Kategória: Manipulácia, asertivita

V okamihu, keď Brian prvýkrát pochopil termín narcistická porucha osobnosti, nastala v jeho mozgu tma. Väčšinu života strávil s tým, mysliac si, že je bláznom, že je lenivý a hlúpy – tri slová, ktoré jeho otec o ňom často hovoril ostatným členom rodiny a priateľom. Jeho otec ho tiež prísne a tvrdo trestal, usporiadal zbytočné súťaže, v ktorých býval jeho otec vždy víťazom, nikdy sa mu neospravedlnil, nepreukázal mu empatiu, aj keď bol Brian zranený. So všetkými taktiež zaobchádzal, akoby boli podradní.

Chlubíte se rádi tím, kolik máte na Facebooku přátel? Neváháte každý den zveřejnit fotografie z vašeho soukromí? V tom případě patříte podle psychologů z americké Western Illinois University k těm lidem, u nichž Facebook probudil skryté sklony k narcismu.

Pro někoho je Facebook žrout času, pro jiného jediný způsob, jak zůstat v kontaktu se všemi přáteli a známými. Podle studie uveřejněné v odborném časopisu Personality and Individual Differences stačí jedna hodina denně, kterou člověk stráví na Facebooku, aby se v něm probudily sklony k sebestřednosti.

„Tito lidé často aktualizují svůj status, označují se na fotkách, mají velké množství virtuálních přátel a odhalují mnoho ze svého soukromí,“ tvrdí autoři studie. Není však jasné, zda Facebook zmíněnou stránku v lidech probouzí, nebo jen narcistní typy přitahuje.
Western Illinois University není jediná organizace, která se na uvedený fenomén zaměřila. A různé týmy odborníků přichází s odlišnými teoriemi. Podle univerzity v Severní Karolíně se narcismus neobjevuje u všech uživatelů Facebooku, ale pouze u těch, kteří si zakládají na velkém množství přátel, upozorňuje bloggerka Tara Parkerová na serveru deníku New York Times,
„Tvrdit, že Facebook je pro narcisty, je hodně zevšeobecňující. Je to způsob moderní komunikace, který nelze porovnávat s dřívějšími vztahy,“ tvrdí spoluautorka univerzitního průzkumu ze Severní Karolíny Lynne Kellyová, jež chce nyní svou pozornost zaměřit na sociální síť Twitter.

„Jsem velkorysý. Jsem velmi společenský, a když se setkávám s novými lidmi, udělám pokaždé zatraceně dobrý první dojem.“ Pod těmi všemi vnějšími kouzly a…

Pod těmi všemi vnějšími kouzly a vydatnou dávkou sebeúcty byste možná vlastně mohli být narcisisty. Ale je dobré si říci, že existuje opravdu tenká hranice mezi notnou dávkou vysokého sebevědomí a skutečnou poruchou osobnosti, kterou narcismus je. Vytipovali jsme sedm příznaků, které vám pomohou rozklíčovat vlastní podezření na narcismus.Ale ještě před tím, než si odkryjeme příznaky, měli bychom si říci, co to vlastně narcismus je a kde se vzal. Pojmenování je po řeckém hrdinovi Narcisovi, který se zamiloval do odrazu své tváře ve vodní hladině natolik, až se v něm utopil. Ale narcisistická porucha osobnosti (NPD) je definována více než jen láskou. Podle amerického psychiatrického sdružení je tato porucha definováno jako „grandiózní smysl pro sebedůležitost s nutností nadměrného obdivu vůči sobě samému a fantaziemi o bezlimitním úspěchu a moci.“
„Tito lidé nemají povědomí ani ponětí o tom, co dělají, což znamená, že necítí žádnou vinu nebo výčitky za jejich činy,“ uvádí psychiatrička Whitney Hawkins. Je důležité si uvědomit, že je rozdíl mezi lidmi, kteří mají narcisistické tendence, a těmi, kteří mají narcisistickou poruchou. Na rozdíl od první skupiny, kdy by lidé mohli trpět jen nafoukaným pocitem sebeúcty, lidé s NPD bojují s méně stabilním smyslem identity.
 „Pod tímto tvrdým a chlubivým zevnějškem je často velmi křehká osoba, která nezvládne přijmout kritiku,“ doplňuje Hawkins.
„Narcismus může pocházet už z dětství, kdy byl člověk příliš hýčkán, nebo příliš kritizován. Tito lidé se mohou potýkat s nejistotou, nízkou sebeúctou nebo žárlivostí. A proto, aby tyto pocity potlačili, mohou se pokoušet o to, že se budou sami před sebou stavět na výsluní,“ vysvětluje terapeutka Kimberly Hershenson. Musíme si uvědomit, že NPD je klinická diagnóza, pokud tedy v následujících příznacích poznáte sami sebe, bylo by vhodné se poradit s odborníky.

 Aj dnes by sme v rámci našej rubriky Očami viery, vedy a kultúry venovali opäť pozornosť téme z priesečníka psychológie a spirituality s názvom: Citový a náboženský vývin v prvých piatich rokoch života. Tento krát by sme sa zamysleli nad patologickými dôsledkami porúch v citovom vývine dieťaťa, ktoré sa môžu ovplyvniť aj prežívanie duchovného života v dospelom veku.

Poruchy vo vývine počas prvého štádia citového vývinu, teda počas prvého roku života dieťaťa sú dôvodom najvážnejších psychických porúch v dospelom veku. Môžu sa prejaviť v poruche psychotického charakteru, ako je napr. schizofrénia, ale najmä v poruchách osobnosti, a z nich sú najzávažnejšie predovšetkým antisociálna, narcistická a paranoidná porucha osobnosti.

Narcistická štruktúra osobnosti a pýcha 

Dnes sa pozastavíme najskôr pri narcistickej poruche, či štruktúre osobnosti. Dôvodom je jednak to, že okrem základnej poruchy či fixácie v ranom detstve ju veľmi intenzívne podporuje aj dnešná postmoderná, konzumná a hedonistická kultúra. Druhým dôvodom je samotný cieľ tejto relácie, ktorá sleduje citový vývin v jeho spojitosti s náboženským. V tomto zmysle, ako hovorí taliansky jezuita, psychológ a psychoterapeut Giovanni Cucci vo svojej knihe Fascinujúce zlo. Sedem hlavných hriechov, psychologická dimenzia prvého zo siedmich hlavných hriechov, „pýchy“, býva označovaná práve ako narcistická porucha osobnosti.

Aj vám sa zdá, že ľudia sú dnes akísi samoľúbejší? Že sú arogantnejší, povyšujú sa nad ostatných?

Nuž, dnešná doba, s precízne vypracovanými profilmi na sociálnych sieťach, týmto vlastnostiam veľmi praje.

Mnohí sú dnes zameraní hlavne sami na seba, ego im silnie a nabádania súčasného sveta, ako napríklad „musíš uveriť tomu, že ty si ten najlepší“, ich v tom iba podporujú.

Chcete malý príklad? Všetci poznáme spevácku súťaž Superstar. Zakaždým sa do nej prihlási vyše 10.000 ľudí a väčšina verí, že sa z nich môžu stať profesionálni speváci. Komické odchody zo scény, keď vyradený „spevák“ vysvetľuje porote, že nič nepochopila. Takto sa narcizmus javí navonok.

Čo je však skutočná narcistická porucha osobnosti?

V čom spočíva jej podstata?

Pokračuj v čítaní

Pokud jde o ty typy lidí, se kterými se pravděpodobně v životě setkáte, ale nejlepší je se s nimi nepotkat, jsou narcističtí manipulátoři, protože patří mezi nejvíce škodící vašemu zdraví.

Pokračuj v čítaní

Že něco nějak vypadá, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Platí to i pro oběti narcistických osobností.

Rozpoznat klasického narcistu není zas až tak těžké. Ale rozpoznat inverzního narcistu, který je úplně stejným predátorem jako narcista „klasik“, ovšem projevuje se na první pohled jako jeho pravý opak – totiž jako jeho oběť, to už je o něco těžší oříšek.

Inverzní narcisté totiž „klamou tělem“. A proto pro empatickou duši, jako jste vy, představují obrovskou výzvu. Je mnohem obtížnější je nejenom rozpoznat a do toho tekutého písku nezahučet, ale i se jich potom bez následků zbavit.

Tihle lidi totiž, pokud jim pošlapete kuří oka, dokážou kolem vás rozpoutat pravé peklo pomluv, polopravd, překrouceností a vyslovených lží. Připravit vám mnohou horkou chvíli a mnohý otazník v hlavě. Způsobit, že to budete vy, na koho se vaše okolí bude znenadání dívat s odporem, pohrdáním a blazeovanou svrchovaností skrz prsty, dívat se na vás jako na „zoufalce zralého na psychiatra“, odvracet se k vám zády a odtahovat se od vás.

Inverzní narcisté jsou totiž vlci v rouše beránčím. Vypadají a projevují se jako skutečné oběti. Nejsou to dokonce ani takové ty exempláře, kteří si „jenom“ libují v roli oběti.

Pokračuj v čítaní

Název je odvozen od řecké báje, podle níž krásný mladík Narkissos (Narcissus) odmítl lásku nymfy Echo a její sestry ho proklely. Zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížel si ji ve studánce, až do ní spadl a utopil se; bohové ho pak proměnili v květinu (narcis). Klasické zpracování této báje pochází od latinského básníka Ovidia ve sbírce Proměny (Metamorfózy).

Psychologie Sigmunda Freuda rozlišila dvojí význam pojmu narcismus:

• Primární narcismus jako normální stádium dětského vývoje, dokud dítě nezačne rozlišovat mezi sebou a svým okolím a všechno samozřejmě vztahuje samo k sobě. Primární narcismus není klinická diagnóza, ale spíše výkladový pojem.
• Sekundární narcismus je naproti tomu vážná porucha osobnosti, často způsobená vnitřními pochybnostmi o sobě, které pak pacient kompenzuje přehnaně sebevědomým a arogantním vystupováním, přehnanými nároky a touhou po veřejném úspěchu a moci. Podle Ericha Fromma je opakem skutečné lásky, kterou pacient nemůže pochopit.

Velký lékařský slovník definuje narcismus jako sebelásku. Narcistická porucha osobnosti se dle něj projevuje přehnanými představami jedince o vlastní důležitosti a privilegovanosti, a to i bez ohledu na skutečné výsledky jednání. Častým projevem je i arogantní chování a nedostatek empatie.

Pokračuj v čítaní

Podle studie vypracované psychology z Milánské univerzity a Swansea University vede nadměrné používání sociálních médií, zejména sdílení snímků a „selfíček“, k nárůstu narcismu. U zkoumaných uživatelů Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu byl konkrétně zjištěn průměrně 25% nárůst narcistního chování. Vědci zkoumali změny chování 74 lidí ve věku 18–34 let po dobu čtyř měsíců.

Výzkumníci zjistili, že tyto osobnostní změny jsou primárně způsobené právě „vizuálním“ používáním sociálních sítí, např. zmíněným sdílením selfie fotografií, a že primárně „textové“ používání nemá zdaleka takový potenciál takto měnit osobnost.

Většina účastníků výzkumu používala sociální sítě (pro soukromé účely) v průměru tři hodiny denně, někteří však uváděli i osm hodin. 60 % účastníků používalo Facebook, 25 % Instagram a 13 % Twitter a Snapchat. Více než dvě třetiny je používaly hlavně pro sdílení fotografií. Po dobu zkoumání mnoho účastníků začalo vykazovat narcistní znaky v takové míře, že byli způsobilí pro léčbu narcistické poruchy osobnosti.

Podle profesora Phila Reeda, vedoucího Katedry psychologie Swansea university, před tímto výzkumem existovaly náznaky, že existuje spojitost mezi narcismem a používáním sociálních sítí kvůli sdílení vizuálních příspěvků, nicméně až dosud se nevědělo, jestli narcisté používají tuto formu sociálních médií více, nebo jestli je možné sítě spojovat s následným nárůstem narcismu. Ze závěrů výzkumu usuzuje, že narcistní sklony se mohou vyvinout u zhruba 20 % uživatelů sociálních médií, kteří je intenzivně využívají pro sdílení vizuálního obsahu.

Zdroj: https://otechnice.cz/nadmerne-pouzivani-socialnich-siti-dela-podle-studie-z-lidi-vetsi-narcisty/