Home 2024 jún

Mesiac: jún 2024

PORUCHY OSOBNOSTI A MÝTUS PSYCHOPATA

Mezi nejčastější poruchy osobnosti patří emočně nestabilní, známá také jako hraniční, dále závislá, narcistická a vyhýbavá (anxiózní).

Kořeny poruch osobnosti nejsou jen genetické, ale často je najdeme v traumatických prožitcích z dětství, ale též v celkovém neukotvení v rodině, kde většinou absentoval nebo byl oslaben pocit bezpečí a jistoty. U lidí s poruchou osobnosti se objevují určité neměnné myšlenky, emoce a vzorce chování, zafixované ještě v době psychického vývoje. Dotyčný pak tyto vzorce opakovaně používá ve stresových situacích, bez ohledu na jejich efektivnost. Takto zatížení lidé nemívají náhled na možnost výběru z řady dalších možností v oblasti myšlení, prožívání a jednání, což následně vede k nejrůznějším konfliktům s okolím i se sebou samotným.

Účinkují: MUDr. ONDŘEJ PĚČ, Ph.D. psychiatr a psychoterapeut ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika http://www.klinikaeset.cz/ Mgr. MARTIN KALOUS psycholog Kaleidoskop – centrum terapie a vzdělávání, z.ú. http://www.kaleidoskop-os.cz/ MUDr. KATEŘINA DUCHOŇOVÁ psychiatrička a psychoterapeutka Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha https://www.uvn.cz/cs/psychiatrie MUDr. IRENA SGALLOVÁ psychiatrička a psychoterapeutka Středisko psychoterapeutických služeb Břehová http://www.psychoterapie-praha.intern… PhDr. VÁCLAV JÍLEK klinický psycholog a psychoterapeut Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov http://ondrejov.cz/

Zdroj YouTube

Duchovný obchvat – obchádzanie vlastných problémov

Dôvod byť sám sebe otvorený. Zistite, kedy sa pozitivita stáva nebezpečnou a čo môžete urobiť, aby ste tomu zabránili

Každý chce mať pocit, že je úspešný. Chceme mať pocit, že vyhrávame svoje bitky, a chceme ukázať svetu obraz, na ktorý sme hrdí. Existuje však tenká hranica medzi skutočným pocitom, že sme skutoční víťazi a predstieraním, že nimi sme.

Nie je nič zlé na tom, že bojujeme. Pocit porážky občas patrí k životu. Byť autentický so svojimi bolestnými pocitmi vedie k prijatiu, uzdraveniu a životnej zmene, ale ego má mocný vplyv. Ego sa snaží o okamžité uspokojenie tým, že sa chváli obrazom, ktorý je v súlade s vaším duševným stavom.

Tu ľudia skĺzavajú do pasce duchovného obchvatu tým, že maskujú svoje skutočné emócie, aby vyzerali tak, že všetko vyriešili. Pokiaľ však tento obraz nie je podložený skutočnou radosťou, je to len maska.

V tomto článku sa chcem venovať duchovnému obchvatu, pretože vidím okolo seba veľa ľudí, ktorí sú  šťastní len naoko pričom nemajú na to žiaden dôvod. Títo ľudia majú tendenciu chváliť sa tým, že sú stelesnením lásky a svetla, ale odmietajú sa pozrieť na temnotu vo svojom vnútri.
Keď nedokážete byť pravdiví k tomu, kým ste a čím prechádzate, bránite sami sebe v skutočnom raste a rozvoju.

Pages: 1 2 3 4

Nadměrné používání sociálních sítí dělá podle studie z lidí větší narcisty

Podle studie vypracované psychology z Milánské univerzity a Swansea University vede nadměrné používání sociálních médií, zejména sdílení snímků a „selfíček“, k nárůstu narcismu.

U zkoumaných uživatelů Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu byl konkrétně zjištěn průměrně 25% nárůst narcistního chování. Vědci zkoumali změny chování 74 lidí ve věku 18–34 let po dobu čtyř měsíců.
Výzkumníci zjistili, že tyto osobnostní změny jsou primárně způsobené právě „vizuálním“ používáním sociálních sítí, např. zmíněným sdílením selfie fotografií, a že primárně „textové“ používání nemá zdaleka takový potenciál takto měnit osobnost.

Většina účastníků výzkumu používala sociální sítě (pro soukromé účely) v průměru tři hodiny denně, někteří však uváděli i osm hodin. 60 % účastníků používalo Facebook, 25 % Instagram a 13 % Twitter a Snapchat. Více než dvě třetiny je používaly hlavně pro sdílení fotografií. Po dobu zkoumání mnoho účastníků začalo vykazovat narcistní znaky v takové míře, že byli způsobilí pro léčbu narcistické poruchy osobnosti.
Podle profesora Phila Reeda, vedoucího Katedry psychologie Swansea university, před tímto výzkumem existovaly náznaky, že existuje spojitost mezi narcismem a používáním sociálních sítí kvůli sdílení vizuálních příspěvků, nicméně až dosud se nevědělo, jestli narcisté používají tuto formu sociálních médií více, nebo jestli je možné sítě spojovat s následným nárůstem narcismu. Ze závěrů výzkumu usuzuje, že narcistní sklony se mohou vyvinout u zhruba 20 % uživatelů sociálních médií, kteří je intenzivně využívají pro sdílení vizuálního obsahu.

Zdroj: https://otechnice.cz/nadmerne-pouzivani-socialnich-siti-dela-podle-studie-z-lidi-vetsi-narcisty/

Komunitný narcizmus

Narcista všeobecne koná voči druhým ľuďom tak, aby si potvrdil vlastnú výnimočnosť, aby získal obdiv, záujem, pozornosť alebo energiu, úsilie alebo podporu druhých ľudí.

Komunitný narcizmus, je druhom narcizmu, v ktorom narcista získava uznanie , ocenenie od ľudí okolo seba (spirituálne, náboženské komunity, ale aj v zamestnaní a rodine) tým, že robí dobré skutky alebo sa venuje komunitnej službe.  Chcú, aby ich chválili za to akí sú užitoční a nápomocní.  Uvažovanie typu: zaslúžim si  osobitné zaobchádzanie, pretože som mimoriadne srdečný, dôveryhodný, ochotný,…všetci sa na mňa obracajú.
Nezameriavajú sa na vynikanie v umení a vede. Skôr aby boli obzvlášť starostliví, chápaví a empatickí.

Základný dôvod tohto správania nie je dobrý pocit z pomoci druhému ale o udržanie vlastnej výnimočnosti a zvláštnosti.

V konečnom dôsledku však osobnosť narcistu  skôr alebo neskôr  rozvráti vzťahy a sociálne prostredie okolo seba, a je jedno či sa zaoberá charitou alebo  obchodmi…

Pages: 1 2