Rozpoznání prvků totalitních režimů na příkladu Adolfa Hitlera

10. Eliminace menšin, inteligence a alternativních aktivit
Totalita se také snaží hned po nástupu k moci ostrakizovat nebo přímo eliminovat menšiny a alternativní proudy, které považuje za překážku pro rozvoj země, jeho mravů nebo státní bezpečnosti. V totalitním státě chce vláda, aby byla populace homogenní až uniformní (to platí už od Platónovy Ústavy). Všichni by měli sloužit státu či vůdci, nikdo by neměl vyčnívat z řady či mít vlastní názor. To souvisí s likvidací či rušením škol, univerzit či samostatné inteligence, u které se předpokládá kritické myšlení. Hitler rovněž začal nejdříve segregovat a potom i likvidovat mentálně a tělesně postižené v projektu Euthanasie. Následně začal pronásledovat homosexualitu, různá pacifistická hnutí a konkurenční marxismus. Díky tomu, že sám byl neúspěšným kandidátem na výtvarnou akademii, začal se zbavovat i avantgardních umělců, které začal označovat jako Zvrhlé umění (Entartete Kunst), a dokonce jim uspořádal výsměšnou výstavu, aby „obyčejní“ lidé pochopili, jaké umění je protistátní a protiněmecké. Sám Hitler uznával jen antiku a klasické monumentální tvary, které rozvíjel ve svých megalomanských architektonických vizích. Vše ostatní bylo zvrhlé a hodno zavržení.
Dnes vidíme časté osočování za napomáhání domnělému úhlavnímu nepříteli v podobě migrantů. Jsou to i výboje proti LGBT komunitě či národnostním menšinám, ale i intelektuálním elitám, které jsou prý jen přisluhovači EU a její byrokratické moci.

11. Vymývání mozků a indoktrinace mládeže
Práce s mládeží je pro nástup totality také signifikantní. Nacisté brzy pochopili, že je důležité podchytit a přeprogramovat myšlení lidí již v útlém věku a vystavit je účelové a manipulativní propagandě, aby se z nich stali oddaní pomocníci říše a správní němečtí občané pomocí vymývání mozků (brainwashing). Tato mládežnická polovojenská organizace se jmenovala Hitlerjungend a ve svém rozpuku čítala až sto tisíc členů. Nacisté v mládeži rozdmýchávali fanatismus a pěstovali odhodlání soužit vůdci a říši až do „roztrhání těla“. Využívána byla často vykonstruovaná národní mytologie a nadřazování germánské rasy, která má prý spasit Německo a nastolit tisíciletou říši. Tyto lidé se po válce jen těžko dostávali do „normálu“ v procesu denacifikace německé společnosti.
Obdobu můžeme najít třeba v mládežnických výcvikových táborech islamistů, které se učí programové nenávisti proti západu. K zamyšlení je i jednostranný výklad dějin v totalitních režimem na školách.
———————————————–
Ukázka nacistické propagandy a politické manipulace ve filmu Triumf Vůle z roku 1935:
https://youtu.be/WsxYKxqhlC8
———————————————–
Doporučená literatura:
Arendthová, Hannah – Původ totalitarismu I-III. (Oikoymenh,  2013)
Burda, František – O násilí v kultuře (Moravapress, 2013)
Burleigh, Michael – Třetí říše – Nové dějiny (Argo, 2008)
Canetti, Elias – Masa a moc (Arcadia, 1994)
Eriksen, Thomas H. – Etnicita a nacionalismus (Slon, 2012)
Gellner, Ernest – Nacionalismus (CDK, 2003)
Girard, René – Obětní beránek (NLN, 1997)
Goodrick-Clarcke, Nicholas – Okultní kořeny nacismu (Eminent, 2008)
Hájek, Jiří – Hitlerův Mein Kampf (Dialog, 1993)
Halamová, Veronika – Kultura a propaganda (Moravapress, 2014)
Heywood, Andrew – Politologie (A. Čeněk, 2008)
Snyder, Timothy – Krvavé Země (Paseka, Prostor, 2013)
Snyder, Timothy – Tyranie (Paseka, Prostor, 2017)
Říhová, Blanka – Přehled moderních politologických teorií (Portál. 2014)
Tesař, Filip – Etnické konflikty (Portál, 2012)
Čánek původně vyšel na blogu týdeníku Respekt.