Jak poznat sociopata

Sociopata můžeme definovat jako osobu, trpící antisociální poruchou osobnosti. Tuto chorobu charakterizuje zejména nedostatek ohleduplnosti vůči citům jiných osob, nedostatek studu a výčitek svědomí, manipulativní chování, bezuzdný egocentrismus a ochota používat lži pro dosažení osobních cílů. V nejhorších případech mohou být sociopati nebezpeční, obvykle se s nimi ale prostě jen těžko vychází. Velmi důležité je, abyste si uvědomili, jestli s nějakou takovou osobou pravidelně přicházíte do kontaktu, ať už je to váš partner nebo kolega. Chcete-li se naučit spolehlivě rozpoznat sociopaty, musíte dávat dobrý pozor, co lidé ve vašem okolí říkají a jak se chovají.

Všímejte si znamení
1.Všímejte si nedostatku studu.
Většina sociopatů dokáže páchat ohavné činy, aniž by je později sžíraly výčitky svědomí. Mezi takové jednání můžeme zařadit třeba fyzické ubližování nebo ponižování jiných na veřejnosti. Jedná-li se o skutečného sociopata, nebude litovat zraněných citů jiných osob a stejně tak s radostí využije lží, manipulativního jednání nebo jakýchkoli jiných neakceptovatelných činů.
Když sociopat spáchá něco špatného, je pravděpodobné, že bude ze svého jednání vinit ostatní.
Sociopat neváhá zranit (fyzicky i psychicky) kohokoli a kdykoli, pokud z toho má osobní prospěch. Právě proto se z takových osob stávají velmi úspěšní lidé.
Sociopat může být krutý ke zvířatům, aniž by za své jednání pociťoval alespoň základní lítost.
 

2.Všímejte si, jestli osoba neustále lže.
Sociopat spokojeně proplouvá životem a vrší jednu lež na druhou, podle toho, jak se mu to hodí. Skutečný sociopat se vlastně cítí nesvůj, když mluví pravdivě. Jakmile je přichycen při lži, nezdráhá se ve lhaní pokračovat a snaží se svá tvrzení zakrýt dalšími lživými fakty. Ve chvíli, kdy je již provalení velké lži na spadnutí, neváhá dramaticky všechno přiznat, ale to jen z toho důvodu, aby si udržel vaši oddanost.
Sociopati také rádi lžou a mlží o své minulosti. Všímejte si proto nesrovnalostí v jednotlivých příbězích.
Někteří sociopati jsou schopni zajít skutečně daleko, když jim jde o to, abyste jim uvěřili. Můžou vám například každé ráno tvrdit, že odchází do práce, a přitom jsou nezaměstnaní.
Někteří sociopati trpí bludy až do té míry, že svým vylhaným historkám opravdu věří. Tak například Charles Manson jednou prohlásil „Nikdy jsem nikoho nezabil! Nepotřebuji nikoho zabíjet!“ (Řekl to v reakci na fakt, že jeho následovníci byli zabiti někým jiným a ne přímo jím).[1]
 

Narcistická porucha osobnosti – diagnostika a léčba

Výber z článku:
 Diagnostická kritéria MKN-10 pro narcistickou poruchu osobnosti (Smolík 2002)

A. Musí být splněna hlavní kritéria pro specifické poruchy osobnosti.

B. Jedinec musí vykazovat nejméně pět z následujících charakteristik:
1. velikášská představa o vlastní důležitosti (např. jedinec přeceňuje dosažené úspěchy a svoje vlohy, očekává, že bude považován za lepšího, než jsou ostatní, aniž by tomu odpovídaly výsledky jeho činnosti
2. zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce
3. víra, že je „zvláštní“ a jedinečný a že může být pochopen a být ve spojení opět pouze se zvláštními nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi
4. potřeba nekonečného obdivu
5. představa o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání zvláště slibného způsobu léčby nebo automatického splnění jeho přání a očekávání
6. využívání interpersonálních vztahů ve svůj prospěch tak, že využívá výsledků jiných osob k dosažení vlastních cílů
7. chybění empatie, váhavost a neochota rozpoznat nebo se vžít do pocitů nebo potřeb jiných lidí
8. často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu
9. arogantní, zpupné chování nebo přístupy.

Viac :
http://www.solen.sk/pdf/49732206d88d1c260543d9154f856447.pdf

Jak jednat se sociopatem

Sociopati jsou často okouzlující a zajímaví, ale jakmile je lépe poznáte, odhalíte jejich skutečnou osobnost. Pokud znáte někoho, kdo manipuluje a lidmi a postrádá svědomí, je důležité naučit se s ním jednat, abyste si nenechali ublížit. Nemá smysl hádat se se sociopatem – nejlepší je dát najevo, že jste dostatečně inteligentní na to, abyste jeho svodům nepodlehli.

Naučte se rozpoznávat známky toho, že je člověk sociopat.

Sociopati trpí poruchou osobnosti, která způsobuje, že nejsou schopni se vcítit do ostatních lidí. Přestože často působí příjemně a přátelsky, využívají svého kouzla k tomu, aby manipulovali s ostatními lidmi.

Následující vlastnosti jsou mezi sociopaty běžné: [1]
Povrchní kouzlo – všichni je mají rádi
Inteligence – často jsou úspěšní a vzdělaní
Chybějící svědomí – když udělají něco špatně, nelitují toho
Nedostatek empatie – nedokážou se vcítit do ostatních lidí
Lhaní – nedělá jim problém lhát, necítí se provinile
Neschopnost milovat – jejich blízcí mají pocit, že ve vztahu něco chybí
Egocentrismus – když jsou středem pozornosti, jsou spokojení
Pocit nadřazenosti – často si myslí, že jsou lepší, než ostatní

Ak narcista vie, že ste do neho zamilovaná – ako sa sa zmení jeho správanie

To bol jeho cieľ, takže až teraz uvidíte skutočného narcistu. Uvoľní sa a začne prejavovať svoju pravú povahu. Bude sa cítiť bezpečnejšie, keď vás bude  kritizovať. Bude to maskovať pod užitočnou radou – napríklad, že spôsob, akým konzumujete polievku, je trochu neslušné. Začne navštevovať vašich priateľov a ohovárať vaše chyby, aby tak mohol spustiť proces vašej izolácie od nich. Následne vám porozpráva to, čo o vás povedali priatelia, aby vás úplne zmiatol a rozrušil, aby ste sa od nich postupne odvrátili. Je to všetko lož, neverte tomu. Maska skĺzava z jeho tváre dolu  a vy spoznávate v ňom viac sebeckého a nespoľahlivého správania sa i pri stretnutiach, ktoré sa stále viac oneskorujú alebo „úmyselne“ zabudne na dohodnutý termín.

Poruchy osobnosti


ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PORUCH OSOBNOSTI
Poruchy osobnosti jsou prezentovány extrémně vystupňovanými povahovými a charakterovými rysy, které ve svém důsledku vedou k poruchám sociální adaptace (Svoboda, 2006, str. 255).
Maladaptivní postoje a chování se projevují v široké oblasti osobních a sociálních situací, vedou k pocitům osobní nepohody a mají negativní vliv na pracovní a společenské fungování – trpí postižený nebo jeho okolí (Svoboda, 2006, str. 255).
Způsob prožívání, uvažování a chování takového člověka, resp. jeho způsob vytváření určitých vztahů s okolím, se liší od standardu dané společnosti, tedy od aktuální socio-kulturní normy. Jedinec s poruchou osobnosti má sklon reagovat i na běžné podněty neobvyklým způsobem (Vágnerová, 2008, str. 511, 513).
Známky specifických poruch osobnosti se objevují již v časném dětství a adolescenci, (poruchy v dětství a adolescenci úzce korelují s poruchami osobnosti v dospělosti).
I když se jedná o trvalou povahovou odchylku, podléhá porucha osobnosti určité dynamice, některé projevy se se stárnutím zmírňují (agresivita, asociální projevy), některé se naopak zvýrazňují (paranoia, deprese, dekompenzace), (Svoboda, 2006, str. 255).
Poruchy osobnosti řadíme mezi tzv. ego-syntonní poruchy, tzv. zvláštnosti v projevu jsou jedincem vnímány jako jeho integrální součást, je s nimi srozuměn a nesnaží se jich zbavit (Smolík, 1996, str. 354).

Čo je najväčšou chybou, ktorú môžete urobiť pri komunikácií s narcistom?

Narcisti majú vždy nad druhými osobami, pokiaľ ide o sadizmus, dramatizovanie a ak ide „o veľa“ pre nič za nič.

Preto medzi najväčšie chyby, ktoré by človek mohol urobiť pri komunikácií s narcistom, patrí:

1.Ponížiť ho.

Pokiaľ je nevyhnutné brániť sa, buďte opatrní, aby ste ho neurazili. Nemajú následne žiadnu zábranu vás uraziť pred ľuďmi, na ktorých Vám záleží a ak nechcete, aby títo boli svedkami vášho ponižovania.

7 vecí, ktoré od narcistických osobností nečakajte

Pre ľudí s narcistickou poruchou osobnosti, ktorých budem ďalej pre zjednodušenie nazývať „narcisi“, sú príznačné pocity dôležitosti samých seba, vlastná výnimočnosť a nadradenosť nad druhými. V pozadí týchto kompenzačných mechanizmov sa pravdepodobne paradoxne nachádza ich neistota a strach z odmietnutia. Kvôli tomu, že narcisi fungujú inak, ako väčšina populácie, existujú prejavy správania, ktoré pokladáme za bežné a očakávame ich od druhých, no pre narcisov nie sú prirodzené.

Ospravedlnenie
Jedným z takýchto prejavov správania je ospravedlnenie. Veľa ľudí, si dokáže priznať, keď spraví chybu, dokáže prehodnotiť svoje konanie, oľutovať ho a v záujme udržania dobrých medziľudských vzťahov sa ospravedlniť. Narcisov zvykne pri ospravedlňovaní brzdiť nedostatok empatie a pocit nadradenosti, ktorý ich skôr pobáda k obviňovaniu ostatných. Niekedy dokážu ponúknuť akési falošné ospravedlnenie, ktoré síce obsahuje slovné spojenia ako „mrzí ma to“, „je mi ľúto, že“, či „prepáč“, takže môžu príjemcu ospravedlnenia zmiasť, ale v konečnom dôsledku je v tomto falošnom ospravedlnení ukryté obvinenie iného. Príkladom falošného ospravedlnenia je veta: „Mrzí ma, že si taký citlivý a nedokážeš zvládať reálny život.“

Ako byť uzdravený, ak som dieťaťom narcistických rodičov

V okamihu, keď Brian prvýkrát pochopil termín narcistická porucha osobnosti, nastala v jeho mozgu tma. Väčšinu života strávil s tým, mysliac si, že je bláznom, že je lenivý a hlúpy – tri slová, ktoré jeho otec o ňom často hovoril ostatným členom rodiny a priateľom. Jeho otec ho tiež prísne a tvrdo trestal, usporiadal zbytočné súťaže, v ktorých býval jeho otec vždy víťazom, nikdy sa mu neospravedlnil, nepreukázal mu empatiu, aj keď bol Brian zranený. So všetkými taktiež zaobchádzal, akoby boli podradní.

Facebook probouzí v lidech narcismus, varuje studie

Chlubíte se rádi tím, kolik máte na Facebooku přátel? Neváháte každý den zveřejnit fotografie z vašeho soukromí? V tom případě patříte podle psychologů z americké Western Illinois University k těm lidem, u nichž Facebook probudil skryté sklony k narcismu.

Pro někoho je Facebook žrout času, pro jiného jediný způsob, jak zůstat v kontaktu se všemi přáteli a známými. Podle studie uveřejněné v odborném časopisu Personality and Individual Differences stačí jedna hodina denně, kterou člověk stráví na Facebooku, aby se v něm probudily sklony k sebestřednosti.

„Tito lidé často aktualizují svůj status, označují se na fotkách, mají velké množství virtuálních přátel a odhalují mnoho ze svého soukromí,“ tvrdí autoři studie. Není však jasné, zda Facebook zmíněnou stránku v lidech probouzí, nebo jen narcistní typy přitahuje.
Western Illinois University není jediná organizace, která se na uvedený fenomén zaměřila. A různé týmy odborníků přichází s odlišnými teoriemi. Podle univerzity v Severní Karolíně se narcismus neobjevuje u všech uživatelů Facebooku, ale pouze u těch, kteří si zakládají na velkém množství přátel, upozorňuje bloggerka Tara Parkerová na serveru deníku New York Times,
„Tvrdit, že Facebook je pro narcisty, je hodně zevšeobecňující. Je to způsob moderní komunikace, který nelze porovnávat s dřívějšími vztahy,“ tvrdí spoluautorka univerzitního průzkumu ze Severní Karolíny Lynne Kellyová, jež chce nyní svou pozornost zaměřit na sociální síť Twitter.

NARCISMUS: JAK POZNÁTE, ŽE UŽ JSTE NEBO JEŠTĚ NEJSTE NARCISTA? PŘINÁŠÍME NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY, MOŽNÁ SE V NICH NAJDETE

„Jsem velkorysý. Jsem velmi společenský, a když se setkávám s novými lidmi, udělám pokaždé zatraceně dobrý první dojem.“ Pod těmi všemi vnějšími kouzly a…

Pod těmi všemi vnějšími kouzly a vydatnou dávkou sebeúcty byste možná vlastně mohli být narcisisty. Ale je dobré si říci, že existuje opravdu tenká hranice mezi notnou dávkou vysokého sebevědomí a skutečnou poruchou osobnosti, kterou narcismus je. Vytipovali jsme sedm příznaků, které vám pomohou rozklíčovat vlastní podezření na narcismus.Ale ještě před tím, než si odkryjeme příznaky, měli bychom si říci, co to vlastně narcismus je a kde se vzal. Pojmenování je po řeckém hrdinovi Narcisovi, který se zamiloval do odrazu své tváře ve vodní hladině natolik, až se v něm utopil. Ale narcisistická porucha osobnosti (NPD) je definována více než jen láskou. Podle amerického psychiatrického sdružení je tato porucha definováno jako „grandiózní smysl pro sebedůležitost s nutností nadměrného obdivu vůči sobě samému a fantaziemi o bezlimitním úspěchu a moci.
„Tito lidé nemají povědomí ani ponětí o tom, co dělají, což znamená, že necítí žádnou vinu nebo výčitky za jejich činy,“ uvádí psychiatrička Whitney Hawkins. Je důležité si uvědomit, že je rozdíl mezi lidmi, kteří mají narcisistické tendence, a těmi, kteří mají narcisistickou poruchou. Na rozdíl od první skupiny, kdy by lidé mohli trpět jen nafoukaným pocitem sebeúcty, lidé s NPD bojují s méně stabilním smyslem identity.
 „Pod tímto tvrdým a chlubivým zevnějškem je často velmi křehká osoba, která nezvládne přijmout kritiku,“ doplňuje Hawkins.
„Narcismus může pocházet už z dětství, kdy byl člověk příliš hýčkán, nebo příliš kritizován. Tito lidé se mohou potýkat s nejistotou, nízkou sebeúctou nebo žárlivostí. A proto, aby tyto pocity potlačili, mohou se pokoušet o to, že se budou sami před sebou stavět na výsluní,“ vysvětluje terapeutka Kimberly Hershenson. Musíme si uvědomit, že NPD je klinická diagnóza, pokud tedy v následujících příznacích poznáte sami sebe, bylo by vhodné se poradit s odborníky.

SÚČASNÉ POŇATIE NARCIZMU

Spoločnosť, v ktorej žijeme, nielenže narcizmus podporuje, ale ho aj vyžaduje a produkuje. Mnoho pracovných odvetví vyžaduje od svojich zamestnancov presne také charakteristické črty a rysy, ktorými disponuje narcistický človek (Lasch, 2016).
Iný pohľad na narcizmus v súčasnosti popisuje Navaro a Poynter (2015, s. 31), ktorí tvrdia, že označenie človeka ako narcistického, je v súčasnosti veľmi ľahkovážne používané a nepochopené. Používanie prívlastkov pojmu prirovnávajú k nálepkovaniu. S ľahkovážnym používaním termínu narcizmus v dnešnej dobe úzko súvisí aj strata psychologickej podstaty, resp. obsahu tohto pojmu (Lasch, 2016).
Lasch upozorňuje na chybu kritikov narcizmu, pretože ho odmietajú vnímať z pohľadu klinickej psychológie. To znamená, že odmietajú aj etiológiu a sociálny aspekt narcizmu. Kritici sa pritom mylne domnievajú, že prijatie narcizmu z pohľadu klinickej psychológie uberie dôležitosť užitočnosti narcizmu v spoločnosti. Lasch túto chybu vidí predovšetkým vo formách narcizmu, ktoré sú neklinické a stretávame sa s ním v každodennom živote (Lasch, 2016).

Narcismus – vnitřní žalář

Anotace

Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání.
Narcismus (narcistická porucha osobnosti) patří k mimořádně rozšířeným formám psychických obtíží dnešní doby. Zkušený německý terapeut Heinz-Peter Röhr se ve své knize zabývá osobitým způsobem vzniku této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání. Za východisko si autor zvolil kuriózní pohádkový příběh bratří Grimmů „Železná kamna“. Hlavními protagonisty pohádky jsou princ zakletý do železných kamen, která stojí v lese a princezna, která v tom lese zabloudila. Na těchto postavách autor ukazuje kořeny, z nichž narcismus vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech mužského a ženského narcismu, o narcistním soužití, ale také o cestách, které vedou k uzdravení a svobodě. Závěrečný doplněk je stručným, věcným pojednáním o popisované poruše, o jejím společenském významu a konkrétních možnostech terapie.
Heinz-Peter Röhr působí přes dvacet pět let jako psychoterapeut na odborné klinice pro léčbu závislostí v německém Fredeburgu. Autor řady knih. V nakladatelství Portál od něj vyšly knihy Hraniční porucha osobnosti (2003), Hysterie – strach z odmítnutí (2009), Závislé vztahy(2011).

Čo sa stane s narcistom počas narcistického kolapsu?

Predstiera chorobu, má extrémne záchvaty pasívnej agresívnej úzkosti (záchvaty paniky) a výrazné neurotické prejavy. Falošne sa usmieva, hovoriac, akoby bolo všetko v poriadku, pokiaľ fialovie a žily mu navierajú na čele. Majú tendenciu štekať príkazmi, bičovať, vykrikovať mená a chytať sa za čelo. Ženy – narcistky, často menia drasticky svoj účes a z trucu začnú piť. Videl som narcistky doslova zlomyseľne opité a bezmocné a to tak, že ste sa o ne museli postarať. Mnohí si zvyšujú morálny charakter. Niektorí zúfalo prechádzajú šialenými cestičkami, len aby ukázali neznámym ľuďom, že sú to dobrí ľudia. Niektorí dokonca bezdôvodne organizujú párty na poslednú chvíľu. Môže sa jednať o zlomyseľnú sexuálnu, drogovú, potravinovú závislosť; je to v podstate obrovský hnev. Môžu sa tiež predvádzať v prác, stratiť prácu.
Je to ďalekosiahly mentálny kolaps, v ktorom vidíte skutočne nespútaného šialeného človeka, ktorý sa po celý čas snažil pred vami skrývať. Pripomína to robota vo filme, ktorý keď zmokne, vyskratuje a začne postupne prechádzať všetkými jeho naprogramovanými osobnosťami. Do písmenka som to vypozoroval na svojej bývalej priateľke a dá sa to popísať ako niečo, čo by ste videli iba v hororovom filme. V takomto stave sa jedná o mimoriadne nebezpečných ľudí. Ak uvidíte takéto chovanie, pokúste sa uniknúť a v žiadnom prípade nevchádzajte do kontaktu s danou osobou!

Patologické dôsledky porúch vo vývine – Narcizmus

Aj dnes by sme v rámci našej rubriky Očami viery, vedy a kultúry venovali opäť pozornosť téme z priesečníka psychológie a spirituality s názvom: Citový a náboženský vývin v prvých piatich rokoch života. Tento krát by sme sa zamysleli nad patologickými dôsledkami porúch v citovom vývine dieťaťa, ktoré sa môžu ovplyvniť aj prežívanie duchovného života v dospelom veku.
Poruchy vo vývine počas prvého štádia citového vývinu, teda počas prvého roku života dieťaťa sú dôvodom najvážnejších psychických porúch v dospelom veku. Môžu sa prejaviť v poruche psychotického charakteru, ako je napr. schizofrénia, ale najmä v poruchách osobnosti, a z nich sú najzávažnejšie predovšetkým antisociálna, narcistická a paranoidná porucha osobnosti.
Narcistická štruktúra osobnosti a pýcha 
Dnes sa pozastavíme najskôr pri narcistickej poruche, či štruktúre osobnosti. Dôvodom je jednak to, že okrem základnej poruchy či fixácie v ranom detstve ju veľmi intenzívne podporuje aj dnešná postmoderná, konzumná a hedonistická kultúra. Druhým dôvodom je samotný cieľ tejto relácie, ktorá sleduje citový vývin v jeho spojitosti s náboženským. V tomto zmysle, ako hovorí taliansky jezuita, psychológ a psychoterapeut Giovanni Cucci vo svojej knihe Fascinujúce zlo. Sedem hlavných hriechov, psychologická dimenzia prvého zo siedmich hlavných hriechov, „pýchy“, býva označovaná práve ako narcistická porucha osobnosti.

Narcistická porucha osobnosti: Najdôležitejší človek? Predsa ja!

Aj vám sa zdá, že ľudia sú dnes akísi samoľúbejší? Že sú arogantnejší, povyšujú sa nad ostatných?
Nuž, dnešná doba, s precízne vypracovanými profilmi na sociálnych sieťach, týmto vlastnostiam veľmi praje.
Mnohí sú dnes zameraní hlavne sami na seba, ego im silnie a nabádania súčasného sveta, ako napríklad „musíš uveriť tomu, že ty si ten najlepší“, ich v tom iba podporujú.
Chcete malý príklad? Všetci poznáme spevácku súťaž Superstar. Zakaždým sa do nej prihlási vyše 10.000 ľudí a väčšina verí, že sa z nich môžu stať profesionálni speváci. Komické odchody zo scény, keď vyradený „spevák“ vysvetľuje porote, že nič nepochopila. Takto sa narcizmus javí navonok.
Čo je však skutočná narcistická porucha osobnosti?
V čom spočíva jej podstata?

Mužský narcismus -Jak ho pochopit a proměnit

Podle výzkumů se narcismus vyskytuje především mezi muži. Některé studie rovněž ukázaly, že od osmdesátých let dochází k jakési epidemii narcismu, kterou lze odvodit ze změn ve výchovném stylu rodičů. Empatie neschopní narcisté se lépe prosazují, bývají sebevědomí, pracovně úspěšní a charismatičtí. Pro lidi ve svém okolí jsou ovšem pohromou a nezřídka své blízké nestoudně využívají. Narcismus je však zároveň vězením i pro jeho nositele, který selhává ve vztazích, nedokáže vnímat vlastní slabost a chybí mu sebepřesah.
Autor knihy vychází z nejnovějších vědeckých poznatků a ilustruje svůj popis narcistické poruchy osobnosti na řadě kazuistik z vlastní praxe. Ukazuje také narcistovu cestu ke svobodě zejména skrze opravdovou lásku. Srozumitelná, příklady doplněná a vědecky podložená kniha je doplněna diagnostickými kritérii narcistické poruchy a v psychiatrii užívaným testem narcistických rysů.
Autor: Bonelli Raphael M.
Nakladateľ: Portál
Kód: 22458909
ISBN:978-80-262-1295-9
Rok vydání: 2018
Jazyk: Čeština
Vazba: Paperback
Počet stran: 184