Psychopati mezi námi

Psychopati mezi námi

Záznam druhé přednášky na téma Psychopati mezi námi, uvedené v cyklu RADKIN HONZÁK – český psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog, 19. 9. 2018 ve velkém sále Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze.

Psychopat jako specifická odchylka s důsledky pro vnímání, rozhodování i jednání. „Psychopati jsou tvorové odlišující se od obyčejných lidí tím, že nemají strach. A mají oslabené i další emoce. Mozek mají úplně stejný, jen některé dráhy v něm jsou nefunkční. Je to jediná psychická odchylka od normy, kterou lze objektivně potvrdit. Na tom, zda budou predátory, parazity nebo úspěšnými a prospěšnými tahouny společnosti, se podílí rozložení dalších vlastností (agresivita, antisociální rysy, nebo na druhé straně altruismus, stupeň ambicióznosti, umělecké sklony, aj.). Nejvyšší počet bodů v Hareho testu psychopatických kvalit dostali američtí prezidenti John F Kennedy a Bill Clinton. Vysoko by jistě skóroval první muž na Měsíci, Neil Alden Armstrong. O našich vůdcích jen dobré s nadějí, že už jde o efektivně mrtvé muže.“ Rukopis byl odevzdán do nakladatelství Galén v dubnu, a pokud nebudou zásadní problémy, měl by být na podzim k dispozici.

Přednáší MUDr. Radkin Honzák, CSc., ambulantní psychiatr IKEM a REMEDIS, sekundární lékař Psychiatrické léčebny Bohnice, asistent Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Autor desítek knih a odborných i populárních článků na téma duševních poruch a nemocí. Jeho oblíbenými tématy jsou deprese, syndrom vyhoření či komunikace mezi lékaři a pacienty. (Zdroj anotace: web MK)

ZÁVISLOSTI – ALKOHOL, SEDATIVA, HYPNOTIKA A NIKOTIN

Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek stojí za čtvrtinou všech hospitalizací v psychiatrických nemocnicích u nás.

Život za zdí

Jde tedy o nejčetnější skupinu diagnóz, pro něž jsou pacienti hospitalizováni v psychiatrických lůžkových zařízeních. Při detailnějším pohledu na soubor těchto diagnóz jsou na prvním místě duševní poruchy a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu. Proto se v dílu o závislostech nejprve zaměřujeme na problematiku užívání alkoholu, která bývá často bagatelizována. Jen pro představu, v České republice konzumuje denně nadměrné dávky alkoholu více než 100 tisíc obyvatel a ročně je hlášeno v obecném registru mortality přes 300 smrtelných předávkování alkoholem.

V další části dílu o závislostech se zaměřujeme na nadměrné užívání benzodiazepinových anxiolytik a hypnotik. Odhaduje se, že u nás existuje zhruba 900 tisíc osob, zneužívajících tato léčiva, ačkoliv spolehlivé údaje o počtu závislých stále chybí. Pokoušíme se také o vyvrácení obecně rozšířeného mýtu o závislosti na antidepresivech. V závěru dílu se věnujeme závislosti na nikotinu, neboť kouření cigaret má prokazatelně negativní dopady nejen na fyzické, ale i duševní zdraví. Tato skutečnost byla ještě donedávna rozporována či popírána i mnohými psychiatry. Trendy v posledních letech naznačují postupný pokles kouření v dospělé populaci, za což je velmi pravděpodobně zodpovědný fakt, že kouření tradičních cigaret vychází postupně z módy. Klasické cigarety navíc nahrazují elektronické, fungující na bázi přeměny e-liquidu (kapalná náplň s nikotinem či bez něj) na páru či zařízení zahřívající tabák. I údajně „zdravější formy kouření“ s sebou ovšem dál nesou závislost a vše, co s ní souvisí.

Účinkují:
Prof. MUDr. CYRIL HÖSCHL, DrSc. psychiatr Národní ústav duševního zdraví https://www.nudz.cz/ MUDr. JAKUB MINAŘÍK psychiatr Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN http://www.adiktologie.cz/
MUDr. KATEŘINA DUCHOŇOVÁ psychiatrička a psychoterapeutka Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha https://www.uvn.cz/cs/psychiatrie
Doc. MUDr. PhDr. KAMIL KALINA, CSc. psychiatr a psychoterapeut Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN http://www.adiktologie.cz/
Prof. PhDr. MICHAL MIOVSKÝ, Ph.D. klinický psycholog a psychoterapeut Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN http://www.adiktologie.cz/
Prof. MUDr. EVA KRÁLÍKOVÁ, CSc. epidemioložka a internistka Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN http://www.slzt.cz/informace-pro-paci…
Mgr. ALEŠ KUDA psycholog a psychoterapeut NEO centrum https://neocentrum.cz/

Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP).

HOVORY O DUŠI: „Poruchou osobnosti trpí 16 až 20 procent populace,“ říká profesor Praško

V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí.

Obsah:
1:42 Úvod do problematiky poruch osobnosti
8:44 Příčiny poruch osobnosti
31:50 Diagnostika poruch osobnosti
37:01 Charakteristika jednotlivých poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, histrionská, vyhýbavá, závislá a anankastická porucha osobnosti)
1:15:34 Terapie poruch osobnosti Odkazy: Česká psychoterapeutická společnost

http://www.psychoterapeuti.cz
Česká společnost kognitivně behaviorální terapie (ČSKBT) http://www.cskbt.cz
Výběr publikací Jána Praška https://www.megaknihy.cz/1904__jan-pr…
Hraniční porucha osobnosti (Hovory o duši)    • HOVORY O DUŠI: „L…  

Zdroj: YouTube

 Hraniční poruchy osobnosti a psychoterapie

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP, byl hostem pořadu Když bolí duše. Pořad TV Noe moderoval P. Daniel Vícha.

Prof. Peter Tavel, děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Hlavním tématem rozhovoru obou mužů byly poruchy osobnosti a psychoterapie
„Porucha osobnosti ovlivňuje chování, prožívání i uvažování pacienta, může mu ztěžovat jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů. V populaci se projevuje u 10–13 % lidí.

Některé poruchy osobnosti se ukazují až po letech společného soužití – vztah s takto nemocným partnerem je velice náročný. Nejdůležitější je umět požádat o pomoc,“ upozornil prof. Peter Tavel.
Témata rozhovoru:
• Je porucha osobnosti léčitelná?
• Co je normální chování a co už je na diagnózu?
• Jak porucha osobnosti vzniká? Je daná geneticky, nebo je získaná?
• Mají poruchy osobnosti svá kritéria?
• Souvisejí spolu žárlivost a porucha osobnosti?
• Může si člověk trpící poruchou osobnosti pomoci sám?
• Může se porucha osobnosti objevit na EEG?
• Jak se chovat v práci, když se šéf projevuje jako psychopat?

Zdroj: YouTube

Jak poznat pasivního agresora

Poznat pasivního agresora není snadné. Pokud má váš partner, kamarád, kolega z práce nebo někdo z vašeho okolí snahu o manipulaci, vydírá vás, bojkotuje komunikaci a dělá naschvály, pravdepodobně jde právě o tento problém. Poradíme vám, jak pasivního agresora odhalit a jak si s ním poradit.

Co je potřeba
-Empatie
-Trpělivost
-Pevné nervy
Pasivních agresorů přibývá. Jde o lidi, kteří nejdou do otevřeného sporu, ale snaží se přenést svoji frustraci a pocit nepohody na druhé. I když se každý z nich projevuje podle své nátury a temperamentu, s ohledem na věk a na životní zkušenosti, přesto mají hodně společného. Co patří k nejčastějším projevům pasivního agresora?

Nemá snahu domluvit se, bojkotuje vaše vstřícné kroky. A dělá to v naprostém klidu, aby vás rozčílil.
Záměrně chodí pozdě na sjednané schůzky, pokaždé se na něco vymluví a potěší ho, když vás vyvede z míry.
Na vaše otázky odpovídá buď rovněž otázkou, nebo převede řeč mistrně jinam, aby nemusel odpovídat. Dosahuje v tom často vynikajících výsledků.
Když stojíte o komunikaci, stáhne se do sebe a nevyhoví. Pokud začnete mluvit, skáče do řeči, nenechá vás doříci větu, takže rozhovor tak jako tak není možný. Jakmile mu to vytknete, urazí se.
Jeho vtipy bývají často dvojsmyslné se skrytou snahou vám elegantně ublížit. Jestliže na to upozorníte, dotkne se ho to, úmysl ponížit vás samozřejmě popře a vás označí za viníka celé situace.
 

Pages: 1 2