V súčasnosti sa veľa hovorí o vzťahoch, či už partnerských, v rodinách, medzi priateľmi, kolegami na pracovisku, o medzinárodných vzťahoch. Ľudia žijú v nefunkčných, nenaplnených, prázdnych vzťahoch bez lásky a úcty, a to buď z povinnosti, zo slušnosti alebo jednoducho zo strachu zo zmeny alebo zo zlyhania, že keď zo vzťahu odídu, nezvládnu prevziať zodpovednosť za seba samých do svojich vlastných rúk.
Čo už len môže byť na konflikte dobré? Prečo vlastne ku konfliktom dochádza? Nedalo by sa žiť aj bez nich?
Je lepšie sa konfliktu vyhnúť, alebo sa ho radšej naučiť lepšie zvládnuť? Poďme si o tom povedať viac v ďalšej časti relácie “Dá sa to aj inak”.
Zdroj: YouTube
Sedmoro pri sledovaní médií:
1. Overovať informačný zdroj, neveriť všetkému a každému. Skúmať a dať si do súvislostí všetky okolnosti zberu informácie.
2. Byť pozorný na hĺbku a kvalitu prijímaných i odovzdávaných slov, či nie je informácia odovzdaná nadľahčeným alebo zmanipulovaným spôsobom.
3. Zvážiť, či prijímané informácie sú pre život osožné, a podľa toho sa rozhodnúť, či pokračovať v ich sledovaní a šírení alebo nie.
4. Uvedomiť si svoju spoluzodpovednosť za šírenie informácií. To znamená nielen podporovať šírenie kvalitných pravdivých informácií, odmietať šíriť nedôveryhodné informácie z nedôveryhodných zdrojov, ale i pripomienkovať informačný obsah a zodpovedné osoby – teda aktívne reagovať konkrétnymi podnetmi, či už pozitívnymi alebo negatívnymi. Slovo má svoju moc a rezonuje i vo svedomí človeka pracujúceho v médiách.
5. Nezapínať televíziu, rádio či internet len kvôli tomu, aby „nebolo ticho“. Ticho býva veľakrát užitočnejšie než informácie z médií, dokonca môže sprostredkovať oveľa dôležitejšie a múdrejšie posolstvo.
6. Vedieť, kedy je správny čas televíziu či rádio zapnúť, prepnúť a vedieť, kedy je načase ich vypnúť.
7. Nezabíjať a nemrhať svojím vzácnym časom bezcieľným sledovaním médií.
Na vznik a rozvoj závislostí mají značný vliv primární a sekundární skupiny, ve nichž se dítě pohybuje nejčastěji. Nejdůležitější jsou bezpochyby ty primární, tedy rodina a nejbližší přátelé.
Rodina ovlivňuje dítě zásadním způsobem v období, kdy je nejvíce otevřené a formuje se jeho osobnost, hodnotový systém a přístup k životu i světu. Rodiče poskytují dětem základní identifikační vzory. Vznikají modelové situace, které u dětí posilují vhodné a nevhodné reakce. V bonusovém dílu se mimo jiného dozvíte, že chybovat ve výchově je přirozené a vůbec to neznamená, že tím dítěti otvíráme dveře do světa závislostí.
Prof. PhDr. MICHAL MIOVSKÝ, Ph.D. klinický psycholog a psychoterapeut Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN
Hostem podcastu je psychiatr, adiktolog a psychoterapeut Kamil Kalina, který vystudoval Lékařskou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie i psychologie. Od konce 80. let se začal zaměřovat také na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci FILIA a působil také ve funkci národního protidrogového koordinátora České republiky. Od vzniku nestátní neziskové organizaci SANANIM v ní docent Kalina pracuje na různých pozicích, aktuálně jako vedoucí lékař. Přednáší také na 1. lékařské fakultě UK, publikuje a je též rytířem komturem katolické orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.
Naše cesta od závislosti k nezávislosti, respektive souvislosti, začíná už ve chvíli narození. Společně s Kamilem Kalinou se v podcastu zpočátku zaměřujeme na naplňování našich specifických potřeb, mezi něž patří vyhýbání se fyzické a psychické bolesti, hledání úlevy od bolesti, touhy po výkonnosti, kompetentnosti, euforii, radosti či jednoty se sebou samým. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně saturovaná, může dojít ke zvýšení vnitřní tenze a frustraci. A tím i k rozvoji látkové nebo nelátkové závislosti. Pro uspokojení každé z uvedených potřeb totiž existuje určitá skupina chemických látek. V podcastu také zjistíme, jaké rysy má hraničně organizovaná osobnost, která bývá podle docenta Kaliny typická pro klienty se závislostí. Dále se dozvíme, jak vypadá evolučně starý a vývojově stabilní systém odměny, který s rozvojem závislostí velmi úzce souvisí. A v závěru se věnujeme také fenoménu pravdivosti a jeho důležitosti v psychoterapii závislostí.
Zdroj YouTube
Mladí ľudia počas dozrievania často experimentujú a drogy nie sú výnimkou. Pre svoju diskrétnosť sa už aj medzi školákmi stali populárne tzv. nikotínové vrecúška. Ako funguje dynamika závislosti na drogách a ako postupovať, keď spozorujeme, že dieťa užíva drogy, vysvetlí Barbora Kuchárová, klinická psychologička pracujúca v oblasti redukcie požiadavky po droge.
Vo videopodcaste sa dozviete:
– Prečo najčastejšie ľudia siahajú po drogách?
– Prečo je užívanie drog pre mladých nebezpečnejšie ako u dospelých?
– Podľa akých znakov rozpoznáme, že dieťa užilo drogy?
– Ako netraumatizujúco komunikovať na stretkách s deťmi na tému závislosti?
– Čo môžu rodičia robiť, ak zistia, že ich dieťa je závislé alebo experimentuje s drogami?
Prevzaté z YouTube https://www.youtube.com/watch?v=iRs5eSOxp80
Povídání o strachu, hněvu a jiných pocitech a také o tom, jak se dívat na psychosomatiku. Rozpoznávat emoční naladění druhých lidí i vlastní patří do vlastností emoční (sociální) inteligence
Proč je dobré vědět, jaká emoce námi hýbe? Tak jako u všeho v psychologii: abychom mohli alespoň zčásti předvídat, co se bude dít, a v nemenší míře proto, abychom se ze situace poučili a příště jednali výhodněji. Musíme vědět, že okolí čte naše emoce z neverbálních projevů.
Přednáší MUDr. Radkin Honzák, známý a oblíbený psychiatr IKEM a REMEDIS, sekundární lékař Psychiatrické léčebny Bohnice, asistent ÚVL 1. LF UK. Večer je inspirovaný knihami: Psychosomatická prvouka a Všichni žijeme v blázinci.