• Tematické bloky

Poruchy osobnosti

F64 Poruchy pohlavní identity
F64.0 Transsexualismus
Definice Jedinec touží žít a být akceptován jako člen opačného pohlaví. Obvykle je nespokojen s vlastním anatomickým pohlavím nebo pociťuje jeho nevhodnost a vyžaduje hormonální léčení a chirurgický zákrok, aby tělo pokud možno odpovídalo preferovanému pohlaví (Smolík, 1996, str. 398).
Diagnostika Touha jedince po tom, aby mohl žít a byl akceptován jako příslušník opačného pohlaví, je obvykle spojena s přáním připodobnit svoje tělo co možná nejvíce preferovanému pohlaví chirurgickým zákrokem nebo hormonální léčbou. Transsexuální identita trvá déle než 2 roky. Porucha není příznakem jiné duševní poruchy, jako je schizofrenie, ani není spojena s chromozomální abnormalitou (Smolík, 1996, str. 399).
Epidemiologie Transsexualismus je vzácný, je častější u mužů (Smolík, 1996, str. 399).
Etiologie a patogeneze Příčina není známá, někteří odborníci se shodují, že existuje příčinná souvislost s některými poruchami ve vztazích rodiče a dítěte. Pozornost též poutají hladiny estrogenů a androgenů v průběhu prenatálního vývoje. Psychodynamické teorie se zabývají významem obranných mechanismů proti ranému konfliktu identity, nebo nevědomým přáním rodičů mít dítě opačného pohlaví (Smolík, 1996, str. 399).
Průběh a prognóza Začátek je obvykle v dětství, s plným vyjádřením v adolescenci. Porucha se však může projevit také v pozdní dospělosti, proto jej někteří klinici dělí na primární a sekundární (považují věk počátku manifestace poruchy za významný z hlediska etiologie). Porucha často generuje sociální i profesní problémy (ve chvíli, kdy se jedinec rozhodne žít jako příslušník opačného pohlaví). Mohou se objevit depresivní stavy, pokusy o sebevraždu. Ty vyplývají většinou z nejasností kolem sexuální orientace, ze sociální izolace i stigmatizace ze stran okolí. Chirurgické zákroky mohou být řešením, nesou s sebou i nebezpečí následných nepříjemných somatických pooperačních komplikací. Někteří jedinci žijí úspěšně jako příslušníci druhého pohlaví bez chirurgického zákroku (Smolík, 1996, str. 399).
Diferenciální diagnostika Feminní typ homosexuality; Může vypadat a chovat se jako žena, ale netouží stát se ženou. Fyzikální intersexualita; Je charakteristická abnormálními anatomickými strukturami (např. kongenitální adrenální hyperplazie). Fetišistický transvestitismus; Vyskytuje se u hetero/homo/bisexuálních mužů, kteří se převlékají do šatů opačného pohlaví, aby tím dosáhli sexuálního vzrušení. Pokud u těchto jedinců vyskytuje též transsexualismus, j třeba stanovit obě diagnózy Atypická porucha pohlavní identity; Projevuje se při zátěžových okolnostech, kdy jedinec ve stresu touží být opačného pohlaví. Po opadnutí zátěže touha mizí. Schizofrenie; Pacienti mohou trpět bludem příslušnosti k opačnému pohlaví. Nepřejí si změnu genitálií, ani pohlavní příslušnosti (Smolík, 1996, str. 400).
Léčba Psychoterapeuticky se zvládají dočasné pocity viny, deprese, sníženého sebevědomí, alkoholismus u suicidální úvahy. Aplikuje se hormonální terapie, případně pak chirurgická změna. (Smolík, 1996, str. 412).

F64.1 Transvestitismus dvojí role

Definice Občasné nošení šatů opačného pohlaví pro potěšení ze zkušenosti dočasné příslušnosti k opačnému pohlaví, ale bez přání trvalé změny pohlaví nebo korektivního chirurgického zásahu. Převlékání není doprovázeno sexuálním vzrušením (nejedná se tedy o fetišistický transvestitismus), (Smolík, 1996, str. 400).
Diagnostika Jedinec nosí šaty opačného pohlaví kvůli dočasnému prožitku příslušnosti k opačnému pohlaví. Převlékání nemá žádnou sexuální motivaci. Jedinec netouží po trvalé změně v opačné pohlaví (Smolík, 1996, str. 401).

F64.2 Porucha pohlavní identity v dětství Porucha bývá řazena do tohoto oddílu, neboť má mnoho společných rysů s jinými poruchami pohlavní identity, které jsou zde vedeny. Podobně je tomu i u DSM.

Definice Trvalá a intenzivní nespokojenost se svým pohlavím, společně s touhou být (nebo s přesvědčením o tom, že je) jedinec opačného pohlaví. Trvalé oblékání se do šatů opačného pohlaví, zabývání se činnostmi opačného pohlaví a odmítání svého vlastního pohlaví. Porucha se objevuje kolem 4 let věku, v období adolescence jedinci u sebe zjišťují homosexuální orientaci, vzácněji transsexualismus (Smolík, 1996, str. 401-2).

F64.8 Jiné poruchy pohlavní identity Do této kategorie můžeme zařadit např. intersexuální stavy, trvalé zaobírání se kastrací atd.


F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých


F68.0 Zpracovávání somatických symptomů z psychických důvodů

Diagnostika Tělesné příznaky, které jsou původně způsobeny tělesnou poruchou, nemocí nebo vadou, se zhorší nebo se stanou vleklými do takové míry, že je není možno vysvětlit samotnou tělesnou poruchou. Existují důkazy o psychických příčinách zhoršení příznaků poruchy (např. strach ze smrti). Některé motivy mohou být nevědomé nebo vědomé jen částečně. Pacienti bývají citliví na odhalení pravé příčiny tělesné poruchy (Smolík, 1996, str. 410).
F68.1 Záměrné vyvolávání nebo předstírání tělesných nebo psychických příznaků nebo tělesné či psychické neschopnosti (předstíraná, faktitivní porucha)
Definice Známá též pod synonymem Münchhausenův syndrom (Smolík, 1996, str. 411). V české republice též znám pod názvem syndrom barona Prášila (Svoboda, 2006, str. 262). V americké literatuře je mu věnována větší pozornost než v té evropské (Smolík, 1996, str. 411).
Diagnostika Jedinec vykazuje trvalé projevy záměrného předstírání příznaků a/nebo se sám poškozuje, aby si navodil příznaky. Nesmí být nalezen žádný důkaz o vnější motivaci (např. finanční kompenzace atd.). Nejčastěji používaná vylučovací podmínka: Není potvrzena žádná tělesná ani duševní porucha, která by mohla vysvětlit příznaky (Smolík, 1996, str. 411).
Epidemiologie Častější u mužů, častější pak u zdravotnických pracovníků (Smolík, 1996, str. 411).
Etiologie a patogeneze Typické je zjištění, že jedinec prodělal v dětství onemocnění, které bylo spojeno s pohlavním zneužitím ze strany některého z rodičů nebo s odmítáním z jejich strany (Smolík, 1996, str. 411).
Průběh a prognóza Průběh je většinou chronický s řadou návštěv lékařů a hospitalizací. Zvýšené je riziko abúzu psychoaktivních látek. Může nastat ohrožení života v situaci, kdy pacienti podstoupí několik zbytečných, někdy i velmi náročných chirurgických výkonů (Smolík, 1996, str. 411).
Diferenciální diagnostika Somatické onemocnění; Somatoformní poruchy; Simulace (simulant má definované cíle, např. získat pojistné); Ganserův syndrom; Dermatitis factitia;Syndrom týraného kojence nebo dítěte; Münchhausen v zastoupení; (Smolík, 1996, str. 412).
Léčba Pacienti jen málokdy souhlasí s terapií, chybí motivace. Spíše než o vyléčení, jde o taktiku, jak napomoci pacientovi získat nad svým chováním náhled (Smolík, 1996, str. 412).

68.8 Jiné specifikované poruchy osobnosti a chování v dospělém věku Zařazují se sem jiné poruchy, které nemohly být zařazeny do předešlých zmíněných, např. porucha vztahů (Smolík, 1996, str. 412).


F69 Nespecifikovaná porucha osobnosti a chování v dospělém věku Do této kategorie lze ve výjimečných případech zařadit předpokládanou poruchu osobnosti a chování, když chybí dostatek údajů pro zařazení do některé specifikované kategorie (Smolík, 1996, str. 413). DSM V (stejně jako tomu bylo u DSM IV) zařazuje mezi poruchy osobnosti také Schizotypní poruchu (dle MKN F21).

ZDROJE:
Raboch, J. a kol. DSM-5. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Hogrefe-Testcentrum, 2015.
Smolík, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf s.r.o. 1996, ISBN 80-85800-33-0
Svoboda, M. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál, 2006, ISBN 80-7367-154-9
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008, ISBN 978-80-7367-414-4


Prevzaté z: https://wikisofia.cz/wiki/6._Poruchy_osobnosti

Comments are closed.

  • Preložiť – Translate