• Tematické bloky

Poruchy osobnosti

F60.3 Emočně nestabilní porucha osobnosti
Má dva podtypy:
F60.30 Impulzivní typ emočně nestabilní poruchy osobnosti
Definice
Emoční nestálost a nedostatečná kontrola impulzivity (Smolík, 1996, str. 365).
Diagnostika
A. Musí být splněna obecná kritéria pro poruchu osobnosti F60 (viz výše).
B. Musí být splněny alespoň 3 z následujících charakteristik a jedním z nich musí být (2):
zřetelná tendence jednat neočekávaně a bez uvážení následků
zřetelná tendence k nesnášenlivému chování a ke konfliktům s ostatními, zvláště když je impulzivní chování někým přerušeno nebo kritizováno
sklon k výbuchům hněvu nebo zuřivosti s neschopností kontrolovat následné explozivní chování
obtíže se setrváním u jakékoliv činnosti, která nenabízí okamžitý zisk
nestálá a nevypočitatelná nálada (Smolík, 1996, str. 365).
Velmi blízká je této poruše Intermitentní explozivní porucha, popsaná v manuálu DSM.
Epidemiologie
Uvádí se 2-3% v populaci, prevalence se předpokládá vyšší (Smolík, 1996, str. 396).
Etiologie a patogeneze
Obvykle není známa, jsou diskutovány poruchy limbického systému a záchvatové poruchy. Schopnost kontroly impulzů se výrazně snižuje po požití alkoholu, kokainu, lysergamidu, amfetaminů a fencyklinidu (Smolík, 1996, str. 396).
Průběh a prognóza
O průběhu je málo informací, porucha se většinou začne projevovat ve věku od 20 do 30 let. V průběhu života je poměrně stálá (Smolík, 1996, str. 397).
Léčba
Kombinace psychoterapie (KBT a psychoedukační, také rodinná a podpůrná). Z farmak se užívají antidepresiva, neuroleptika a lithium (Smolík, 1996, str. 397).


F60.31 Hraniční typ emočně nestabilní poruchy osobnosti
Definice
Je přítomno několik charakteristik emoční nestálosti, časté jsou nejasné nebo narušené představy o sobě samém, cílech a vnitřních preferencích, včetně těch sexuálních (Smolík, 1996, str. 366).
Diagnostika
dle MKN
A. Musí být splněna obecná kritéria pro poruchu osobnosti F60 (viz výše).
B. Musí být splněny nejméně 3 příznaky z kritéria B pro F60.30 spolu s nejméně 2 z následujících:
narušená a nejistá představa o sobě samém, cílech a vnitřních preferencích, včetně sexuálních
sklon k zaplétání se do intenzivních a nestálých vztahů, které často vedou k emočním krizím
přehnaná snaha vyhnout se odmítnutí
opakované nebezpečí nebo realizace sebepoškození
chronické pocity prázdnoty (Smolík, 1996, str. 366).
dle DSM V
Pervazivní vzorec nestability v interpersonálních vztazích, sebeobrazu, afektech a výrazné impulzivity začínající v rané dospělosti a objevující se v různých souvislostech. Porucha je vymezena nejméně 5 z následujících příznaků:
horečné úsilí vyhnout se reálnému nebo domnělému odmítnutí
Poznámka: nepatří sem suicidální nebo sebepoškozující chování zahrnuté v bodě (5)
projevy nestálých a intenzivních meziosobních vztahů, charakteristických střídáním nadměrné idealizace a znehodnocování
poruchy identity: výrazně a trvale nestabilní sebeobraz a vnímání sebe sama
impulzivita nejméně ve dvou potenciálně sebepoškozujících oblastech, např. utrácení, sexualita, abúzus látek, bezohledné řízení vozidla, záchvaty vlčího hladu.
Poznámka: nepatří sem suicidální nebo sebepoškozující chování zahrnuté v bodě (5)
opakované suicidální tendence, pokusy, hrozby a sebepoškozující jednání
afektivní nestabilita vlivem výrazně reaktivní nálady, např. intenzivní epizodická dysforie, podrážděnost nebo úzkost obvykle trvající několik hodin a pouze zřídka déle něž několik dnů
chronické pocity prázdnoty
nepřiměřený, intenzivní vztek či potíže s ovládáním vzteku
v reakci na stres přechodné paranoické projevy a těžké disociativní symptomy (Raboch, 2045, str. 696-697).
Epidemiologie
Porucha je častější u žen než u mužů v poměru 2:1. V rodinách postižených jedinců je větší prevalence poruch nálad, asociálních poruch osobnosti a poruch z užívání psychoaktivních látek. Zvýšená prevalence je u dětí takto postižených matek (Smolík, 1996, str. 397).
Etiologie a patogeneze
Příčina je neznámá. Často bývá zvažován podíl organicity. Z psychologických příčin jsou uváděny faktory sexuálního zneužívání, týrání dítěte, odmítání nebo hyperprotektivita (Smolík, 1996, str. 397).
Průběh a prognóza
Studie svědčí o tom, že průběh je značně kolísavý. Postižení jedinci selhávají v sociálních a pracovních funkcích a dosahují menší kvality života. Ve vyšším věku může dojít k celkovému zlepšení. Časté jsou sebevraždy, sebepoškozování, deprese, somatoformní poruchy a přechodné psychotické poruchy, abúzus psychoaktivních látek (Smolík, 1996, str. 397).
Diferenciální diagnostika
Poruchy s bludy; Schizofrenie; Poruchy nálady s psychotickými příznaky;
Jsou charakteristické epizodami psychotických příznaků. V období dekompenzace může mít hraniční porucha osobnosti dočasně charakter psychotické poruchy, průběh však takovou diagnózu nepotvrdí.
Porucha nálady;
Často se vyskytuje souběžně, hraniční porucha osobnosti může být poruchou nálady zakryta.
Organická porucha osobnosti;
Je prokázaná organická porucha mozku.
Schizotypní porucha;
Jsou chudší emoční projevy.
Histriónská porucha osobnosti;
Méně často suicidální pokusy a sebepoškozování. Jsou stabilnější interpersonální vztahy.
Paranoidní porucha osobnosti;
Je relativní stabilita v představě o sobě, chybí destrukce, impulzivita, odmítání.
Disociální porucha osobnosti;
Manipulativní způsob jednání směřuje k poziční a materiální výhodě, nikoli k vyvolání zájmu pečovatele.
Narcistická porucha osobnosti;
Je zde stabilnější formace identity.
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti;
Vztahy jsou zde stálé.
Změna osobnosti při tělesném postižení, které postihují centrální nervový systém, při tělesné vadě a ve spojitosti s chronickým užíváním psychoaktivních látek (Smolík, 1996, str. 397-8).

Léčba
Obvykle se užívá smíšená forma podpůrné a vysvětlující psychoterapie. Z farmak se užívají antidepresiva, neuroleptika v nízkých dávkách, lithium, karbamazepin. Hospitalizace bývá obvykle krátká (Smolík, 1996, str. 398).

Comments are closed.

  • Preložiť – Translate