Gaslighting – manipulatívna technika „blikajúcej plynovej lampy“

„Gaslighting“ je prepracovaná a mimoriadne zákerná technika psychologickej manipulácie, ktorá väčšinou prebieha dlhší čas. Je založená na tom, že psychopatický, ale dosť inteligentný manipulátor sa orientuje na obeť, ktorá je citlivá až hypersenzitívna a vnímavá na vonkajšie signály. Zámerom manipulátora („Gaslightera“) je vytvárať nekončiacu sériu komunikačných situácií, ktoré majú za cieľ postupne podkopať dôveru obete v jeho/jej schopnosť rozlíšiť pravdu a nepravdu, to, čo je pre obeť dobré a zlé, spochybniť či sa skutočnosť, ktorú obeť vníma, reálne deje.

Manipulátoři mezi námi

S manipulátory se setkáme všude – doma, v práci, ve škole i mezi přáteli. Zajímá Vás, jak je poznat, a jak se jim účinně bránit? Zdenka Tmějová je lektorka, psychoterapeutka a koučka. Absolvovala úspěšně Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v oboru pracuje dodnes. Provozuje soukromou terapeutickou praxi a vede semináře zaměřené na osobní rozvoj. Je spoluautorkou knihy ONA a zároveň realizátorkou programu Od manipulace ke svobodě.
Zdroj YouTube

Psychopati v biznise alebo ako prekuknúť človeka behom pár sekúnd

Expertka na neverbálnu komunikáciu a forenzná konzultantka Nora Lauková dokáže vidieť na ľuďoch to, čo skrývajú, ale aj to, o čom sami ani netušia. Analyzovala vyše 24 tisíc ľudí s rôznymi typmi porúch a patologického správania, študovala morfopsychológiu za oceánom, dnes pomáha firmám a jednotlivcom v tých ľudsky najťažších situáciách – konfliktoch, toxických vzťahoch a závislostiach. Poodhalíme s ňou prečo sa ľudia s psychopatickými sklonmi viac vyskytujú na riadiacich pozíciách či v politike. A dokonca uvidíte Noru priamo v akcií, keď urobí analýzu dobrovoľníka behom pár sekúnd. Toto je prvá časť interview.
Zdroj YouTube

Ako odhaliť manipulátorov a klamárov vo firme

V druhej časti štvrtého DO NAHA nám expertka na neverbálnu komunikáciu a forenzná konzultantka Nora Lauková povie viac o manipulácií, poškodzovaniu a intrigách vo firmách. Prakticky si ukážeme ako odhaliť klamára a ako sa dopytovať na detaily. Nora analyzovala vyše 24 tisíc ľudí s rôznymi typmi porúch a patologického správania, študovala morfopsychológiu za oceánom, dnes pomáha firmám a jednotlivcom v tých ľudsky najťažších situáciách – konfliktoch, toxických vzťahoch, závislostiach, dotkneme sa však aj partnerských vzťahov, či podoby so domácimi miláčikmi.
Zdroj YouTube

Charismatic Style Worship: Getting High on Music

Republished June 20, 2003 (first published March 2, 2003)
David Cloud, Way of Life Literature, P.O. Box 610368, Port Huron, MI 48061
866-295-4143, fbns@wayoflife.org

On a research visit to the large charismatic City Harvest Church in Singapore on February 8, I was reminded of the power of rock music. On Saturdays, City Harvest has two services, one at 4:30 p.m. and one at 7:30. I attended the 7:30 session. The music was pull-out-the-stops rock & roll and was the loudest I have ever heard in a charismatic church or conference, even though I have attended many of them. The music featured TWO drummers, electric guitars, a keyboard, and a powerful brass section. Several worship leaders, both male and female, swayed and pranced at the front of the stage.

The several-thousand-seat auditorium was almost full and the people were very, very exuberant. As best as I could tell from my vantage point, almost every person joined in enthusiastically during the worship time, singing, clapping, jumping, swaying to the potent music.

When I walked out of the auditorium and got away from the sound of the music, I actually felt a little lightheaded from not being accustomed to such loud music. It has been more than three decades since I last heard music that loud in an enclosed environment, and that was at a rock concert before I was saved. It was such a relief to get away from the relentless pounding.

I am convinced that if you took away the rock music, churches like this would lose their large crowds almost instantly. Rock music is a drug in itself.

ROCK MUSIC IS HYPNOTIC

Timothy Leary, the ’60s LSD guru, who was an expert both in drugs and in rock music, testified: „Don’t listen to the words, it’s the music that has its own message. … I’ve been STONED ON THE MUSIC many times.“

Leary was right, of course, about the hypnotic, addictive, sensual power of rock and roll. And notice that he IS NOT TALKING ABOUT THE WORDS, but of the music itself, of the rhythm, the backbeat, the heavy relentless syncopation.

Musician Andrew Salter observes, „Rock music is an IDEAL VEHICLE FOR INDIVIDUAL OR MASS HYPNOSIS“ (Salter, cited from Pop Goes the Gospel, p. 20). Likewise, John Fuller, in his powerful book Are the Kids All Right, warned: „Rock music in particular has been demonstrated to be both powerful and addictive, as well as CAPABLE OF PRODUCING A SUBTLE FORM OF HYPNOSIS in which the subject, though not completely under trance, is still in a highly suggestive state“ (Fuller, Are the Kids All Right? 1981).

David Winter, in his book New Singer, New Song, observes: „An incessant beat does erode a sense of responsibility IN MUCH THE SAME WAY AS ALCOHOL DOES. … You feel IN THE GRIP OF A RELENTLESS STREAM OF SOUND to which something very basic and primitive in the human nature responds.“

Indeed, rock music is powerful and addictive and is capable of producing forms of hypnosis, and who is to say that this is not precisely what is happening in the charismatic and evangelical rock and roll praise sessions?

Porazte MANIPULÁTORA! Takto sa ho zbavíte – Nora Lauková, expert na neverbálnu komunikáciu.

Vyveďte manipulátora z miery. Nedovoľte mu, aby vám ubližoval a prekračoval vaše hranice. Ako sa brániť voči toxickým ľuďom slovne, ale aj vlastným telom, prezradila v TOPKY podcaste expertka na neverbálnu komunikáciu Nora Lauková. Aké sú typické črty manipulátora? Ako zistíte, že sa rozprávate s toxickým človekom?
Zdroj: YouTube

Metody ženské manipulace a citového vydírání

Pro své uspokojení použije proti muži všechno co je možné použít

Žena pro dosažení cíle svých emocí používá všechny existující metody citového vydírání a manipulace. Většinou žena nasadí všechny typy naráz, což ve svém výsledku působí nelogicky. Dnešní ženy jsou vychovány bez společenských konvencí, které omezují možnosti vydírání a manipulace a proto využívají všechny možnosti beze studu, pocitu viny a beze strachu. Ke všem metodám vydírání a manipulace poskytuje systém femfašistického (viac na http://digitalnivztah.cz/femfasizmus/) státu plnou mediální podporu. Této morální podpoře se říká Druhá Morálka.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost. K tomu také najde žena plnou oporu ve společenských médiích. Při podpoře v médiích pak každý ženský manipulativní argument vyzní, jako by to byla svatá a nezlomná pravda.

Metoda 1. Manipulace výsměchem za nedostatečnost, neschopnost, nemužnost. Zabírá i na silné muže.
Metody manipulace výsměchem a upozorňováním na nedostatečnost jsou pro ženy výborné v tom, že plně zaberou i na svalnatého bohatého muže. I tam může žena takového muže vydírat do nekonečna tímto způsobem.

Metoda 2. Hrané opětování neexistujícího zájmu muže. Zabírá na citlivé a zodpovědné muže.
Dále ženy vydírají předstíráním opětování neexistujících vyznání lásky od muže. Muž se cítí podvědomě trapně a tak se snaží podvědomě skutečně něco udělat, co by demonstrovalo okolí, že žena si zaslouží jeho pozornost. Kolik mladých mužů bylo donuceno koupit něco dívce jen proto, že ona si přála aby okolí vidělo!

Metoda 3. Strhávání pozornosti na své NEŠTĚSTÍ. Zabírá na čestné a pozorné muže.
Žena přirozeně nechápe emoce muže, není to její úkol. V dnešním kontextu Druhé Morálky ale vypadá její chování zrůdně. Není nic neobvyklého, když se komunikace ve “vztahu” projevuje tak, že žena neustále, každý den pořád dokola, mluví jen o svém neštěstí, nepohodlí, smutku, nespokojenosti. Kdy úplně každou větu žena otočí do myšlenky na její JÁ. Je zajímavé pozorovat jev svobodných matek, které se ani nesnaží bojovat s tím, že jejich JÁ má absolutní přednost před dětskou spokojeností.

Metoda 4. Falešné identity, využívání falešných profilů k dolování informací
Pro ženu nechanou v zoufalství absolutně bez společenské identity a bez smyslu jejího pohlaví není ŽÁDNÁ TAKTIKA MANIPULACE OKOLÍM DOSTATEČNĚ AMORÁLNÍ. Proto se prakticky žádná nemůže vyhnout pokušení zneužít internetové anonymity
Zdroj: http://digitalnivztah.cz/metody-zenske-manipulace-a-citoveho-vydirani/

Jak se bránit manipulaci?

Manipulátor se nám snaží vnutit pocit viny, využívá lstí, citového vydírání, vyhrožování. Plníme pak jeho přání a příkazy, nehledě na to, co to znamená pro nás. Jsme zbaveni vůle. Než se ze zajetí manipulátora vymaníme, trvá to někdy celé roky. Psychologové ale znají několik způsobů, jak se před manipulativním chováním účinně bránit. Několik rad nám dal odborník na komunikační strategie Preston Ni.
Vždy mějte na paměti svá základní a nezcizitelná práva
Máte právo, aby vás druzí lidé respektovali
Máte právo vyjadřovat své pocity, svá přání a svá mínění
Máte právo stanovit si své vlastní priority
Máte právo říkat „NE“ bez pocitu viny
Máte právo dostat to, za co jste zaplatili nebo co jste si vybojovali
Máte právo vyjadřovat své názory, ačkoli se liší od názorů jiných lidí
Máte právo bránit se před fyzickými, morálními i emocionálními hrozbami
Máte právo žít v souladu se svým chápáním štěstí
To jsou hranice vašeho osobního prostoru. Manipulátoři tyto hranice hrubě narušují, nerespektují a nerozumí těmto právům. Ale pouze my, nikdo jiný, jsme zodpovědní za svůj život.

Udržujte si odstup
Manipulátor při komunikaci neustále převléká masku. S jedním člověkem je úžasně zdvořilý, s druhým vyzývavě hrubý, v jedné situaci se chová zoufale a bezmocně, a v další se chová agresivně. Pokud u někoho zpozorujete takové extrémní změny přístupů, držte si toho člověka raději daleko od těla a nenavazujte s ním kontakt, pokud to není nezbytně nutné.
Nejčastějším důvodem pro takové chování jsou hluboce zakořeněné zážitky z dětství. Pamatujte, převychovat nebo zachránit manipulátora, to není vaše práce ani povinnost.

25 účinných zbraní proti manipulaci

Kolem vás se vyskytují lidé, kteří se vás snaží nenápadně ovládat, využívat a vůbec vás zneužívat. Jak je zneškodnit? Když se chcete úspěšně bránit proti manipulaci od druhých lidí, je nezbytně nutné důsledně dodržovat tuto zásadu: ani neustupovat, ani neútočit.
 
Omlouváním, ospravedlňováním, bráněním, vysvětlováním svého chování nebo agresí se do manipulátorových sítí jenom ještě víc zapletete. Že vás nikdo nemanipuluje? Chyba. Manipulace ze strany žen i mužů je častější, než si myslíte. Je všudypřítomná.
 
Manipulátor, ať muž, nebo žena, vás ovládá prostřednictvím nejrůznějších ďábelských triků, aniž byste o tom věděli. Dokonce ani manipulátor sám si svého chování není někdy vědom! Využívá přitom vaší slušnosti, svědomí, rozumnosti, strachu a vašeho přesvědčení, že se lze domluvit a že se všecko dá vysvětlit.
 
Nedá. Cokoli manipulátor říká, je jen další past a úskok. Když ustoupíte a necháte se manipulátorem vést, zapletete se do jeho sítí. Což není dobré. Ale pozor! Pokud se budete rozčilovat a útočit nebo se snažit přesvědčit manipulátora rozumovými argumenty, dopadnete stejně špatně! V obou případech totiž pouze sledujete některý ze scénářů manipulátora, jste jen loutkou v jeho režii.

Jak tedy na to?
 

Komunikační triky: jak rozpoznat manipulaci a umět se jí bránit

S manipulací se můžeme setkat v práci i osobním a veřejném životě. Ti, kdo umí manipulovat s ostatními, jsou mnohdy mistry svého oboru. Své cíle nedávají jasně najevo, ale umí dosáhnout svého nepřímo, často pomocí komunikačních a rétorických triků. Jak manipulaci prohlédnout, radí psycholog Jan Urban.
 
Manipulace je výrazem slabosti a osoba snažící se s námi manipulovat ve skutečnosti tomu, co říká, nabízí nebo prodává, sama příliš nevěří. Podle toho je třeba k ní přistupovat: dát najevo, že tato snaha je průhledná.
Prohlédnout, že máte před sebou manipulátora, můžete tehdy, když rozpoznáte, zda na vás použije některý z osvědčených triků.

1. trik   Působení na emoce
Manipulátor se často opírá o neúplné informace nebo složitě formulovaná sdělení, kterým druhá strana zcela nerozumí. K nejzávažnějším formám manipulace patří však ty, které se snaží ovlivnit naše emoce. Manipulující se totiž touto cestou snaží oslabit naši schopnost samostatně či kriticky uvažovat. Stejný cíl má i snaha vystavit nás v důležité situaci stresu nebo nás prostě vyvést z rovnováhy.
Emoce, které se manipulátor snaží vzbudit, mohou přitahovat i odpuzovat. V prvém případě jde nejčastěji o jeho snahu vyvolat (neoprávněnou) důvěru či (falešný) pocit bezpečí, jistoty nebo naděje opírající se o zdánlivou serióznost sdělení a určité nekonkrétní či nereálné sliby. Ve druhém případě jde nejčastěji o strach vyvolaný falešnými hrozbami.
Oba typy emocí se přitom mohou kombinovat. Příkladem je snaha druhou stranu nejprve určitým sdělením vystrašit a poté jí nabídnout řešení, které ji před údajným nebezpečím ochrání. Jde o manipulaci obvyklou v komerčním i politickém marketingu.
Manipulace spoléhající na vyvolání stresu, nejčastěji časového, je častá především v prodeji. Příkladem je sdělení, že zboží, o které máme zájem, je již téměř vyprodáno, a o jeho koupi je proto třeba se rozhodnout co nejrychleji. Podobné je sdělení, že nerozhodneme-li se rychle, ztratíme možnost slevy. Nejlepší reakcí na tuto manipulaci je požádat prodávajícího o slevu ještě větší.
O snížení naší kritičnosti se manipulující často pokoušejí i tím, že se nás snaží vyvést z míry, například vyvoláním nejistoty nebo pocitu viny, které mohou zvýšit naši ochotu vyjít manipulujícímu vstříc. Může jít i o kritiku, jež vede k tomu, že kritizovaný ztrácí sebedůvěru, a stává se tak snadněji ovladatelným.

Overtonovo okno – čiže od extrému k záväznému úkonu

Na to, aby sa istý názor stal zákonom, musí získať podporu väčšinovej spoločnosti. Niekedy k tomu prispievajú extrémne idey. Ich zavedenie do politickej diskusie slúži na to, aby sa tie idey dostali do hlavného prúdu. To je princíp tzv. Overtonovho okna.

Spoločenskí vedci Joseph Overton a jeho komentátor Joshua Treviño tvrdili, že politické názory možno klasifikovať podľa nasledujúcej škály: zakázané, radikálne, prijateľné, rozumné, populárne a legálne. Politici, ktorí zastávajú verejné funkcie, musia vyjadrovať názory, ktoré sú verejne akceptovateľné. Ak budú hlásať tézy „zakázané“ alebo „radikálne“, v najlepšom prípade získajú na svoju stranu oddanú skupinku fanúšikov, ale vyvolajú rozhorčenie väčšiny. To je zjavne primálo na to, aby ich podporili masy, získali verejnú funkciu a mohli presadzovať zákony. Na druhej strane práve hlásanie extrémnych a radikálnych názorov niekedy prispieva k zmenám v hlavnom prúde spoločnosti. Osoba vnímaná ako radikál dlho nemôže byť zvolená do vysokej funkcie. Jej tlak sa však pričiní o posun Overtonovho okna. To, čo sa považuje za populárne a legálne, sa začne meniť.
Predpokladajme, že väčšina spoločnosti je za zavedenie dávky v nezamestnanosti od 120 do 200 eur. Zrazu jedna skupina začne intenzívne požadovať jej zvýšenie na 500 eur. Tieto myšlienky síce nebudú akceptované, tvrdenie sa však stane plnohodnotným názorom v rámci verejnej diskusie. Radikáli síce mnohých ľudí okamžite nepresvedčia, ale pod ich vplyvom si väčšina politikov a verejnosti aspoň trochu poopraví svoje názory. Hlavný „umiernený“ prúd spoločnosti sa napokon prikloní k podpore 200 – 300 eur. V reakcii na prieskumy verejnej mienky ju politici akceptujú a dávky sa primerane zvýšia.
Po určitom čase bude dokonca možná situácia, keď sa Overtonovo okno posunie natoľko, že dominantným zákonom sa stane pohľad spočiatku považovaný za zakázaný alebo radikálny. Na to je však nevyhnutné organizované, rázne a niekedy dlhodobé pôsobenie.

Homo-manželstvá“
Z toho plynie jednoduchý záver: extrémne názory sa pričiňujú o zmenu toho, čo je považované za normu. V podobnom duchu môžeme uvažovať o spoločenských zmenách týkajúcich sa homosexuálneho hnutia. Od zákazu homosexuálnych kontaktov, ktorý bol v 20. storočí v mnohých krajinách bežný, sa dospelo k akceptácii homosexuálnych „manželstiev“.
Je to výsledok systematického vplyvu hnutia LGBT na médiá či vedu. Podľa Pew Forum v roku 2004 bolo 60 % Američanov proti homosexuálnym „manželstvám“, zatiaľ čo 31 % vyjadrovalo iný názor. V nasledujúcich rokoch sa tieto proporcie takmer úplne zmenili. Podľa štúdie z roku 2019 61 % Američanov je za homosexuálne „manželstvá“, a 31 % je proti.
Homosexuálne kontakty boli počas väčšiny histórie Spojených štátov zakázané. Vo viac ako tucte štátov tomu tak bolo až do roku 2003, keď Najvyšší súd USA zakázal aplikáciu zákonov proti sodomii v Texase a vo viacerých štátoch USA súčasne. V roku 2015 nasledoval ďalší krok – povinnosť uznať legalizáciu homo-manželstva v celých Spojených štátoch amerických. Takto aktívna menšina presadila svoju agendu v najsilnejšom a stále ešte relatívne kresťanskom národe.