Vnitřní zranění a uzdravení

„Každý člověk potřebuje lásku, potřebuje, aby ho lidé přijímali takového, jaký je. My se vlastním hříchem stáváme neschopnými lásky a zraňujeme druhé, a obráceně-druzí zraňují nás. A tak se stane, že člověk pro svůj vlastní hřích, i pro hříchy druhých, je neschopný žít i s Bohem. Když uvažujeme nad překážkami života s Bohem, musíme mnohdy sestoupit hluboko do minulosti, protože nás ovlivnily už události, které jsme my sami změnit nemohli. Pro život člověka je moc důležité, jestli byl od samého začátku dítětem očekávaným a chtěným. Když se maminka netěší na své dítě, tak to dítě to negativně poznamená.. Každá chvíle, ve které se postavíme proti Bohu, nás vzdaluje od lidí i od Boha,způsobuje nám vnitřní zranění. Když uvažujeme o následcích hříchu, mluvíme o tom, že člověk sám se stává neschopným lásky, propadá se do duchovní hluchoty, přestává rozpoznávat, co je dobré a co zlé.“ www.vojtechkodet.cz