Pentekostálna liturgia – Časopis ROZMER

Prečo je na charizmatických stretnutiach a podujatiach excentrickým bodom a motívom hudobná zložka? Worshipové kapely sú hlavne v angloamerickom prostredí a v prostredí juhoamerických spoločenstiev silnými duchovnými ťahúňmi – neviem si predstaviť charizmatické či letničné spoločenstvo bez dobrej kapely a worshipovej hudby. Aký význam má teda pre tieto spoločenstvá hudba?

„Skúsenosť ukazuje, že hudba je najafektívnejší element v pentekostálnom uctievaní. Vníma sa ako prostriedok, cez ktorý sa možno dostať do hlbšej zážitkovej spirituality. Hudba je taká vitálna, že ju možno pokladať za sviatostnú, lebo príslušníci týchto hnutí sa usilujú ‚spievať Pánovi pieseň novú‘ a túžia, aby Boh prenikol ich chvály.“ (Félix-Jäger, Steven: Renewal Worship: A Theology of Pentecostal Doxology, IVP Academic, Vendor 2022)

Odpoveď


Viac sa dočítate v tlačovej verzii časopisu, ktorú si môžete objednať tu.

Transhumanizmus ako nové náboženstvo? časopis ROZMER 4-2022

Mnohí čitatelia (časopis ROZMER) poznajú divadelnú drámu českého spisovateľa Karla Čapka R.U.R. Je to vízia na úrovni fantázie, ako sa roboty postupne stávajú plnohodnotnými ľuďmi. Divadelní návštevníci aj čitatelia tohto Čapkovho diela dobre vedeli, o čo ide: o niečo, čo je neuskutočniteľné, o autorovu skrytú túžbu – kiež by sa niečo také mohlo stať – avšak s jasným vedomím, že je to nereálne. Dnes sa však táto Čapkova fantastika berie úplne vážne, ba dokonca má nádych akéhosi nového náboženstva. Áno, hovoríme o takzvanom transhumanizme, ako ste už mnohí určite uhádli.

Oficiálna definícia transhumanizmu znie, že ide o „medzinárodné intelektuálne a kultúrne hnutie, ktoré podporuje použitie nových vedeckých objavov a technológií na vylepšenie ľudských mentálnych i fyzických schopností a na druhej strane tiež zlepšenie, čo sa týka nežiaducich a nepotrebných aspektov ľudskej schránky, ako sú hlúposť, utrpenie, choroby, starnutie a nedobrovoľná smrť“.1 Transhumanisti naozaj veria v umelé…
Viac sa dočítate v tlačovej verzii časopisu, ktorú si môžete objednať tu.

Metody ženské manipulace a citového vydírání

Pro své uspokojení použije proti muži všechno co je možné použít

Žena pro dosažení cíle svých emocí používá všechny existující metody citového vydírání a manipulace. Většinou žena nasadí všechny typy naráz, což ve svém výsledku působí nelogicky. Dnešní ženy jsou vychovány bez společenských konvencí, které omezují možnosti vydírání a manipulace a proto využívají všechny možnosti beze studu, pocitu viny a beze strachu. Ke všem metodám vydírání a manipulace poskytuje systém femfašistického (viac na http://digitalnivztah.cz/femfasizmus/) státu plnou mediální podporu. Této morální podpoře se říká Druhá Morálka.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost. K tomu také najde žena plnou oporu ve společenských médiích. Při podpoře v médiích pak každý ženský manipulativní argument vyzní, jako by to byla svatá a nezlomná pravda.

Metoda 1. Manipulace výsměchem za nedostatečnost, neschopnost, nemužnost. Zabírá i na silné muže.
Metody manipulace výsměchem a upozorňováním na nedostatečnost jsou pro ženy výborné v tom, že plně zaberou i na svalnatého bohatého muže. I tam může žena takového muže vydírat do nekonečna tímto způsobem.

Metoda 2. Hrané opětování neexistujícího zájmu muže. Zabírá na citlivé a zodpovědné muže.
Dále ženy vydírají předstíráním opětování neexistujících vyznání lásky od muže. Muž se cítí podvědomě trapně a tak se snaží podvědomě skutečně něco udělat, co by demonstrovalo okolí, že žena si zaslouží jeho pozornost. Kolik mladých mužů bylo donuceno koupit něco dívce jen proto, že ona si přála aby okolí vidělo!

Metoda 3. Strhávání pozornosti na své NEŠTĚSTÍ. Zabírá na čestné a pozorné muže.
Žena přirozeně nechápe emoce muže, není to její úkol. V dnešním kontextu Druhé Morálky ale vypadá její chování zrůdně. Není nic neobvyklého, když se komunikace ve “vztahu” projevuje tak, že žena neustále, každý den pořád dokola, mluví jen o svém neštěstí, nepohodlí, smutku, nespokojenosti. Kdy úplně každou větu žena otočí do myšlenky na její JÁ. Je zajímavé pozorovat jev svobodných matek, které se ani nesnaží bojovat s tím, že jejich JÁ má absolutní přednost před dětskou spokojeností.

Metoda 4. Falešné identity, využívání falešných profilů k dolování informací
Pro ženu nechanou v zoufalství absolutně bez společenské identity a bez smyslu jejího pohlaví není ŽÁDNÁ TAKTIKA MANIPULACE OKOLÍM DOSTATEČNĚ AMORÁLNÍ. Proto se prakticky žádná nemůže vyhnout pokušení zneužít internetové anonymity
Zdroj: http://digitalnivztah.cz/metody-zenske-manipulace-a-citoveho-vydirani/

Účel nesvětí prostředky – rozhovor o léčitelství

Jak odlišit léčitelství od daru uzdravování? Mnoho svědků víry mělo přece léčitelské schopnosti.

Rozhovor s P. Vojtěchem Kodetem O.Carm. pro Katolický týdeník 12/2015.

Častokrát se léčitelem nazýval člověk, který rozuměl bylinám a věděl, co na co používat a co nepoužívat – například. sv. Hildegarda, jejíž osobou se dnes rádi zaštiťují esoterici. Mnozí léčitelé však nejsou jen bylinkáři, ale šarlatáni, kteří současně s doporučením bylin diagnostikují postižení pacienta pomocí kyvadélka, pružiny nebo jasnovideckých schopností, působí na pacienty předáváním energie a následně tyto tzv. kladné energie vkládají do bylin a vlastně je tím očarovávají. To jsou ovšem metody okultní, jimiž může být spoután i ten, kdo od takového léčitele přijímá pomoc v dobré víře, že jde o dar Boží. Pomoc těchto léčitelů je pak draze zaplacena. Často dojde jejich působením pouze k odstranění symptomů nemoci, nikoliv k vyléčení, ale hlavně se lidé skrze tyto metody otevřou světu démonů, kteří si časem vyberou svou daň. Účel nesvětí prostředky a křesťan by měl dobře rozlišovat, z jakého zdroje léčivá síla pochází a kdo na něho vkládá ruce. Něco jiného je dar uzdravování, který je jedním z charismat Ducha svatého. Tím působí Bůh uzdravení skrze modlitbu.

Jak tyto „správné“ léčitele odlišit od těch, kteří využívají jiné síly?
Kdo má dar uzdravování od Boha, tak se nad nemocným modlí ve jménu Ježíše Krista za uzdravení, jak čteme v Písmu, a nečaruje nad ním, neposílá mu nějaké energie, ani se nedoptává nějakým kyvadélkem nebo jiným prostředkem na to, co pacientovi je a co má dělat. Takovému člověku ale neříkáme léčitel, nýbrž je to ten, kdo se modlí za uzdravení. A kdo je „jen“ bylinkář, také neléčí, ale doporučuje přírodní léčebné prostředky.