• Tematické bloky

Poruchy osobnosti

F60.5 Anankastická porucha osobnosti
Definice
Obsedantně-kompulzivní osobnost charakteristická pocity osobního ohrožení a pochybností, které vedou k nadměrné svědomitosti, umíněnosti, opatrnosti a strnulosti. (Smolík, 1996, str. 371).
Diagnostika
A. Musí být splněna obecná kritéria pro poruchu osobnosti F60 (viz výše).
B. Musí být splněny nejméně 4 z následujících příznaků:
pocity přehnaných pochyb a opatrnosti
přehnané zabývání se detaily, pravidly, seznamy, pořádkem, organizací nebo plánem
perfekcionismus, který je na úkor splnění úkolu
přehnaná svědomitost a puntičkářství
přehnané zabývání se produktivitou na úkor spokojenosti a interpersonálních vztahů
přehnané pedantství a tendence k sociální konvenčnosti
rigidita a paličatost
nerozumné vyžadování, aby se jiní přesně podřizovali způsobu práce jedince nebo nerozumný odpor ke způsobu práce druhých (Smolík, 1996, str. 371).
Epidemiologie
Prevalence poruchy je vyšší u mužů než u žen. Pravděpodobný je familiární přenos (Smolík, 1996, str. 372). Vyskytuje se v rozmezí od 1,7-6,4% v populaci (Vágnerová, 2008, str. 514).
Etiologie a patogeneze
Předpokládá se genetická dispozice. Z psychodynamických teorií je nejčastěji citován Freudův názor, podle něhož je porucha způsobena fixací análního stupně psychosexuálního vývoje. Podle Eriksona k poruše může vést narušení určitého vývojového období, kdy není vyřešen spor mezi potřebou vlastní autonomie na jedné straně a pocity studu a sebepochybování na straně druhé. Rodinný život bývá charakteristický zadržováním emocí, členové rodiny pacienta jsou často kritizování a ostrakizováni, když ventilují pocit hněvu (Smolík, 1996, str. 372).
Průběh a prognóza
Pacienti prožívají rozladěnost současně s nerozhodností a s obtížemi vyjádřit převládající pocity. Jsou převážně depresivní a trpí potlačovanou zlobou z pocitu, že jsou kontrolováni druhými. Jsou extrémně citliví na kritiku a nadměrně svědomití a moralizující. Intenzita projevů poruchy může značně kolísat. Často se souběžně vyskytuje obsedantně-kompulzivní porucha. Navzdory tomu, že se postižení jedinci obávají ztráty kontroly nad svými impulsy, není incidence odbrzděným sexuálních projevů a agresí vyšší než u normální populace. V období „krize středního věku“ je větší riziko vzniku těžké depresivní poruchy, taktéž je nebezpečí rozvoje alkoholismu (Smolík, 1996, str. 372).
Diferenciální diagnostika
Obsedantně kompulzivní porucha;
Vyznačuje se výskytem pravých obsesí a kompulzí. Ty se u anankastické poruchy osobnosti v plném rozsahu nevyskytují. Jestliže je třeba diferencovat obsese a kompulze u anankastické poruchy osobnosti, je třeba diagnostikovat obě poruchy.
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti;
Chybí pedanterie, rigidita. Často se vyskytuje souběžně.
Změna osobnosti při tělesném postižení, které postihují centrální nervový systém, při tělesné vadě a ve spojitosti s chronickým užíváním psychoaktivních látek (Smolík, 1996, str. 372).


Léčba
Jakákoliv metoda musí být zaměřena na pěstování schopnosti poradit si s pocity nerozhodnosti, s myšlenkovými ruminacemi a s potlačenými emocemi. Vhodná je individuální psychoterapie, někdy formou psychoanalýzy, ale i skupinová terapie. Farmaka mohou být nasazena jako doplňková léčba, např. klomipramin, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, alprazolam, případně v kombinaci s karbamazepinem nebo nízkými dávkami neuroleptik, jsou-li v popředí známky agrese (Smolík, 1996, str. 372-3).

Comments are closed.

  • Preložiť – Translate