Kresťanský web - Môj ľud hynie, lebo nemá poznania. Pretože si odmietol poznanie, odmietnem ťa, nebudeš mi slúžiť ako kňaz. Zákon svojho Boha si zabudol, aj ja zabudnem na tvojich synov. (Oz 4:6) Poznanie je základným predpokladom pre vykročenie na cestu od smrti k životu.
HomeArchive by category "Vzťahy, závislosti, uzdravenie"
Kategória: Vzťahy, závislosti, uzdravenie
V súčasnosti sa veľa hovorí o vzťahoch, či už partnerských, v rodinách, medzi priateľmi, kolegami na pracovisku, o medzinárodných vzťahoch. Ľudia žijú v nefunkčných, nenaplnených, prázdnych vzťahoch bez lásky a úcty, a to buď z povinnosti, zo slušnosti alebo jednoducho zo strachu zo zmeny alebo zo zlyhania, že keď zo vzťahu odídu, nezvládnu prevziať zodpovednosť za seba samých do svojich vlastných rúk.
Tento program má dopomôcť k pochopeniu a prežitiu uzdravujúcej cesty zo zármutku, rozhorčenia a zatrpknutia a tiež k zmiereniu sa s tým, čo sa už nedá zmeniť. Srdcom týchto duchovných cvičení je proces odpustenia: s Božou pomocou môže oslobodiť a uzdraviť zranené srdce. Duchovný pohľad je prepojený s modernými poznatkami psychológie, ktorá cez typické ľudské etapy žialenia vedie človeka postupne k opravdivému odovzdaniu zranení Pánovi v modlitbe a sviatostných sláveniach.
Má váš partner občas tendenci ignorovat, co říkáte anebo reagovat tak, že s vámi nemluví?
Nebo sami na sobě pozorujete, že velice často trousíte směrem k partnerovi sarkastické poznámky, o kterých víte, že ho jistě naštvou? Pravděpodobně pak máte co dělat s pasivně agresivním chováním.
Co je pasívní agrese Pasivně agresivní chování na první pohled nevypadá jako agrese. Je to obranný mechanismus, kterého si dotyčný nemusí být vědom. Takový obranný mechanismus vzniká již v dětství. Partner se může tímto způsobem chránit před odmítnutím, nejistotou, nízkým sebevědomím či strachem. Snaží se vyhnout problémům a mnohdy tedy místo toho, aby otevřeně přiznal, že je rozzlobený, něco mu vadí nebo se cítí zklamaně, se začne chovat pasivně agresivně. Pasívní agrese je častá ve vztahu blízkých lidí tedy i manželů a partnerů. Ten, který je pasívně agresívní se často cítí z nějakého důvodu frustrován, protože není schopen dostatečně vyjadřovat své potřeby směrem ke svému protějšku. Tím pádem nastává velký problém v komunikaci. Není pak mnohdy nic výjimečného, že se pasívně agresívní partner snaží vyhnout komunikaci vůbec. Jde o tzv. vyhýbavé chování. Pro jeho protějšek, je takové chování velmi matoucí, jelikož neví, co se děje a co vlastně partnerovi opravdu vadí. Mnohdy se ani nedozví, že mu něco vadí.
To pak samozřejmě způsobuje ve vztahu nemalé problémy. Partner používající pasívní agresi se vyhýbá přímé konfrontaci s partnerem. Nechce se mnohdy přímo vyjádřit s čím není spokojen nebo co mu vadí právě proto, aby se vyhnul konfrontaci. Avšak takovéto vyhýbání se jakékoliv konfrontaci, může mít z dlouhodobého hlediska velmi negativní vliv na vztah. Člověk používající pasívní agresi tedy nevyjadřuje na rovinu co mu vadí nebo že ho vůbec něco naštvalo. Taková pasívní agrese pak neumožňuje otevřenou komunikaci se svým partnerem a pro něj je pak situace nesrozumitelná. Pasivní agrese je zastírání a vyhýbání se řešení skutečných problémů. Mnohdy pak vytváří dlouhodobě nepříjemnou atmosféru v páru.
Max Kašparů hovorí, že základom života sú vzťahy a náš duševný stav sa odráža vo vzťahoch, ktoré s ľuďmi máme. Ak cítime sami v sebe nesúlad, nepokoj, rozpoloženie, nervozitu, nemôžeme čakať, že ľudia okolo nás budú prívetiví, milí, bezkonfliktní, pokojní a dobrí. Viac o vzťahoch a o aspektoch, ktoré majú vplyv na vzťahy v jednej zo svojich prednášok porozprával spisovateľ, psychiater, pedagóg, gréckokatolícky kňaz a esperantista Jaroslav Maxmilián Kašparů.
Vzťahy majú 3 roviny
Podľa Maxa Kašparů všetky vzťahy ľudí majú tri roviny: Intepersonálne vzťahy JA A TY To sú medziľudské vzťahy medzi mužom a ženou, rodičmi a deťmi a podobne.
Vzťah človeka ku kultúrnym hodnotám Táto rovina predstavuje napríklad vzťahy k materinskému jazyku, k tradíciám, k histórii, k domovu, k povolaniu, ktoré vykonávame.
Poviete si: „Prečo by som sa mal/a zaujímať o nejakú nenásilnú komunikáciu? Veď nie som násilník. Na nikoho nekričím, ľudí neosočujem a neurážam ani nenapádam. Som slušný človek. Toto sa ma netýka.“ Ak je to skutočne, tak potom už to samo o sebe je skvelé. Avšak ak sa začítate, zistíte, že nenásilná komunikácia hovorí aj o takých formách násilia, ktoré nie sú na prvý pohľad zjavné. Často si ich dokonca neuvedomujeme vôbec. Ich dopad preto v skutočnosti môže byť ešte silnejší a o to ničivejší. Ak sa chcete dozvedieť viac o tom, o akom násilí je reč a čo robiť aby sme sa s ním naučili narábať, aby sme boli skôr žirafy ako šakali, dočítate sa o tom na nasledujúcich riadkoch. Poviete si: „Prečo by som sa mal/a zaujímať o nejakú nenásilnú komunikáciu? Veď nie som násilník. Na nikoho nekričím, ľudí neosočujem a neurážam ani nenapádam. Som slušný človek. Toto sa ma netýka.“
Ak je to skutočne, tak potom už to samo o sebe je skvelé. Avšak ak sa začítate, zistíte, že nenásilná komunikácia hovorí aj o takých formách násilia, ktoré nie sú na prvý pohľad zjavné. Často si ich dokonca neuvedomujeme vôbec. Ich dopad preto v skutočnosti môže byť ešte silnejší a o to ničivejší. Ak sa chcete dozvedieť viac o tom, o akom násilí je reč a čo robiť aby sme sa s ním naučili narábať, aby sme boli skôr žirafy ako šakali, dočítate sa o tom na nasledujúcich riadkoch.
Marshall Rosenberg, autor konceptu Nenásilnej komunikácie (NVC – Nonviolent Communication) a zakladateľ Centra pre Nenásilnú komunikáciu, vyrastal v prostredí a v časoch, v ktorých v USA zúrili rasové konflikty, antisemitizmus, a denne bol v škole i v uliciach svedkom rôznych foriem násilia. Vyštudoval psychológiu a pôsobil ako mediátor – venoval sa riešeniu konfliktov po celom svete na rôznych úrovniach (osobné, pracovné, politické…).
Hľadal spôsob ako spolu lepšie vychádzať a postupovať v prípade konfliktu. Ako čo najviac minimalizovať násilie, ktorého sa ľudia tak kruto dopúšťali (a naďalej sa bohužiaľ dopúšťajú).
Rozvinul komunikačný model, ktorý v štyroch krokoch predstavuje spôsob ako s rešpektom voči sebe aj voči druhým komunikovať, dávať najavo svoje pocity a potreby, hľadať spoločnú dohodu a riešenie konfliktných situácií. Čo je teda Nenasilná komunikácia?
Žijeme v době negativismu. Jaké důsledky má negativní vidění světa a našeho života? Co se děje v naší mysli, když vnímáme sebe a budoucnost negativně? Co se naopak děje, když se rozhodneme pro pozitivní pohled? Co s naším životem dělá radost a kde je její zdroj? Jak se nastavit tak, aby se stylem našeho života stala radost?
2. Jak pracovat s neg. emocemi?
3. Odpuštění a přijetí se
Mnohdy nepoužíváme stejný metr pro měření všem lidem. Na ty kolem nás jsme laskaví, chceme se jim zavděčit, nechceme se hádat ani dělat zlou krev. Na sebe jsme ale jako psi. Neustále se soudíme, kritizujeme, ponižujeme, nadáváme si. Nebo právě naopak. Hudráme na všechny kolem a viníme je ze všech svých problémů, ale svou chybu neumíme vidět, natožpak přiznat. Základem dobrého vztahu k sobě je přijetí nejen mých silných stránek, ale i těch slabých (svého stínu). Pojďme spolu projít cestou odpouštějícího sebepoznání a sebepřijetí a zjistit, co se stane, když budeme sami sebou a zažijeme svobodu plynoucí ze sebepřijetí.
Pri preklade cudzojazyčného článku, nastavte preklad na iný cudzí jazyk a po jeho preklade na daný jazyk, použite znova prekladač na nastavenie na slovenský príp. český jazyk
Písmo na dnes
Tematické Biblické verše
Trpí niekto z vás? Nech sa modlí. Je niekto veselý? Nech spieva žalmy. Je niekto z vás chorý? Nech si zavolá starších Cirkvi; a nech sa nad ním modlia a mažú ho olejom v Pánovom mene. Modlitba s vierou uzdraví chorého a Pán mu uľaví; a ak sa dopustil hriechov, odpustia sa mu. Vyznávajte si teda navzájom hriechy a modlite sa jeden za druhého, aby ste ozdraveli. Lebo veľa zmôže naliehavá modlitba spravodlivého. (Jak 5, 13-16)