Home Archive by category "Čarodejníctvo, Okultizmus, Oslobodenie" (Page 33)

Kategória: Čarodejníctvo, Okultizmus, Oslobodenie

Venuje sa nasledovným témam: okultizmus, mágia, veštenie, špiritizmus, alternatívna medicína, joga, reiky, autogénny tréning, rosenkruciáni – bratstvo ruže

Uzdravenie, exorcizmus

Rozlišovanie duchov, modlitby uzdravenia a oslobodenia

Každý dar, ktorý sa vyskytuje v spoločenstve, nielen vo veriacom, musí byť podrobený skúmaniu svojho pôvodu. Veď je známe pomenovanie diabla ako „Božia opica“, ktorý dokáže napodobniť rôzne zázraky a dary, len aby poplietol a zvábil človeka. Aj Sv. písmo nás vyzýva: „Milovaní, neverte každému duchu, ale skúmajte či sú z Boha. Lebo do sveta vyšlo veľa falošných prorokov. Božieho ducha poznáte podľa toho: Každý duch ktorý vyznáva, že Ježiš Kristus prišiel v tele ie z Boha. Duch, ktorý nevyznáva Ježiša, nie ie z Boha. To ie duch Antikrista, o ktorom ste počuli, že príde a už teraz ie vo svete. (1 Jn 4,1-
 
Základným rozlíšením je rozoznávanie ovocia, cieľu a spôsobu využitia daru, ktorý vždy sleduje dobro spoločenstva: „Poznáte ich po ovocí. Veď či oberajú z tŕnia hrozná, alebo z bodliakov figy?“ (Mt 7,16) Ak chýba niektorý z požadovaných momentov a je buď zvýrazňovaná osoba obdarovaného, alebo je príčinou rozdelenia, pravdepodobne jeho pôvod nebude z Boha. Kritéria rozlišovania sa ďalej delia na subjektívne (posudzujúce vyššie spomenuté fakty i mentálne zdravie obdareného) a objektívne, ktoré zohľadňujú všeobecné kritériá viery a morálky:
– upevnenie viery v Krista, ako jediného Vykupiteľa a Pána
– prijímanie charizmy ako daru nerozdielnej a jednej Trojice
– jednota spoločenstva miestnej a všeobecnej cirkvi, prejavujúca sa v otvorenosti a poslušnosti
– úcta k Bohorodičke
– súhlas so Sv. Písmom a náukou Cirkvi
– prínos pre spoločenstvo, osobné duchovné obohatenie a prejavy lásky, ako znaku  a základnej vlastnosti Ducha. (Porov. Degro, I.: Rozlišovanie chariziem, Spoločenstvo sv. Michala, Košice 2008).

Ak človeku niektorý z aspektov nespĺňa, obyčajne sa to zvykne prejaviť aj inými skutočnosťami, zväčša zviazanými alebo s osobným prospechom, alebo s uzavretím, či rozpadom spoločenstva. Rozumné, zdravé a duchovné spoločenstvo však chápe svoju základnú úlohu v podporovaní miestnej Cirkvi službou a modlitbou, ktorá je významnou pomocou práve v situáciách s vplyvom zlého ducha, a to nielen u člena spoločenstva, ale u hociktorého človeka.
Proces sa uskutočňuje za pomoci modlitby uzdravenia a oslobodenia. Mnohé formy duchovnej neslobody totiž súvisia s nevyriešenými vzťahmi s inými ľuďmi, dokonca aj z minulosti. Vtedy ide obyčajne o liečenie rodových koreňov, kde sa človeka a spoločenstvo s ním modlí za predkov, ktorý potrebujú našu duchovnú pomoc.
Osobitnou modlitbou, miestami podobnou exorcizmu, je modlitba oslobodenia. Nejde o exorcizmus, ale dôvernú prosbu za oslobodenie od zlého ducha. Táto modlitba môže priniesť účinky exorcizmu, ktorý vykonávajú len biskupi, alebo nimi poverení kňazi. K tejto modlitbe, vo svojej podstate súkromnej, sú však pozvaní všetci veriaci. Známymi orodovníkmi, ktorí oslobodzovali od zlého Ducha práve na tomto základe, opierajúcom sa o ich svätý život, boli neexorcisti ako sv. Benedikt, sv. František Assiský, sv. Leopold Mandič, sv. Katarína Sienská.

Pages: 1 2

Okultizmus – stručný prehled

1. Co je to okultismus?

Slovo „okultismus“ pochází z latinského „occultus“ – tajný, skrytý, utajený.

Okultismus představuje duchovní nauku („vědu“) spojenou se zvláštními schopnostmi, ve které lidé hledají buď poznání nebo moc z jiného zdroje než z Boha, a to tam, kde takové poznání nebo moc může pocházet pouze z Boha. Jde o tajnou nebo skrytou nauku, která se zabývá nadsmyslovými jevy, jež nelze vědecky vysvětlit. Každá okultistická nauka vychází z přesvědčení, že ve světě kromě racionálně poznaných sil existují ještě jiné neznámé síly, se kterými může člověk nějakým způsobem zacházet a je ovládat pomocí magie nebo tajné praktiky, a tak dosáhnout nadvlády nad lidmi nebo věcmi. Takovými praktikami za účelem tajného poznání nebo moci se lidé otevírají působení zlých duchů, i když si to neuvědomují a často mají pocit, že nedělají nic špatného. Všechny křesťanské církve považují jakékoli formy okultismu za hříšné a škodící člověku na jeho životní cestě. Písmo sv. Starého i Nového zákona v tomto mluví zcela jasně.
Teoretickým základem pro okultismus je esoterismus ( z řeckého „esoteros“ – uzavřený, vnitřní, vyhrazený několika jedincům). Esoterické učení je určeno zasvěcencům a uzavřeným skupinám. Zavazuje k uchování tajemství. Okultní praktiky se vykládají na základě zákonů esoterismu; okultismus je pak jako praktické dotažení esoterismu.
 

2. Proč se o něj zajímáme? Nehrozí dnes přílišná fascinace okultismem?

Církev se okultismem zajímá, protože musí. Mluvíme o něm, protože jsou jim fascinovaní lidé kolem nás, především mladí. Nehledě na to, že s touto problematikou se setkáme jak v Písmu sv. tak u církevních otců. Je to pokušení staré, jako lidstvo samo.
Okultní vlna – fascinace magií, satanismem, čarodějnictvím a esoterikou. Dokonce se magii a čarodějnictví přikládá jakýsi stupeň úctyhodnosti a vědeckosti. Většina mladých přichází do styku s tímto světem spíše ze zvědavosti, dlouhé chvíle nebo senzacechtivosti, jindy z touhy mít moc nad někým nebo nad něčím; skrze esoterickou a satanskou hudbu nebo drogy. Někdy je zájem o okultní praktiky vyprovokován vlastní nejistotou, strachem a hledáním vlastní identity, hledáním odpovědí na otázky po smyslu života. Okultní praktiky nabízejí odpovědi na otázky ohledně naší budoucnosti nebo nabízejí mimopřirozené (paranormální) schopnosti, a tím upoutávají pozornost mladých lidí.
 

Pages: 1 2 3 4

Magie, kouzelnictví a okultní knihy

Magie a kouzelnictví
Mluvme teď o oblasti magie a kouzelnictví. Nemyslím nyní na kouzla, která spočívají ve zručnosti „kouzelníka“. Jde o něco zcela jiného. Jde o mnohem více. 

Černá a bílá magie
Existuje „černá“ a „bílá“ magie. Jeden muž mi zcela vážně řekl: „Černá magie pochází od ďábla, a tak s ní nechci mít nic společného. Ale v bílé magii se lidé modlí Otčenáš, a to je od Boha.“ Tento muž se nechal obelstít. Ve skutečnosti totiž od ďábla pocházejí magie obě: jak „černá“, tak „bílá“. Ti, co se zabývají „černou magií“, se modlí přímo k satanu, zatímco v „bílé magii“ se také vzývá satan, ale prostřednictvím zdánlivě zbožných a kře­sťanských formulí. Ďábel vždy používá určitou dávku pravdy, aby jeho lež vypadala věrohodně. Kdo je opatrný vůči jedné jeho metodě a odmítne ji jako očividně ďábelskou, často přijme jeho druhou metodu, aniž by to tušil.

Ochranná kouzla
Jsou rolníci, kteří příliš nevěří očkování proti slintavce nebo jiným chorobám dobytka. Důvěřují však „bílé magii“, a proto používají různá ochranná nebo obranná kouzla, na jejichž dobré účinky jsou ochotni přísahat.

Zázračný léčitel
Ďábel  jako zázračný léčitel? Je to možné? – Mnoho lidí už bylo v „ďáblově ordinaci“, aniž by to tušili. Magická zaříkávání mívají různou podobu a mohou se také různě nazývat: „modlitba o uzdra­vení“, „ustálené rčení“ apod. Pokaždé se však vzývá ďábel a počítá se s jeho pomocí.

Magická zaříkávání
Když někdo tělesně trpí, může se dostat k magickému zaříkávání velmi lehce. Mnozí odmítnou operaci, když se dozvědí, že bolesti mohou odstranit okultní kouzelné formule. Tak např. velmi často se lidé snaží tímto způsobem zbavit migrény. Jsou rodiče, kteří nechávají své dětí „léčit modlitbou“ , která vůbec modlitbou není, protože jde o zaříkávání. Jiný recept říká, že se při nemoci mají na okenní římsu položit tři jablka a má se čekat, až uschnou. Tak, jak uschnou ta jablka, tak prý „uschne“ i nemoc. Je zarážející, jak mnohostranné je magické zaříkávání.

Bůh si nenechá poroučet
Ďábel se proměňuje za „anděla světla“. Vydává se za zachránce lidstva. Svou pomoc nabízí v nejrůznějších formách. U ďábla lze získat „uzdravení“ na povel. Bůh si však nenechá poroučet smrtelnými lidmi. Nedomnívejme se, že můžeme Bohu rozkázat: „Milý Bože, teď mne musíš uzdravit!“ Dával snad Pán Ježíš svému Otci rozkazy? Před ukřižováním se Ježíš modlil:
„Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň. “ (Luk 22,42).
Bohu nemůžeme poroučet. Vždyť ani Kristus si to nedovolil. Ďábel však na naše rozkazy čeká. Formálně nabízí zázračné uzdravení, ale potom žádá svou cenu. Jeho pomoc není zdarma.

Pages: 1 2

Veštenie

Rovnako ako mágia, aj tento spôsob vyzvedania budúcnosti je prítomný takmer vo všetkých náboženstvách.

Jej úlohou je odhaľovať skryté veci, minulosti, súčasnosti a budúcnosti. Uskutočňuje sa rôznymi praktikami, v závislosti od kultúrnej tradície, pričom každá z nich sleduje osobitnú logiku a prostriedky. Tak rozlišujeme veštenie s pomocou: snov (oneiromancia), predtúch, mimovoľných pohybov tela, mediálnu posadnutosť, konzultáciu s mŕtvymi (nekromanciu), sledovania letu vtákov (ornitomancia),  vnútorností obetovaných zvierat, ich posledných predsmrtných pohybov, hracích kociek, čŕt pohybujúceho sa steblového zväzku, kárt (kartografia), čajových a kávových usadenín (tasseografia), lebky (frenológia), čísel (numerológia), prírodných a nebeských fenoménov (geomancia, a astrológia) a i.

Osobitným spôsobom sa vydeľujú tri spôsoby veštenia:
1. intuitívne veštenie – vychádza z neznámej schopnosti poznať informácie zo života klienta bez predchádzajúceho stretnutia, v zmysle božského vnuknutia. Tento spôsob veštenia je základom sledujúcich dvoch. Síce sa pokladá za najjednoduchší, no jeho vykonávateľov si v každom spoločenstve osobitne vážili. Prítomný bol aj v hasidickom judaizme, či u indických guru.
2. ovládnutie duchom – nejedná sa hneď o extázu, ako skôr o prijímanie a rozpoznávanie správ od ducha, či materiálneho sveta (vrátane zvierat), dokonca aj od druhých, náhodných ľudí. Znameniami sa chápu aj miesta náhodnej bolesti veštca, ako odpoveď na otázku.
K tomuto druhu veštenia sa rátajú aj starozákonní proroci, či dar jazykov. To však z nášho pohľadu nemôžeme pokladať sa veštenie, lebo, ak ide o pravý dar, uskutočňuje sa jedine z Božej milosti a na dobro spoločenstva. Prítomnosť týchto darov u ľudí je prejavom pôsobenia Ducha Sv. a charizmatického charakteru Cirkvi. Nemožno ho obmedziť, alebo označiť unáhlene za moc zlého.  Aj tu Cirkev, ako rozumná a trpezlivá matka, skúma pôvod a reguluje dar v spoločenstve. Ten istý, neobmedzený Boh môže udeliť dar, komu chce. Dôležité je však rozoznať a odlíšiť ho ako jeho dar na pozadí ovocia, skutkov a života obdareného.
3. veštenie múdrosti – je synkrétistickym spojením náboženstiev Blízkeho Východu (hlavne zoroastrizmu), judaizmu, rímskeho a gréckeho náboženstva. Ide o praktickú astrológiu.

Pages: 1 2