Manipulativní rodiče

Kniha autorky dvou úspěšných titulů Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.
Co se stane, když je rodič opravdu manipulativní osobnost (volí často postupy velmi záludné), a jaké to má důsledky?

Jaké jsou příznaky, chování, způsoby řeči, charakteristické situace, které prozrazují patologii u otce nebo u matky a umožňují ji odhalit?

Autorka představuje nejrůznější podoby toxického vztahu s takovým rodičem. Staví své výklady na hojné kazuistice, často překvapivých, někdy drásavých příbězích dětí, které už dospěly. Tyto už dospělí nikdy nezapomínají na bolestné prožitky, i když širší rodina o nich neměla tušení; důsledky škodlivého manipulativního jednání se projevují stále…

Přesto je možné – a nezbytné – vymanit se z toho destrukčního pouta, dovolit si žít samostatně, spokojeně, bez ovlivňování a sebeobviňování. Kniha nabízí strategie, které pomáhají zbavit se pocitů viny a převzít kontrolu nad svým životem.

Isabelle Nazar-Aga je psychoterapeutka,
věnuje se behaviorálně-kognitivní terapii v poradně a řídí stáže a semináře osobnostního rozvoje a komunikace se zaměřením na rozvoj sebepoznání, sebepojetí, sebeúcty, sebedůvěry, pěstování osobních hodnot. V Portále vyšly její úspěšné tituly Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.

POČET STRÁN – 184
HMOTNOSŤ – 346 g
ROK VYDANIA – 2016
VÄZBA – brožovaná väzba
JAZYK – český
VYDAVATEĽSTVO – Portál
ROZMER – 160×230 mm
ISBN – 9788026210184


Obchodná manipulácia

Ako fungujú manipulácie? Treba pochopiť základné vzorce. Schopný manipulátor vie „oblafnúť“ nielen plnú sálu dôchodcov, ale aj veľmi inteligentných ľudí.

Prekuknúť jeho manipulačné hry však vôbec nie je ľahké. O svojej skúsenosti hovorí napríklad istý majiteľ firmy: „Vlani mi zavolala moja poradkyňa a odporučila mi, aby som si aktualizoval svoju starú životnú poistku. Poznal som ju už predtým. Bola veľmi ochotná, hovorila presvedčivo, priniesla mi prepočty a vysvetlila, prečo je užitočné sa o svoju poistku starať.“ Poradkyňa sa počas podpisovania tlačiva pýtala na rodinu podnikateľa, zaujímala sa, ako sa darí jeho firme. Podnikateľovi v tej chvíli vôbec nedošlo, že vlastneodvádza pozornosť, aby sa nepozrel, čo podpisuje. „Až potom som zistil, že mi na podpis podstrčila úplne novú investičnú životnú poistku, aby inkasovala vysokú províziu,“ spomína majiteľ firmy.

Dôvody manévrovania
Ako sa takýmto manipuláciám vzoprieť? „Jednoducho. Tak, že pochopíte základné vzorce, ako to funguje. Potom sa dokážete brániť, pretože pochopíte, že s vami chce niekto manipulovať,“ vysvetľuje známy marketingový expert Ivo Toman. K manipuláciám sa podľa neho uchyľujú ľudia z dvoch dôvodov: „Jednak preto, aby sa cítili lepšie, pretože chcú získať vo svojom okolí lepšiu pozíciu. Druhým dôvodom je snaha na tom zarobiť.“ Pri analýzach, ako vedia manipulátori zariadiť, aby zarobili, dospel Toman k niekoľkým základným vzorcom ich správania.

Vzorec prvý – lepšie sa manipuluje unavený človek

Schopný manipulátor situáciu dokáže zariadiť tak, aby ste nepremýšľali a prestali byť obozretným. Kalkuluje s tým, že vás ľahšie zmanipuluje, ak ste unavený. Stavia na to, že unavený človek sa nedokáže poriadne sústrediť. Paradoxné pritom je, že čím ste bystrejší, tým ste v určitom smere aj zraniteľnejší. Aby manipulátori otupili vašu obozretnosť, siahajú po najrôznejších taktikách. Dohodnú si s vami napríklad schôdzku na dobu, keď už predpokladajú vašu únavu. Zavalia vás množstvom informácií, ktoré si cielene pripravia. Texty či prepočty si nachystajú tak, aby bolo písmo rozostreté a horšie čitateľné.
 

Manipulace v komunikaci

Značná část manipulátorů využívá masky okouzlujícího člověka za účelem vzbudit v ostatních sympatie a navázat co nejrychleji přátelské vztahy.

Jsou usměvaví, pozorní a přívětiví, uchylují se k lichotkám a poklonám. Je-li takový manipulátor v pozici klienta, snaží se dobře zapůsobit a vytvořit přátelské ovzduší, aby mohl žádat o drobné laskavosti a výhody, často pod záminkou pomoci druhým. Jestliže se však jeho požadavky stupňují nebo se stanou nepřijatelnými a je pracovníkem odmítnut, mění se ze sympatického člověka v jízlivého kritika. Manipulátor často dává najevo pohrdání těmi, kdo nemají stejné vědomosti jako on, podivuje se nad neznalostí ostatních, chová se autoritativně a nepříjemně. Jako klient se často domáhá jednání s osobou na vyšší úrovni, s nadřízeným. Ptá se na věk, vzdělání, délku praxe, aby mohl zpochybnit odbornost pracovníka, chová se povýšeně, chybí mu zdvořilost a etické cítění.
I když pracovník manipulátora rozezná, nemůže s ním přerušit kontakt či přestat komunikovat. Může ale dát najevo, že jeho taktiku odhalil, nenechat se jí ovlivnit a udržet si zdravý odstup.

Manipulátoři s oblibou používají paradoxní komunikaci, tzv. „dvojitou vazbu“ (double bind). Jedná se o vzájemně se vylučující požadavky: pokud vyhovíme jednomu, nemůžeme splnit druhý. Manipulátor se často uchyluje k omluvám, které zvyšují jeho hodnotu, nebo k záminkám, kterými se staví do pozice oběti. Typické je pro něj také přisvojování si cizích zásluh a přenášení zodpovědnosti na ostatní; nesděluje své názory, a tím se vyhýbá účasti na rozhodování. Nevyvíjí-li se situace podle jeho přání, používá manipulující klient často věty „S vámi se nedá mluvit“ nebo „O  tom se s vámi nebudu bavit“  a tím zdůrazňuje neschopnost či nekompetentnost pracovníka. Své názory sděluje jako obecně platné pravdy, svými argumenty odvádí od podstaty věci, zamlžuje, vyslovuje neúplné věty nebo myšlenky, aby přivedl protistranu k odlišné interpretaci. Často používá neurčitá, mnohoznačná slova, neznámé zkratky a nepochopitelné výrazy, jeho žádosti jsou spíše vynucováním. Neschopnost jasně a normálně komunikovat s ostatními lidmi je nejtypičtější vlastností manipulátora.
 

Magie, kouzelnictví a okultní knihy

Magie a kouzelnictví
Mluvme teď o oblasti magie a kouzelnictví. Nemyslím nyní na kouzla, která spočívají ve zručnosti „kouzelníka“. Jde o něco zcela jiného. Jde o mnohem více. 

Černá a bílá magie
Existuje „černá“ a „bílá“ magie. Jeden muž mi zcela vážně řekl: „Černá magie pochází od ďábla, a tak s ní nechci mít nic společného. Ale v bílé magii se lidé modlí Otčenáš, a to je od Boha.“ Tento muž se nechal obelstít. Ve skutečnosti totiž od ďábla pocházejí magie obě: jak „černá“, tak „bílá“. Ti, co se zabývají „černou magií“, se modlí přímo k satanu, zatímco v „bílé magii“ se také vzývá satan, ale prostřednictvím zdánlivě zbožných a kře­sťanských formulí. Ďábel vždy používá určitou dávku pravdy, aby jeho lež vypadala věrohodně. Kdo je opatrný vůči jedné jeho metodě a odmítne ji jako očividně ďábelskou, často přijme jeho druhou metodu, aniž by to tušil.

Ochranná kouzla
Jsou rolníci, kteří příliš nevěří očkování proti slintavce nebo jiným chorobám dobytka. Důvěřují však „bílé magii“, a proto používají různá ochranná nebo obranná kouzla, na jejichž dobré účinky jsou ochotni přísahat.

Zázračný léčitel
Ďábel  jako zázračný léčitel? Je to možné? – Mnoho lidí už bylo v „ďáblově ordinaci“, aniž by to tušili. Magická zaříkávání mívají různou podobu a mohou se také různě nazývat: „modlitba o uzdra­vení“, „ustálené rčení“ apod. Pokaždé se však vzývá ďábel a počítá se s jeho pomocí.

Magická zaříkávání
Když někdo tělesně trpí, může se dostat k magickému zaříkávání velmi lehce. Mnozí odmítnou operaci, když se dozvědí, že bolesti mohou odstranit okultní kouzelné formule. Tak např. velmi často se lidé snaží tímto způsobem zbavit migrény. Jsou rodiče, kteří nechávají své dětí „léčit modlitbou“ , která vůbec modlitbou není, protože jde o zaříkávání. Jiný recept říká, že se při nemoci mají na okenní římsu položit tři jablka a má se čekat, až uschnou. Tak, jak uschnou ta jablka, tak prý „uschne“ i nemoc. Je zarážející, jak mnohostranné je magické zaříkávání.

Bůh si nenechá poroučet
Ďábel se proměňuje za „anděla světla“. Vydává se za zachránce lidstva. Svou pomoc nabízí v nejrůznějších formách. U ďábla lze získat „uzdravení“ na povel. Bůh si však nenechá poroučet smrtelnými lidmi. Nedomnívejme se, že můžeme Bohu rozkázat: „Milý Bože, teď mne musíš uzdravit!“ Dával snad Pán Ježíš svému Otci rozkazy? Před ukřižováním se Ježíš modlil:
„Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň. “ (Luk 22,42).
Bohu nemůžeme poroučet. Vždyť ani Kristus si to nedovolil. Ďábel však na naše rozkazy čeká. Formálně nabízí zázračné uzdravení, ale potom žádá svou cenu. Jeho pomoc není zdarma.

Jak poznat sociopata

Sociopata můžeme definovat jako osobu, trpící antisociální poruchou osobnosti. Tuto chorobu charakterizuje zejména nedostatek ohleduplnosti vůči citům jiných osob, nedostatek studu a výčitek svědomí, manipulativní chování, bezuzdný egocentrismus a ochota používat lži pro dosažení osobních cílů.

V nejhorších případech mohou být sociopati nebezpeční, obvykle se s nimi ale prostě jen těžko vychází. Velmi důležité je, abyste si uvědomili, jestli s nějakou takovou osobou pravidelně přicházíte do kontaktu, ať už je to váš partner nebo kolega. Chcete-li se naučit spolehlivě rozpoznat sociopaty, musíte dávat dobrý pozor, co lidé ve vašem okolí říkají a jak se chovají.

Všímejte si znamení
1. Všímejte si nedostatku studu.
Většina sociopatů dokáže páchat ohavné činy, aniž by je později sžíraly výčitky svědomí. Mezi takové jednání můžeme zařadit třeba fyzické ubližování nebo ponižování jiných na veřejnosti. Jedná-li se o skutečného sociopata, nebude litovat zraněných citů jiných osob a stejně tak s radostí využije lží, manipulativního jednání nebo jakýchkoli jiných neakceptovatelných činů.
Když sociopat spáchá něco špatného, je pravděpodobné, že bude ze svého jednání vinit ostatní.
Sociopat neváhá zranit (fyzicky i psychicky) kohokoli a kdykoli, pokud z toho má osobní prospěch. Právě proto se z takových osob stávají velmi úspěšní lidé.
Sociopat může být krutý ke zvířatům, aniž by za své jednání pociťoval alespoň základní lítost.
 

2. Všímejte si, jestli osoba neustále lže.
Sociopat spokojeně proplouvá životem a vrší jednu lež na druhou, podle toho, jak se mu to hodí. Skutečný sociopat se vlastně cítí nesvůj, když mluví pravdivě. Jakmile je přichycen při lži, nezdráhá se ve lhaní pokračovat a snaží se svá tvrzení zakrýt dalšími lživými fakty. Ve chvíli, kdy je již provalení velké lži na spadnutí, neváhá dramaticky všechno přiznat, ale to jen z toho důvodu, aby si udržel vaši oddanost.
Sociopati také rádi lžou a mlží o své minulosti. Všímejte si proto nesrovnalostí v jednotlivých příbězích.
Někteří sociopati jsou schopni zajít skutečně daleko, když jim jde o to, abyste jim uvěřili. Můžou vám například každé ráno tvrdit, že odchází do práce, a přitom jsou nezaměstnaní.
Někteří sociopati trpí bludy až do té míry, že svým vylhaným historkám opravdu věří. Tak například Charles Manson jednou prohlásil „Nikdy jsem nikoho nezabil! Nepotřebuji nikoho zabíjet!“ (Řekl to v reakci na fakt, že jeho následovníci byli zabiti někým jiným a ne přímo jím).[1]
 

Veštenie

Rovnako ako mágia, aj tento spôsob vyzvedania budúcnosti je prítomný takmer vo všetkých náboženstvách.

Jej úlohou je odhaľovať skryté veci, minulosti, súčasnosti a budúcnosti. Uskutočňuje sa rôznymi praktikami, v závislosti od kultúrnej tradície, pričom každá z nich sleduje osobitnú logiku a prostriedky. Tak rozlišujeme veštenie s pomocou: snov (oneiromancia), predtúch, mimovoľných pohybov tela, mediálnu posadnutosť, konzultáciu s mŕtvymi (nekromanciu), sledovania letu vtákov (ornitomancia),  vnútorností obetovaných zvierat, ich posledných predsmrtných pohybov, hracích kociek, čŕt pohybujúceho sa steblového zväzku, kárt (kartografia), čajových a kávových usadenín (tasseografia), lebky (frenológia), čísel (numerológia), prírodných a nebeských fenoménov (geomancia, a astrológia) a i.

Osobitným spôsobom sa vydeľujú tri spôsoby veštenia:
1. intuitívne veštenie – vychádza z neznámej schopnosti poznať informácie zo života klienta bez predchádzajúceho stretnutia, v zmysle božského vnuknutia. Tento spôsob veštenia je základom sledujúcich dvoch. Síce sa pokladá za najjednoduchší, no jeho vykonávateľov si v každom spoločenstve osobitne vážili. Prítomný bol aj v hasidickom judaizme, či u indických guru.
2. ovládnutie duchom – nejedná sa hneď o extázu, ako skôr o prijímanie a rozpoznávanie správ od ducha, či materiálneho sveta (vrátane zvierat), dokonca aj od druhých, náhodných ľudí. Znameniami sa chápu aj miesta náhodnej bolesti veštca, ako odpoveď na otázku.
K tomuto druhu veštenia sa rátajú aj starozákonní proroci, či dar jazykov. To však z nášho pohľadu nemôžeme pokladať sa veštenie, lebo, ak ide o pravý dar, uskutočňuje sa jedine z Božej milosti a na dobro spoločenstva. Prítomnosť týchto darov u ľudí je prejavom pôsobenia Ducha Sv. a charizmatického charakteru Cirkvi. Nemožno ho obmedziť, alebo označiť unáhlene za moc zlého.  Aj tu Cirkev, ako rozumná a trpezlivá matka, skúma pôvod a reguluje dar v spoločenstve. Ten istý, neobmedzený Boh môže udeliť dar, komu chce. Dôležité je však rozoznať a odlíšiť ho ako jeho dar na pozadí ovocia, skutkov a života obdareného.
3. veštenie múdrosti – je synkrétistickym spojením náboženstiev Blízkeho Východu (hlavne zoroastrizmu), judaizmu, rímskeho a gréckeho náboženstva. Ide o praktickú astrológiu.