• Tematické bloky

Poruchy osobnosti

F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti
Do této kategorie je možno zařadit poruchy osobnosti, které obsahují rysy několika specifických poruch osobnosti (vede se pod kódem F61.0 Smíšené poruchy osobnosti) nebo poruchy, které přímo souvisejí s koexistující afektivní nebo úzkostnou poruchou (vedou se pod kódem F61.1 Nepříznivé změny osobnosti), (Smolík, 1996, str. 381).
Manuál DSM nově navrhuje, v doplňkové skupině poruch vyžadujících další výzkum, Depresivní poruchu osobnosti.


F62 Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
Zahrnuje poruchy osobnosti, které vznikly:
jako následek prožitku katastrofické události
jako následek vleklého, těžkého stresu
jako následek duševní poruchy.
Nejedná se o poškození nebo onemocnění mozku, nejde o manifestaci jiné duševní poruchy nebo o reziduální příznaky dřívější duševní poruchy.
Někdy nasedá na PTSP (F43.1) nebo na poruchy přizpůsobení (F43.2).
Přetrvávající změna osobnosti by se měla diagnostikovat jen tehdy, představuje-li změna stálý a odlišný způsob existence a jako příčinu lze jednoznačně určit předcházející hluboký, existenciálně extrémní zážitek (Smolík, 1996, str. 382).


F62.0 Přetrvávající změna osobnosti po katastrofické události
Definice
Porucha osobnosti a chování v dospělosti, které vznikly po katastrofickém nebo extrémně dlouhém stresu u jedince, jehož osobnost byla dříve normální (Smolík, 1996, str. 381).
Diagnostika
Změna musí být zřejmá, a to ve způsobu vnímání, vztahů a myšlení týkajících se sebe i okolí. Změna by měla zasahovat do činností jedince v denním životě, působit osobní nepohodu nebo mít negativní dopad na sociální prostředí. Změna osobnosti by se měla rozvinout po katastrofické události a musí být přítomna nejméně po dobu 2 let. Změna maladaptivních rysů by se měla projevovat nejméně ve dvou následujících způsobech:
Trvale hostilní nebo nedůvěřivý vztah ke světu;
sociální stažení; neustálý pocit prázdnoty a beznaděje; trvalý a neodůvodněný pocit jedince, že je v „koncích“ nebo že je ohrožen; trvalý pocit jedince, že se změnil nebo že se liší od ostatních (Smolík, 1996, str. 383-4).
Etiologie a patogeneze
Vyplývá z vymezení poruchy. Příčiny vulnerability jedince zahrnují interakci mezi stresovým zážitkem a typem osobnosti, jejími charakterovými vlastnostmi atd. (Smolík, 1996, str. 384).
Průběh a prognóza
Průběh je chronický, s výkyvy. Zhoršení stavu nastává obvykle s expozicí místa nebo původní situace. Při soustavné léčbě a rehabilitaci může porucha odeznít v průběhu několika let (Smolík, 1996, str. 381).


F62.1 Přetrvávající změna osobnosti po duševním onemocnění
Definice
Porucha osobnosti a chování v dospělosti, které vznikly po duševní poruše. Změnu není možno odlišit od reziduální nemoci nebo jiných stavů neúplného uzdravení z předchozí duševní poruchy (Smolík, 1996, str. 385).
Diagnostika
Změna musí být zřejmá, a to ve způsobu vnímání, vztahů a myšlení týkajících se sebe i okolí. Změna osobnosti by měla významně zasahovat do fungování jedince v denním životě, měla by působit osobní nepohodu nebo mít negativní dopad na sociální prostředí. V anamnéze by neměly být poruchy osobnosti, vývojové poruchy v dětství a adolescenci, které by mohly vysvětlovat současné rysy osobnosti. Změna osobnosti by měla trvat nejméně 2 roky. Změna maladaptivních rysů by se měla projevovat nejméně ve dvou následujících způsobech:
Závislost na jiných (jedinec pasivně předpokládá a vyžaduje, aby odpovědnost za jeho život převzal někdo jiný)
sociální stažení nebo izolace
pasivita, redukce zájmů a snížení dřívějších aktivit
změna ve vnímání sebe sama vede jedince k častému nebo stálému tvrzení, že se změnil, vyžadující postoj od druhých lidí, kterým očekává zvláštní zvýhodnění
dysforická nebo labilní nálada (Smolík, 1996, str. 3835-6).


Etiologie a patogeneze
Vyplývá z vymezení poruchy. Příčiny vulnerability jedince zahrnují interakci mezi prodělanou duševní poruchou a typem osobnosti, jejími charakterovými vlastnostmi atd. (Smolík, 1996, str. 386).
Průběh a prognóza
Průběh je chronický, s výkyvy. Při soustavné léčbě a rehabilitaci může porucha odeznít v průběhu několika let, během léčby je důležitá preventivní příprava pacienta na možné recidivy. Porucha sama o sobě může znamenat trvalou zátěž, snižující odolnost jedince vůči vzniku dalších epizod původní duševní poruchy (Smolík, 1996, str. 381).
Diferenciální diagnostika
Komorbidita s jinými duševními poruchami je častá (Smolík, 1996, str. 386-7).

Comments are closed.

  • Preložiť – Translate