Home Archive by category "Spôsoby komunikácie – Manipulácia, asertivita" (Page 6)

Kategória: Spôsoby komunikácie – Manipulácia, asertivita

Slovo komunikácia má základ v latinskom prídavnom mene communis, čo v preklade
znamená spoločný, a teda communicare = „robiť spoločným“. Pôvodný význam slova je
v súčasnosti čiastočne modifikovaný. Dnes pod pojmom komunikácia rozumieme sociálnu
interakciu, výmenu informácií (verbálnych aj neverbálnych) medzi odosielateľom
a prijímateľom prostredníctvom komunikačného kanála. Donnelly definoval komunikáciu ako
„prenos vzájomného porozumenia pomocou symbolov“. Komunikácia je proces obojstranný,
nezvratný- to čo povieme už späť nevezmeme. Je neoddeliteľnou súčasťou ľudskej existencie,
podmienkou sociálneho správania ľudí v spoločnosti.

Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP).

HOVORY O DUŠI: „Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace,“ říká profesor Praško

V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí.

Obsah:
1:42 Úvod do problematiky poruch osobnosti
8:44 Příčiny poruch osobnosti
31:50 Diagnostika poruch osobnosti
37:01 Charakteristika jednotlivých poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, vyhýbavá, závislá a anankastická porucha osobnosti)
1:15:34 Terapie poruch osobnosti Odkazy: Česká psychoterapeutická společnost

http://www.psychoterapeuti.cz
Česká společnost kognitivně behaviorální terapie (ČSKBT) http://www.cskbt.cz
Výběr publikací Jána Praška https://www.megaknihy.cz/1904__jan-pr…
Hraniční porucha osobnosti (Hovory o duši)    • HOVORY O DUŠI: „L…  

Zdroj: YouTube

 Hraniční poruchy osobnosti a psychoterapie

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP, byl hostem pořadu Když bolí duše. Pořad TV Noe moderoval P. Daniel Vícha.

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Hlavním tématem rozhovoru obou mužů byly poruchy osobnosti a psychoterapie
„Porucha osobnosti ovlivňuje chování, prožívání i uvažování pacienta, může mu ztěžovat jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů. V populaci se projevuje u 10–13 % lidí.

Některé poruchy osobnosti se ukazují až po letech společného soužití – vztah s takto nemocným partnerem je velice náročný. Nejdůležitější je umět požádat o pomoc,“ upozornil prof. Peter Tavel.
Témata rozhovoru:
• Je porucha osobnosti léčitelná?
• Co je normální chování a co už je na diagnózu?
• Jak porucha osobnosti vzniká? Je daná geneticky, nebo je získaná?
• Mají poruchy osobnosti svá kritéria?
• Souvisejí spolu žárlivost a porucha osobnosti?
• Může si člověk trpící poruchou osobnosti pomoci sám?
• Může se porucha osobnosti objevit na EEG?
• Jak se chovat v práci, když se šéf projevuje jako psychopat?

Zdroj: YouTube

Narcis, narcistická porucha a život s narcisom

Keď ľudia počujú slovo NARCIS myslia si, že ide o človeka, ktorý sa potrebuje dokonalo prezentovať, byt super nastajlovaný. (POZRITE SI AJ:    • ODznova #29 – Pia…  )
NARCIS…?
Ale narcistická porucha je niečo úplne iné. Takýto človek dokáže protistranu priam zničiť. Zuzana Zacharová žila s takýmto človekom, ale podarilo sa jej vystúpiť z bludného kruhu manipulácií. Ako zistiť, že žijete s človekom s takouto poruchou a čo sa dá robiť? A čo odkazuje Zuzana ľuďom, ktorí s takýmto človekom žijú? Ako to vôbec rozpoznať? A začať žiť odznova?

Zdroj : YouTube

Metody ženské manipulace a citového vydírání

Pro své uspokojení použije proti muži všechno co je možné použít

Žena pro dosažení cíle svých emocí používá všechny existující metody citového vydírání a manipulace. Většinou žena nasadí všechny typy naráz, což ve svém výsledku působí nelogicky. Dnešní ženy jsou vychovány bez společenských konvencí, které omezují možnosti vydírání a manipulace a proto využívají všechny možnosti beze studu, pocitu viny a beze strachu. Ke všem metodám vydírání a manipulace poskytuje systém femfašistického (viac na http://digitalnivztah.cz/femfasizmus/) státu plnou mediální podporu. Této morální podpoře se říká Druhá Morálka.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost.
Nejzákladnější a nejúčinnější metody ženského vydírání a manipulace je neomezené urážení můžu a upozorňování na jejich neschopnost a nedostatečnost. K tomu také najde žena plnou oporu ve společenských médiích. Při podpoře v médiích pak každý ženský manipulativní argument vyzní, jako by to byla svatá a nezlomná pravda.

Metoda 1. Manipulace výsměchem za nedostatečnost, neschopnost, nemužnost. Zabírá i na silné muže.
Metody manipulace výsměchem a upozorňováním na nedostatečnost jsou pro ženy výborné v tom, že plně zaberou i na svalnatého bohatého muže. I tam může žena takového muže vydírat do nekonečna tímto způsobem.

Metoda 2. Hrané opětování neexistujícího zájmu muže. Zabírá na citlivé a zodpovědné muže.
Dále ženy vydírají předstíráním opětování neexistujících vyznání lásky od muže. Muž se cítí podvědomě trapně a tak se snaží podvědomě skutečně něco udělat, co by demonstrovalo okolí, že žena si zaslouží jeho pozornost. Kolik mladých mužů bylo donuceno koupit něco dívce jen proto, že ona si přála aby okolí vidělo!

Metoda 3. Strhávání pozornosti na své NEŠTĚSTÍ. Zabírá na čestné a pozorné muže.
Žena přirozeně nechápe emoce muže, není to její úkol. V dnešním kontextu Druhé Morálky ale vypadá její chování zrůdně. Není nic neobvyklého, když se komunikace ve “vztahu” projevuje tak, že žena neustále, každý den pořád dokola, mluví jen o svém neštěstí, nepohodlí, smutku, nespokojenosti. Kdy úplně každou větu žena otočí do myšlenky na její JÁ. Je zajímavé pozorovat jev svobodných matek, které se ani nesnaží bojovat s tím, že jejich JÁ má absolutní přednost před dětskou spokojeností.

Metoda 4. Falešné identity, využívání falešných profilů k dolování informací
Pro ženu nechanou v zoufalství absolutně bez společenské identity a bez smyslu jejího pohlaví není ŽÁDNÁ TAKTIKA MANIPULACE OKOLÍM DOSTATEČNĚ AMORÁLNÍ. Proto se prakticky žádná nemůže vyhnout pokušení zneužít internetové anonymity
Zdroj: http://digitalnivztah.cz/metody-zenske-manipulace-a-citoveho-vydirani/

Jak se bránit manipulaci?

Manipulátor se nám snaží vnutit pocit viny, využívá lstí, citového vydírání, vyhrožování. Plníme pak jeho přání a příkazy, nehledě na to, co to znamená pro nás.

Jsme zbaveni vůle. Než se ze zajetí manipulátora vymaníme, trvá to někdy celé roky. Psychologové ale znají několik způsobů, jak se před manipulativním chováním účinně bránit. Několik rad nám dal odborník na komunikační strategie Preston Ni.
Vždy mějte na paměti svá základní a nezcizitelná práva
Máte právo, aby vás druzí lidé respektovali
Máte právo vyjadřovat své pocity, svá přání a svá mínění
Máte právo stanovit si své vlastní priority
Máte právo říkat „NE“ bez pocitu viny
Máte právo dostat to, za co jste zaplatili nebo co jste si vybojovali
Máte právo vyjadřovat své názory, ačkoli se liší od názorů jiných lidí
Máte právo bránit se před fyzickými, morálními i emocionálními hrozbami
Máte právo žít v souladu se svým chápáním štěstí
To jsou hranice vašeho osobního prostoru. Manipulátoři tyto hranice hrubě narušují, nerespektují a nerozumí těmto právům. Ale pouze my, nikdo jiný, jsme zodpovědní za svůj život.

Udržujte si odstup
Manipulátor při komunikaci neustále převléká masku. S jedním člověkem je úžasně zdvořilý, s druhým vyzývavě hrubý, v jedné situaci se chová zoufale a bezmocně, a v další se chová agresivně. Pokud u někoho zpozorujete takové extrémní změny přístupů, držte si toho člověka raději daleko od těla a nenavazujte s ním kontakt, pokud to není nezbytně nutné.
Nejčastějším důvodem pro takové chování jsou hluboce zakořeněné zážitky z dětství. Pamatujte, převychovat nebo zachránit manipulátora, to není vaše práce ani povinnost.

Pages: 1 2