by to byl největší poklad lidstva. Problém je ale v tom, že je to jen příběh, smyšlený příběh, který s vědou souvisí jen velice okrajově. Správně by neměl být vůbec nazýván vědeckým, protože jej nelze podrobit opakovatelným vědeckým experimentům a pozorováním. Nikdo nikdy nepozoroval vývoj jednoho základního druhu v jiný, nikdo takový proces nedokázal napodobit ani v hrubých rysech v laboratoři ani sestavit teoretický model, podle kterého by takový smyšlený proces mohl reálně probíhat a ani nemáme žádné uspokojivé historické – fosilní – nálezy, které by takový proces i jen v hrubých rysech potvrzovaly. Zkrátka evoluční představa o postupném dlouhodobém vývoji bakterie v člověka je zcela smyšleným příběhem bez jakékoliv solidní důkazové základny, který si však ale získal srdce mnohých lidí svými nulovými nároky na etický a vztahový rozměr našich životů, nulovým apelem na hlubokou reformu našich srdcí a vztahů a zároveň zdáním pravdivosti, díky kterému v nás probouzí pocit bezvýznamnosti prapodivně zkloubený s pocitem, že je správné či dokonce nutné maximalizovat své vlastní přežití a pohodlí.

BIBLE – kniha knih i pro 21. století

Je to kniha, o které tisíciletá židovská a křesťanská tradice tvrdí, že obsahuje Boží zjevení, že skrze ni mluvil a mluví Bůh. Jenže mnozí ji četli a Boha mluvit nezaslechli. Lidské zkušenosti s Biblí jsou různé. Někteří se na ní inspirovali a čerpali z ní podivuhodnou sílu, jiní se nad ní pohoršovali a odmítali ji. Urážely je krutosti, necudnosti i zázraky, kterých je v ní řada. Konstatujme alespoň pro začátek, že Bible je sporná. A pokusme se co nejvýrazněji vymezit, co je na ní zvláštní, v čem by mohla spočívat její jedinečnost, je-li jaká.

Nutno předem říci, v čem není. Není ani v jejím jazyce, ani v její formě. Příběhy a rodokmeny, hymny a modlitby, kultické instrukce i mudroslovné reflexe najdeme i u sousedů, tedy ve starém Egyptě a staré Mezopotámii, a ovšem i v dalším starém Orientě. Její jedinečnost není ani v látkách. Některé látky najdeme i v jiných literaturách. Tak vyprávění o potopě má pozoruhodně shodný protějšek v jedenácté tabulce eposu o Gilgamešovi, část knihy Přísloví se téměř shoduje s jedním známým mudroslovným textem egyptským. Leccos v ní jsou zřejmé reakce na náboženské představy jejího okolí, někde jde o přímo rozhorlené polemiky. I v Novém zákoně se evangelia svou formou podobají helénistickým aretalogiím, epištoly klasickým dopisům a Zjevení Janovo je blízké tehdejší literatuře vizionářské.

A přece je na ní něco zcela pozoruhodného. Začneme Starým zákonem, tedy její starší a větší částí, sepsanou proroky a mysliteli starého Izraele. Ta jeho zvláštnost je v tom, že představuje celou zachovanou literaturu společenství, které se odhodlalo zničit nebo alespoň dále nepředávat, netradovat nic než to, co zcela jednoznačně svědčilo o Bohu. Dodejme: O Bohu zvláštním, svrchovaném, chcete-li transcendentním, to jest takovém, který prolamuje každé lidské úsilí nějak jej zvládnout, zneškodnit, zmanipulovat, dostat pod kontrolu, podrobit si.

Ješua II- 33 | Sk 18, 1-28: Tajomstvo „oddeľovania sa“ v našom živote

Apoštol Pavol prichádza z bašty modloslužby – Atén do bašty nemorálnosti – Korintu. Napriek tomu, že zažíva zjavný neúspech prijatia zo strany pohanov v Aténach a zo strany Židov v Korinte,“tím“ apoštolov sa stále viac a viac rozširuje. Boh zabezpečuje všetko potrebné pre tých, ktorí ho hľadajú s úprimným srdcom. Vtedy i dnes.

Vezmi a čti

„Rádi čteme životopisy světců, jak v jejich životě působil Bůh. Ale Bůh má své slovo pro mne i pro tebe, slovo, které může radikálně změnit náš život! Může nás okamžitě vysvobodit z moci těch věcí, se kterými si nevíme rady. Může nás přivést ke skutečnému obrácení, jako sv. Antonína, Augustýna a mnoho jiných světců. Ale musíme to slovo vzít a číst..“ www.vojtechkodet.cz

Ješua II – 32. Evanjelizácia v pohanskom prostredí

Ješua 2 – 32 | Sk 17, 1-34: Evanjelizácia v pohanskom prostredí

Apoštol Pavol spolu so svojimi spoločníkmi prichádza cez Macedónsko (Tesaloniky) v 17. kapitole Skutkov apoštolov do ohniska vtedajšej modloslužby – do gréckych Atén. Všade začína od židov – od synagóg a postupne ohlasuje Mesiáša pre všetkých, ktorí sú ochotní ho počúvať. Filozofia – láska k múdrosti – je prekážkou evanjelizácie iba vtedy, ak stojí iba na ľudskom rozume. Ak naopak stojí v službách Božieho Zjavenia, je prínosným nástrojom evanjelizácie.