Narcistická porucha osobnosti – diagnostika a léčba

Výber z článku:
 Diagnostická kritéria MKN-10 pro narcistickou poruchu osobnosti (Smolík 2002)

A. Musí být splněna hlavní kritéria pro specifické poruchy osobnosti.

B. Jedinec musí vykazovat nejméně pět z následujících charakteristik:
1. velikášská představa o vlastní důležitosti (např. jedinec přeceňuje dosažené úspěchy a svoje vlohy, očekává, že bude považován za lepšího, než jsou ostatní, aniž by tomu odpovídaly výsledky jeho činnosti
2. zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce
3. víra, že je „zvláštní“ a jedinečný a že může být pochopen a být ve spojení opět pouze se zvláštními nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi
4. potřeba nekonečného obdivu
5. představa o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání zvláště slibného způsobu léčby nebo automatického splnění jeho přání a očekávání
6. využívání interpersonálních vztahů ve svůj prospěch tak, že využívá výsledků jiných osob k dosažení vlastních cílů
7. chybění empatie, váhavost a neochota rozpoznat nebo se vžít do pocitů nebo potřeb jiných lidí
8. často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu
9. arogantní, zpupné chování nebo přístupy.

Viac :
http://www.solen.sk/pdf/49732206d88d1c260543d9154f856447.pdf

Znaky manipulačního chování


1. Navozuje pocit viny a dovolává se při tom rodinných vztahů. přátelství, profesionální zodpovědnosti, příslušenství k náboženské či jiné organizaci.

2.Přenáší zodpovědnost na druhé nebo se ze své zodpovědnosti snaží vykroutit.

3.Nesděluje jasně své žádosti, potřeby či city.
Odpovídá obvykle neurčitě.

Láska a manipulácia

Od zamilovanosti k fungujúcemu vzťahu
Sympatický, očarujúci, vzdelaný, niekedy šarmantný, niekedy naopak nesmelý. Taký zväčša býva popis partnera, po akom túžime, stačí ho stretnúť a zrazu sme plní nádejí, dúfame, že práve s týmto človekom budeme po celý život šťastní. Stáva sa to každú chvíľu tisíckam dvojíc. Ale čo keď sa po čase ukáže, že vysnívaný partner je manipulátor? Že sa síce sprvu správal takmer dokonale, ale s tým, ako postupne maska padá, je tu namiesto pohodového a láskavého partnera iný človek, ktorý vás ničí, uráža, ponižuje a obmedzuje?

Manipulatívne jednanie

Nejasný kontext sdělení.
Manipulátor nechce podávat jasné a srozumitelné myšlenky, protože pro manipulaci je výhodnější používat jakousi „mlhu“, pomocí které lze kdykoliv kohokoliv tlačit do pozice „ty moje myšlenky nechápeš“. S tím bývá často spojeno jakési „skromné povznesení se nad věc“, kterým manipulátor dává skrytě najevo, že má převahu, že jeho myšlenky zůstávají u některých lidí nepochopené, dává najevo, že to přece není jeho vina.

Uhýbání přímým otázkám.
Manipulátor nemůže a nechce odpovídat na přímé otázky přímými odpověďmi, protože to mu ubírá prostor pro manipulaci a byl by nucen říct konkrétní věci, které by mohly projevit rozporuplnost jeho sdělení. Manipulátor totiž používá sdělení účelově a není pro něj důležité, co říká,ale jakého výsledku dosáhne, tudíž tvrdí to, co se mu právě hodí, ale nikdo nesmí poznat, že jsou v tom rozpory, proto na přímé otázky neodpovídá.

Jak jednat se sociopatem

Sociopati jsou často okouzlující a zajímaví, ale jakmile je lépe poznáte, odhalíte jejich skutečnou osobnost. Pokud znáte někoho, kdo manipuluje a lidmi a postrádá svědomí, je důležité naučit se s ním jednat, abyste si nenechali ublížit. Nemá smysl hádat se se sociopatem – nejlepší je dát najevo, že jste dostatečně inteligentní na to, abyste jeho svodům nepodlehli.

Naučte se rozpoznávat známky toho, že je člověk sociopat.

Sociopati trpí poruchou osobnosti, která způsobuje, že nejsou schopni se vcítit do ostatních lidí. Přestože často působí příjemně a přátelsky, využívají svého kouzla k tomu, aby manipulovali s ostatními lidmi.

Následující vlastnosti jsou mezi sociopaty běžné: [1]
Povrchní kouzlo – všichni je mají rádi
Inteligence – často jsou úspěšní a vzdělaní
Chybějící svědomí – když udělají něco špatně, nelitují toho
Nedostatek empatie – nedokážou se vcítit do ostatních lidí
Lhaní – nedělá jim problém lhát, necítí se provinile
Neschopnost milovat – jejich blízcí mají pocit, že ve vztahu něco chybí
Egocentrismus – když jsou středem pozornosti, jsou spokojení
Pocit nadřazenosti – často si myslí, že jsou lepší, než ostatní

Music Changes the Way You Think

Different music encourages different frames of mind

Hum the first two notes of “The Simpsons” theme song. (If you’re not a Simpsons fan, “Maria” from West Side Story will also do.) The musical interval you’re hearing—the pitch gap between the notes—is known as a “tritone,” and it’s commonly recognized in music theory as one of the most dissonant intervals, so much so that composers and theorists in the 18th century dubbed it diabolus in musica (“devil in music”).
Now hum the first few notes of Twinkle Twinkle Little Star, or, if you prefer something with a little more street cred, the “I’m sorry” part in Outkast’s “Ms. Jackson.” This is the “perfect fifth.” It’s one of the most consonant intervals, used in myriad compositions as a vehicle of resolution and harmony.

Poznejte manipulátora

Cítíte se v jeho společnosti neustále vinni anebo máte neustálý strach. Strach z toho, jak bude reagovat na vaše slova, máte strach z jeho ztráty, strach z toho, že se opět urazí, odejde, začne se vztekat. Tak vypadá život s manipulátorem. Mnozí z nás s druhými manipulují a ani o tom nevědí. V mnohem složitější situaci jsou však blízcí manipulátora, kteří ani neví, že jsou jeho obětí. Poznejte tedy manipulátora podle jeho základních charakteristik, můžete tak díky tomu konečně s jeho manipulací něco udělat!
Zásada manipulátora # 1 – Zesměšňuje ostatní
             Manipulátor rád zesměšňuje své blízké, a to hlavně na veřejnosti. Často jeho zesměšnění může vypadat jako holá legrace, avšak vás jeho chování vnitřně zabolí a necítíte se v ten okamžik dobře.

Emocionálna manipulácia: Bojovali ste už niekedy bitku niekoho iného?

Emocionálne a iné manipulácie nie sú nijaká zriedkavosť – a to dokonca ani na pracovisku. Ľudia sú rôzni – niektorí svoje ciele dosahujú vlastnou aktivitou, ďalší z nejakého dôvodu na dosahovanie svojho cieľa používajú iných. A ten dôvod nie je len jeden – aj manipulátorov je viacero typov, od nevinného „červa“, ktorý sa snaží vyhnúť nepríjemnej situácii alebo následkom vlastného zlyhania, cez „dramatickú divu“ bažiacu po pozornosti až po skrytého psychopata, ktorý manipuluje nie kvôli výsledku, ale kvôli uspokojeniu z emocionálnej frustrácie svojej „obete“.

Manipulácia v partnerskom vzťahu

Manipulácia médiami je zjavná a som presvedčená, že ju možno aj ľahšie reflektovať než manipuláciu v medziľudských vzťahoch, ktorá je zakrytá nánosmi emocionálnych vrstiev s našimi príbuznými, respektíve životnými partnermi. Samotní partneri manipuláciu ako problém alebo prvok disharmónie či nespokojnosti reflektujú len s ťažkosťami. Zvyknú si uvedomiť partnerovu dominanciu či neustále presadzovanie jeho vôle, aroganciu alebo netoleranciu. Často im ostane len pocit nespokojnosti, že sa vo vzťahu necítia príjemne. Chýba im sloboda. Tento príspevok sa prelína s niektorými dosiaľ publikovanými prácami, informuje o najrôznejších prejavoch manipulácie v partnerovi a ponúka teoretické návrhy riešení týchto situácií. Od iných publikovaných prác, s ktorými som sa konfrontovala, sa článok líši prepojením transakčnej analýzy s manipuláciou, skúmaním partnerskej komunikácie ako možným prediktorom a ukazovateľom manipulatívneho správania a rozoznávaním preferencie životných postojov, ktoré svojim pôsobením manipuláciu vo vzťahu podporujú.

We look at how music can manipulate characters or scenes in films.

The use of music in films is the secret weapon that producers use to manipulate our emotions and shape our responses to the story. The same footage may appear romantic, sad or even sinister through the choice of music and within these broad confines, more subtle gradations of emotion can also be engendered. A little personal reflection will confirm that a piece of music can change how we feel within seconds which is quite remarkable for a stimulus which is not found in the natural world. Though we may react emotionally to an ambient sound such as birdsong (perhaps as a consequence of the associations created by early memories) our feelings are unrelated to its real purpose or its meaning to the animal concerned.

Ako sa vyhnúť emocionálnej manipulácií počas chvál, worshipu

Chvály môžu byť veľmi emotívne. Mohutná hudba, davy ľudí, aura Božieho majestátu a obrátenie pozornosti človeka k nemu, môžu vytvárať intenzívne pocity radosti, očakávania alebo dokonca i smútku. Niektorí plačú. Niektorí ľudia sa smejú. Niektorých to ani nepohne.
I napriek rôznym postojom je to všetko v poriadku.

Problém však nastáva, ak vedúci chvál  vyvinie spoločné úsilie s hudobníkmi zmeniť emócie ľudí v snahe vynútiť si „určité správanie“. To sa nazýva „emocionálna manipulácia“ ktorá je škodlivou a ktorá kradne pravé uctievanie.

Co je narcismus a proč se šíří myšlení míchou jako infekce

Narcizmus narastá ako obezita. Desaťročné deti s krycím menom „Najzlatejšie dievčatko na svete“ postujú na Instagrame selfies s našpúlenou pusou, v okuliaroch, a tričku s nápisom Diva.
Jejich 30-ročné matky v stodolárových teplákoch z Lululemon sa denne potia vo fitnesscentrách, lejú do seba organické džúsy a na fejsbuku postujú fotky z dovolenky na Arube.
Ich krásni manželia zatiaľ  šplhajú po korporačnom rebríčku, budujú si konekcie na sociálnych sieťach, sú neskutočne úspešní a zaručnene rozmýšľajú nad nejakým startupom.

From the 1980s to the present, narcissistic personality traits among college students rose just as fast as obesity rates. And those scores nhave been rising even faster since the 2000s. Psychologist and co-author of „The Narcissism Epidemic,“ W. Keith Campbell, sits down with Steve Paikin to discuss just what exactly narcissism is and why we have become a culture obsessed with self-admiration.

Musical Hypnosis: Sound and Selfhood from Mesmerism to Brainwashing (Hudobná hypnóza: zvuk a sebectvo od Mesmerizmu až po vymývanie mozgov)

Social History of Medicine, Volume 25, Issue 2, May 2012, Pages 271–289, https://doi.org/10.1093/shm/hkr143Published: 05 October 2011

Summary

Music has long been associated with trance states, but very little has been written about the modern western discussion of music as a form of hypnosis or ‘brainwashing’. However, from Mesmer’s use of the glass armonica to the supposed dangers of subliminal messages in heavy metal, the idea that music can overwhelm listeners‘ self-control has been a recurrent theme. In particular, the concepts of automatic response and conditioned reflex have been the basis for a model of physiological psychology in which the self has been depicted as vulnerable to external stimuli such as music. This article will examine the discourse of hypnotic music from animal magnetism and the experimental hypnosis of the nineteenth century to the brainwashing panics since the Cold War, looking at the relationship between concerns about hypnotic music and the politics of the self and sexuality.