Rozpoznání prvků totalitních režimů na příkladu Adolfa Hitlera

2. Odpor k demokracii a politické opozici
Autoritativní režimy jsou ze své podstaty proti demokratickým volbám a demokracii vůbec a všemožně se je snaží zdiskreditovat svou propagandou, jako zbytečné a nefunkční. Pro Hitlera byl parlament pouhá „žvanírna“, která nemůže nic podstatného vyřešit. Je prý potřeba moci „silné ruky“, které bude rychle a neomylně o všech věcech autoritativně rozhodovat. Občané mají této vůli naslouchat a důvěřovat ji. Demokracie tak prý pouze rozhodování zdržuje, tím, že se může k veřejným věcem vyslovit téměř každý. Rozhodnutí je potřeba, dle autoritativních režimů, dělat rychle a „ze shora“. Demokracie byla, dle Hitlera jen brzdou a rozkladným elementem pro rozvoj státu a národa. Také je dobré znát fakt, že i Hitler se k moci dostával postupně a byl paradoxně zvolen v demokratických volbách, které posléze zrušil.
Podobným způsobem v současnosti funguje například ruská či čínská dezinformační propaganda nahlodávající demokratické systémy v jiných zemích a tím se je snaží dostat do sféry svého vlivu.

3. Vytvoření kolektivního nepřítele (obětního beránka)
Totalitní státy vesměs vytvářejí kolektivního nepřítele, který je údajným strůjcem neúspěchu národa, státu či hospodářské krize a je třeba se ho obávat. Už Machiavelli tvrdil „rozděl a panuj“ (divide et impera), čímž měl na mysli vytvoření dvou znesvářených skupiny, kterým pak autokrat může jednodušeji vládnout. Hitler si našel svého „obětního beránka“ ve vyfabulovaném celosvětovém spiknutí Židovstva a s ním údajně propojeným marxismem (židobolševismus). Svou nenávist dovedl až ke genocidě Židů s 6 milióny mrtvých obětí v Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborech (Treblinka, Dachau, Sobibor…). Marxismus se mu podařilo rozprášit a zahnat do ilegality. Židovská inteligence musela uprchnout do zahraničí (Freud, Einstein, Fromm). Když je nalezen společný nepřítel, třebaže jen vykonstruovaný propagandou, národ se vždy dokáže semknout a bojovat za národní cíle. Toho jsou si strůjci totalit dobře vědomy. Sovětští komunisté zas viděli svého úhlavního soka v imperialismu Západu.
Dnes se tímto zástupným obětním beránkem stává v západním měřítku islám či ilegální migranti z muslimských zemí. Současná vláda Turecka ho vytváří zase v Kurdské menšině. Češi či Slováci například v Romech.