OKULTISMUS V MEDICÍNĚ I.

Historické etapy v parapsychologii
Do oblasti parapsychologie můžeme počítat prastarou magii a magické obřady, které vznikly už na počátku lidské civilizace. Magie se dělila na černou, od ďábla, a bílou, od níž můžeme stopovat vývoj k medicíně a vědě.
Později ve středověku to byly okultní vědy, okultismus, který měl svůj vlastní názor na svět a Zemi pokládal za živou bytost. Dozvuky těchto názorů nacházíme dnes v postmoderním věku v Lovelockově teorii o Gaie, Zemi jako živém organismu.
 V 19. století se objevila další fáze parapsychologie, spiritismus. Vznikl z pozorování dvou dcer pana Foxe v Hydesville blízko New Yorku, které slyšely divné harašivé zvuky ve svém domě. Domnívaly se, že to jsou duše zemřelých, a začaly s nimi rozmlouvat. O svých schůzkách s duchy okolo kulatého stolečku informovaly sousedy a zanedlouho se neuvěřitelně rychle, bleskově spiritismus rozšířil po celém státě. V r. 1870 už bylo v Americe 10 milionů, v roce 1890 15 milionů lidí, kteří propadli spiritismu, a byli to i vážení vědci, filosofové a politici. Kontakt mezi živými a zemřelými zprostředkovali paragnosti, média, nadaná zvláštní schopností. Duše zemřelých se objevovaly, rozmlouvaly, psaly, fotografovaly se, hudební nástroje samy hrály…
 Někteří parapsychologové se domnívali, že si tyto okultní, resp. hermetické jevy zaslouží skutečně vědecké bádání a rozbor. Založili tak moderní parapsychologii. Bylo to v roce 1882 v Londýně, kde vznikla Společnost pro psychický výzkum, Society for Psychical Research. Záhy se podobné společnosti rozšířily po celém světě. Jejich cílem bylo zkoumat záhadné jevy a dokázat, že existují síly zodpovědné za existenci mimosmyslového vnímání a psychokinetických fenoménů. Experimentální cestou se snažily prokázat existenci těchto sil. Parapsychologickému výzkumu se věnovali vědci z řad fyziků, matematiků i psychologů a bylo založeno několik časopisů – The Journal of Parapsychology, The Journal of Society for Psychical Research, v Evropě The European Journal of Parapsychology a další. Vycházejí dodnes.

Experimenty byly prováděny na specializovaných ústavech nebo odděleních univerzit. Začátkem století existovalo několik desítek takových ústavů. Nejvýznamnější z nich, v Durhamu, vedl Joseph Banks Rhine, který zavedl standardní metodiku do studia parapsychologických jev. Paragnosti měli hádat výsledek házení kostkou nebo odhadnout, jaké karty budou vytaženy ze stroje, který karty automaticky vybíral. Výsledky byly skutečně překvapivé a zdálo se, že potvrdí možnost proskopie, telepatie i všech dalších příbuzných parapsychologických disciplín.

Záhy se však ukázalo, že pozitivní výsledky byly způsobeny záměrným výběrem. Při rekapitulaci se je nepodařilo ověřit a parapsychologie tím do značné míry ztratila kredit. Zhruba kolem poloviny našeho století, v padesátých letech, řada těchto stavů zchudla nebo zanikla, časopisy ztrácely svou úroveň i čtenáře. Byl to však jen přechodný ústup. V posledních třiceti letech nastal nový vzestup parapsychologie, který měl několik příčin. Souviselo to samozřejmě s antiscientismem, filosofií New Age, ale byl zde i jiný prvek. Byla tu studená válka. Jak v Sovětském svazu, tak ve Spojených státech se domnívaly vojenské štáby, že pomocí telepatie by se mohly špionážně informovat o cizích letounech, ponorkách, pomocí telekinetických fenoménů chtěly zasahovat do nepřátelských generálních štábů, rušit počítačové systémy. My se tomu smějeme, ale není to fntazie. Tyto štáby skutečně existovaly; v Americe to byla specializovaná jednotka u CIA, nazývala se Star Gate. Měla šest senzibilů, kteří byli údajně nadáni touto mimořádnou schopností, a prý se jim podařilo zhruba ve dvaceti případech hledání různých zbraní, např. ponorek, nebo osob, např. Kaddáfího, uspět. Podobné informace byly odtajněny ve Spojených státech teprve nedávno, ale už dříve se vědělo, že americká vláda nabízela granty na výzkum telepatických a jiných parapsychologických jevů. Samozřejmě to bylo další vzpruhou pro ústavy, o kterých jsem se už zmínil. Ty obnovily svou činnost a byly zakládány ústavy další, které začaly pracovat novou, exaktní metodikou a byly vybaveny na nejmodernější technické úrovni počítačovými systémy a kamerami. Z těchto ústavů snad postačí jmenovat univerzitu v Princetonu, která má své oddělení pro studium anomálních jevů, či Edinburskou univerzitu, na níž dokonce studenti mohou promovat z parapsychologie a kde se věnuje telepatii prof. Morris. Také ve Freiburgu v Německu je takové oddělení při fakultě psychologie a před několika lety si v Japonsku firma Sony zřídila vlastní oddělení na průzkum fenoménů spojených s mimosmyslovým vnímáním. Co dělají tyto laboratoře, k jakým výsledkům došly, o tom se zmíním později.

Teď přejdu k termínu psychotronika. Zavedl jej Clark v roce 1955, ale používal se prakticky jen ve východní Evropě v komunistických zemích, kde nabyla parapsychologie nových rysů. Zatímco západní parapsychologové se snažili definovat elementární, velice jednoduché jevy, na kterých by prokázali existenci psychických sil, u nás se pod psychotroniku zahrnovalo úplně všechno, co bylo tajemné, všechno, co dříve patřilo do spiritismu. Kritici této východoevropské psychotroniky tvrdí, že vrátila parapsychologii o celé století nazpátek. Jejími typickými rysy bylo, že se zdrazňovala spíše fyzikální podstata těchto jevů. Prý proto, že jedině tak byla psychotronika přijatelná pro vládce komunistických států.
Jisto je, že tu byly i jiné stránky, kterými se lišila psychotronika od západní parapsychologie, a to především svým pragmatismem. Využívala se k detekci vody nebo geopatogenních zón pomocí proutku a zejména intenzivně se od samého začátku zabávala léčitelstvím. V posledních letech se tento trend ještě zvýraznil.
Jak se vyvíjela psychotronika u nás? Za jejího zakladatele snad lze považovat pana Pavlitu z Hradce Králové, který jako první pomocí vlastní energie nabíjel tzv. rezonátory nebo biogenerátory. Byly to nejrůznější, velice jednoduché instrumenty, třeba mosazná tyčka, které po nabití bioenergií údajně prováděly materializaci, dematerializaci, levitaci. Vysoce se cenilo, že nikomu neprozradil, jakým způsobem nabíjel své generátory, a že se tak výsledky jeho výzkumu nedostaly do rukou západních velmocí.
Později, v r. 1973, převzala štafetu Psychoenergetická laboratoř při Vysoké škole chemicko-technologické, která existovala až do roku 1990. U nás také byla založena Mezinárodní psychotronická společnost. Jejím prvním prezidentem byl Rejdák a první kongres se konal v naší republice. Naši psychotronici jezdili přednášet svévýsledky do zahraničí, do SSSR i do Japonska. Psychotronický výzkum byl bohatě dotován i ze strany ministerstva, v jehož čele byl profesor Kahuda, psychotronik. Tyto aktivity přinesly řadu výsledků, které svědčily ve prospěch existence bioenergie a podle tvrzení psychotroniků byly úspěšně oponovány. Ve skutečnosti ovšem většina oponentních řízení vyzněla negativně a odmítla jejich experimenty.

Po roce 1990 pronikla psychotronika do široké populace. Nyní je snad už 10 až 12 tisíc „psychotroniků“, kteří vytvořili Národní společnost pro psychotroniku, později Psychoenergetickou společnost. Vydávají také svůj časopis Mandala nova. Jejich aktivita směrem k léčitelství se stupňovala a před třemi lety navrhli zákon o léčitelství. Vstupují mezi ně stále další a další lékaři. Hlavním dnešním cílem biotroniků je získat uznání od našich oficiálních institucí a přivést tuto formu léčitelství do rámce medicíny. Jejich poslední aktivitou je snaha založit u nás psychotronickou nemocnici. Pan Pfeiffer shání sponzory a televize zorganizovala klinické experimenty, jež měly prokázat účinnost psychotroniky.
Prevzaté z:
http://www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=336