Byliny, čaje, aromaterapie

Dobrý den,
zajímalo by mě, jaký má církev názor na používání vonných olejů, aromalamp, vonných tyčinek a používání sušených bylin – ať už v podobě bylinných čajů a směsí s někdy podivnými názvy jako např. čaj „pro štěstí“, „depresi“, „spokojený život“ nebo používání sušených bylin v polštáři jako pomoc při nespavosti. Nevím co si o tom všem myslet….

Kam směřujeme své naděje?
Je třeba řídit se podle křesťanských principů. Nejprve k aromaterapii. Je normální, že máme rádi různé vůně, vždyť snad každý občas více či méně použije nějakou voňavku atd. Takže vůně není problém – je to obyčejná chemie a tu popřít nemůžeme.
Problém je ale v tom, že některé tyto praktiky jsou spojené s jinými náboženstvími a ti, kdo je distribuují, jsou často vázání na léčitelství či praxi východních náboženství. Produkty pak mohou být zaříkané. Často je jim přisuzována léčivá moc a nikdo neví proč. Vonné tyčinky bych nikdy nepoužil pro jejich aplikaci jako projev úcty božstvům ve východních náboženstvích. Podivné aromatické léčebné prostředky (bez empirického podkladu proč to funguje – zkušenost mi nestačí) též ne. Takže musíte sledovat, aby to, co užíváte, nemělo jiný náboženský podtext. Pokud ho má, tak se tomu vyhněte.

Bylinky a jejich vůně je osvědčený prostředek našich dědů a babiček, totéž různé čaje, každý si je sbíral. Problém je, když v to vkládáme nepatřičné naděje anebo když jsou tyto věci podrobeny nějakému zaříkávání či spojené s okultní diagnostikou jako je kyvadlo či něco dalšího.

A pak je tu druhý moment a to je reklama a snaha „šikovného člověka“ prodat vše i placebo efekt. To je další rozměr. I když však něco koupíte v čajovně, vůbec to neznamená, že je to duchovně „košer“, vždyť jde o kšeft a jestli mi přinese větší zisk to, že podniknu nějaké zaříkání nad čajem, tak to bohužel leckterý obchodník udělá, protože nechápe, že dělá něco špatného – nemá duchovní rozlišení. S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že čaje s takovými názvy jsou jen marketingový tah a pokud fungují, tak na bázi placeba či opravdu chemií těch bylin. To, co je ale vážným nebezpečím, že se do těchto věcí vkládají nepatřičné naděje, které pak člověka činí na těch věcech závislým.

V takovém případě by se to celé stávalo pověrou a podvodem, v němž člověk žije. Člověk nedává pak prostor pro Ducha Svatého tím, že je obsazen tou pověrou. Takže hledejte základ potíží (a to i se spánkem) a to nejdřív na rovině fyzické, pak na rovině psychické a pak na rovině duchovní.
Zdroj:
https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/byliny-caje-aromaterapie

Účel nesvětí prostředky – rozhovor o léčitelství

Jak odlišit léčitelství od daru uzdravování? Mnoho svědků víry mělo přece léčitelské schopnosti.

Rozhovor s P. Vojtěchem Kodetem O.Carm. pro Katolický týdeník 12/2015.

Častokrát se léčitelem nazýval člověk, který rozuměl bylinám a věděl, co na co používat a co nepoužívat – například. sv. Hildegarda, jejíž osobou se dnes rádi zaštiťují esoterici. Mnozí léčitelé však nejsou jen bylinkáři, ale šarlatáni, kteří současně s doporučením bylin diagnostikují postižení pacienta pomocí kyvadélka, pružiny nebo jasnovideckých schopností, působí na pacienty předáváním energie a následně tyto tzv. kladné energie vkládají do bylin a vlastně je tím očarovávají. To jsou ovšem metody okultní, jimiž může být spoután i ten, kdo od takového léčitele přijímá pomoc v dobré víře, že jde o dar Boží. Pomoc těchto léčitelů je pak draze zaplacena. Často dojde jejich působením pouze k odstranění symptomů nemoci, nikoliv k vyléčení, ale hlavně se lidé skrze tyto metody otevřou světu démonů, kteří si časem vyberou svou daň. Účel nesvětí prostředky a křesťan by měl dobře rozlišovat, z jakého zdroje léčivá síla pochází a kdo na něho vkládá ruce. Něco jiného je dar uzdravování, který je jedním z charismat Ducha svatého. Tím působí Bůh uzdravení skrze modlitbu.

Jak tyto „správné“ léčitele odlišit od těch, kteří využívají jiné síly?
Kdo má dar uzdravování od Boha, tak se nad nemocným modlí ve jménu Ježíše Krista za uzdravení, jak čteme v Písmu, a nečaruje nad ním, neposílá mu nějaké energie, ani se nedoptává nějakým kyvadélkem nebo jiným prostředkem na to, co pacientovi je a co má dělat. Takovému člověku ale neříkáme léčitel, nýbrž je to ten, kdo se modlí za uzdravení. A kdo je „jen“ bylinkář, také neléčí, ale doporučuje přírodní léčebné prostředky.

Okultismus a léčitelství

Všichni v sobě neseme podobu živého Boha, jsme stvořeni jako Jemu podobní, plní lásky a s Jeho pomocí jsme schopní velikého dobra – a právě tuto skutečnost v nás Boží nepřítel z hloubi duše nenávidí.

Skrze otevření se duchovním silám, které nejsou Boží, se člověk velmi snadno a mnohdy zcela dobrovolně může „namočit“ do něčeho, co je na hony vzdáleno Božímu světu a co mu může nesmírně zkomplikovat život.
Boží nepřítel vždy lidem nabízel a stále nabízí cestu rychlého štěstí, úspěchu a bohatství, to, že věci, které mají z hlediska Božího řádu dozrávat, on dá rychle a hned. Ale to není cesta k pravé svobodě, ke které nás Bůh stvořil..
Co tedy opravdu v životě nedělat? Co nestojí za to, abychom si tím život třeba i nadlouho zkomplikovali? Jaké jsou následky toho, když se člověk otevře věcem, které nemají s Bohem nic společného? A jak z toho ven, když už se něco špatného stalo?


Záznam přednášky z října 2015 je ke stažení zde.
http://karmel.d1net.cz/data/prednasky/Okultismus_lecitelstvi_Brno2015.mp3

Diabol pracuje ako úžernícka nebankovka, požičia rád, aby časom získal všetko

Rozhovor s generálnym vikárom Trnavskej arcidiecézy a riaditeľom ABÚ Petrom Šimkom o nástrahách a omyloch týkajúcich sa 1. prikázania Ja som Pán Boh tvoj, nebudeš mať iných bohov okrem mňa, aby si sa im klaňal 

V rozhovore sa dozviete:
– čo je modla a akým spôsobom človeka zotročuje,
– či sú veštci len zruční manipulátori alebo skutočne spolupracujú so zlými duchmi,
– čo si človek spôsobuje poverami, magickými, okultnými a ezoterickými činnosťami a predmetmi,
– ako sa magický rituál odrazí v živote človeka, ktorý si zaň zaplatí, aby tak zlikvidoval konkurenciu,
– aký je rozdiel medzi čiernou a bielou mágiou.

Prvé prikázanie Desatora zásadne ovplyvňuje ďalších deväť. Ako možno najlepšie pochopiť toto prepojenie?

Božie prikázania vytvárajú pyramídu zloženú z desiatich poschodí, pričom prvé prikázanie je podstava. Ak naruším podstavu, tak sa mi zosype alebo oslabí stavba ostatných deviatich poschodí. Takýmto spôsobom sú aj prikázania vzájomne prepojené.

Desať Božích prikázaní je vlastne jedno prikázanie rozdelené do desiatich kapitol: „Ja som Pán, Boh tvoj.“ To, že Pán je mojím Bohom, sa prejavuje dodržiavaním všetkých desiatich prikázaní. Prvé prikázanie sa teda začína až od slov „nebudeš mať iných bohov okrem mňa“.

Proti prvému prikázaniu sa prehrešujeme oveľa častejšie, než by sme si mohli myslieť. Ktoré hriechy sem spadajú?

Je pravdou, že proti prvému prikázaniu sa prehrešujeme najčastejšie. Už prví rodičia si chceli vytvoriť svoj svet a svoje pravidlá nezávislé od Boha podľa vzoru pokušiteľa. Neverili Bohu, že im chce dobre. Ak neveríme pravému Bohu, začneme si vytvárať svojho boha či bohov.

Hriechy proti prvému prikázaniu vyjadrujú tento stav človeka. Boh už nie je na prvom mieste. Človek zanedbáva modlitbu, je lenivý do vzťahu s Bohom alebo má odpor voči nemu. Modlitba sa stáva bezduchým recitovaním či monológom. Osobitnými hriechmi v týchto súvislostiach sú čierna a biela mágia, poverčivosť, nosenie amuletov, veštenie a podobne.

Čo všetko môže byť pre človeka bohom, teda modlou?

Všetko to, čo má vo svojom živote na prvom mieste. To, na čo najviac myslí, o čom sníva, čomu venujeme energiu. Tomu bohu slúži a sa klania.

Modlami či bohmi sú aj závislosti od alkoholu, drog, sexu, porna, hier, závislosť od kariéry, popularity, moci, slávy či peňazí, nakupovania, spôsobu obliekania, peňazí. Môže to byť aj závislosť od toho, kto si čo o mne myslí, alebo aj nenávisť alebo zranenie, okolo ktorého sa stále točíme.

OKULTISMUS V MEDICÍNĚ – II. část

Nejstarším postupem byla jasnozřivost, existovalo i „jasnočichání“.Někteří ze senzibilů byli totiž údajně schopni pomocí čichání k moči zjistit přesnou diagnózu. Jiní také „jasnoslyšeli“. Dnes se ale k diagnostice nejčastěji využívá aura.

Psychotronická diagnostika

Už Indové se domnívali, že prána, energie, sídlí v sedmi centrech, čakrách, a odtud vyzařuje z těla ven v podobě aury. Ta obklopovala tělo v několika vrstvách. Vnitřní leží přímo na povrchu těla a jsou v ní uloženy akupunkturní body, vnější zasahuje do délky několika centimetrů nebo – u jogínů – několika metrů. Existenci aury údajně prokázal Semjon Kirlian, elektrikář z Krasnodarska. Když položil ruku přes fotografický film na desku, spojenou s vysokofrekvenčním polem, na filmu se objevil zajímavý obraz: z povrchu ruky vyzařovaly jakési záblesky, které se měnily v závislosti na psychickém stavu. Například po cvičení jógy byl obraz jasnější. Podle psychotroniků je Kirlianův fenomén obrazem aury a podle jeho barvy a tvaru lze diagnostikovat choroby. Např. při apendicitě aura vyzařuje směrem ven v širokém klínu, u těhotné ženy se vyklenuje nad břichem. Senzibil zjistí změny pohmatem. Tento primitivní diagnostický způsob je dnes nahrazován metodou dokonalejší, radiestezií. Takovou vysoce sofistikovanou metodou je vyšetřování pomocí virgule nebo L-tyčky, vlaštovky nebo kyvadla. Poprvé je použil v roce 1935 Abbé Mermet a záhy potom se stalo oblíbeným nástrojem psychotroniků. Podle některých musí mít správnou formu a musí být ze správného materiálu, podle jiných jím může být cokoli na provázku, protože podstatná je duchovní energie léčitele, který kyvadlo ovládá. Jestliže se kyvadlem pohybuje nad nemocným tělem, je možné u každého orgánu, žaludku, střeva, jater, zjistit stupeň aktivity a samozřejmě přesnou diagnózu.
Podle toho, jakým způsobem mu kyvadlo v ruce krouží, diagnostikuje psychotronik vodnatelnost, rozšíření srdce, kornatění tepen apod. a také může najít vhodný lék. Nakreslí si kružnici, do jednotlivých výsečí napíše nejrozmanitější homeopatické léky a kyvadlo ukáže ke správnému léku. Pohyb je samozřejmě důsledkem psychotronikovy duchovní aktivity, která rezonuje s pacientovou chorobou. Jiná diagnostická metoda je založena na tzv. automatické kresbě, již používal akademický malíř Mistr Kožíšek, vynikající kreslíř, propadlý mysticismu. Dokazoval, že podle fotografie, písma nebo jiného „svědka“, prostředníka, je schopen určit diagnózu.

 K diagnostice se používají i složitější přístroje, spojené popřípadě i s počítačem. Pak mluvíme o radionice. Takovým přístrojem byl např. emanometr, emociometr, přístroje firmy Lichtweg umožňující kontakt s rostlinami a zjišťující energii čaker. V současné době je módním přístrojem Egely Wheel. U nás se prodává za několik tisíc Kč. Při spojení s počítačem může na dálku vyhodnotit naši energii a najít příslušné léčebné řešení. Za přídavek několika dalších tisíc lze koupit i sběrač aury, který ji koncentruje do kolečka.

Nejmódnější je dnes ovšem Vollova elektropunktura, EAV. Je to hybrid akupunktury a psychotroniky. Podle R. Volla jsou akupunkturní dráhy jen sloupcem elktrolytu, kterým proudí elektrická energie. Na špičkách prstů ruky nebo nohy lze potom podle měření elektrického odporu diagnostikovat choroby a podávat plnou informaci o funkčním stavu orgánů. Údajně lze zjišťovat i hladiny enzymů, např. pankreatu. Existují specializované firmy, Pickering nebo Vega, které vyrábějí stále nové a modernější přístroje, spojené obvykle s počítačem, jež působí na pacienty impozantním dojmem. Mnohé z nich mají i atraktivní názvy, Segment-elektrograf, vegatest, Bicom a další. Vega audicolor např. „využívá zevního vlnění, které si sám vytváří pomocí polárních barev a základního tónu v různých oktávách. Tím celé tělo harmonizuje a léčí.“ Bicom snímá „ultrajemné oscilace z celého těla, pomocí speciální elektroniky vlnění harmonizuje, vrací. Tím dochází k intenzivnímu léčení zcela bez použití léků.“ (MUDr. M. Pekárek)