Duchovný boj: Znaky a znamenia

p. Maretta – Duchovný boj: Znaky a znamenia

Všetci poznáme logá — znaky mnohých firiem. Aj my kresťania máme také znaky. Tie však odkazujú na hlboké tajomstvá… P. Jozef Maretta grécko-katolícky kňaz a exorcista sa prihovára počas sv. omše v rámci akcie Duchovný boj, na tému Znaky a znamenia. Aké znaky používame my, kresťania? O čom hovoria a na čo odkazujú?

Chvála a uctievanie

Čo to vlastne tie chvály sú? Čo je tento moderný, zvláštny trend, po ktorom ešte pred niekoľkými rokmi nebolo na Slovensku „ani chýru ani slychu“?

Chvála je spôsob modlitby, kde sme s Bohom tak úzko spätý, a tak blízko pri ňom, že sa stáva modlitbou, ktorá už nie je na ľudských pravidlách, ale na Božích. V Biblii sa často píše o „poznaní“. Poznanie znamená veľmi intímny vzťah. „Adam poznal Evu a bum, bolo z toho potomstvo.“ Božie Slovo nás vyzýva: „Máme poznať Boha tak, ako Boh pozná nás.“ Doslova hovorí, aby sme boli v intímnom vzťahu s Bohom, tak ako boli spolu Adam a Eva. Chvála patrí presne do tejto roviny intimity, do tejto hlbiny, ktorú je veľmi ťažké ľudskou rečou opísať. Je ťažké o chvále hovoriť, ak do nej nevojdeme.

Pokračuj v čítaní

Děkování, chvála, uctívání

Povolání do uctívání nemají jen hudebníci. Jsme do něj povolání všichni podobně jako máme všichni hlásat dobrou zvěst. Někteří lidé mají speciální povolání do chval a uctívání. Nejlepší ctitelé jsou lidé, kteří chválí na základě hlubokého vztahu s Bohem, milují Boha, jsou plní vděčnosti a chvály, žijí pravdivý a upřímný život s Bohem před lidmi.

Děkování

Vstupujte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu. (Ž 100,4) Děkováním uznáváme Boží dobrotu, chválou uznáváme Boží velikost a uctíváním vstupujeme do Boží přítomnosti, uznáváme jeho svatost.

Vděčnost či děkování je prvním krokem, pokud chceme vstoupit do uctívání. Děkujeme Bohu za všechny dary, za jeho péči apod. Lidé, kteří jsou plní kritiky a nespokojenosti maximálně nakouknou do brány a dál nevejdou. Proto chraňme naše srdce, aby ho nepřemohl negativismus. Rozhodujme se pro vděčnost a prosme Pána, aby nám dal tu milost chodit ve vděčnosti, když se nám postoj děkování vytrácí. Člověk, který je plný kritiky, je jako člověk plný trní. Boží přítomnost už v jeho srdci nemá místo. Vděčnost je spojená s životem v milosti. Ten, komu bylo hodně odpuštěno, hodně miluje a děkuje. Život ve výkonu nás dovede k nevděčnosti vůči Bohu, projeví se pýchou sám na sebe. Takový člověk Boha nepotřebuje, vše si udělá sám.

Chvála

Chválíme Boha za to, jaký je – veliký, mocný, silný, vznešený… Pojďme, jásejme Hospodinu, hlaholme skále své spásy! Vstupme před něj s chvalami, hlaholme mu písněmi! Vždyť Hospodin je velký Bůh a velký král nade všemi bohy. (Ž 95,1-3) V tomto žalmu vidíme, že chvála je radostná, jásavá. Při chvále s nadšením vyvyšujeme Boha za to, jak vše učinil, jak nás vede apod. Součástí chvály je také zvedání rukou, tanec a křik. Když zvedáme ruce, vyjadřujeme touhu po všem, co pro nás Bůh připravil. Také vztahujeme ruce vzhůru jako vyjádření děkování za vše, co pro nás Bůh připravil. Ruce také zvedají děti ke svému otci. My můžeme také pozvednout ruce a ukázat tak Bohu Otci, že po něm toužíme.

Uctívání

Děkování a chvála jsou především verbální reakcí na Boží dobrotu a velikost. Zpíváme je, říkáme, můžeme i křičet, tancovat… Uctívání není hlavně verbálním projevem, je to postoj člověka či styl života, kdy uznáváme Boží svatost. Je to zřejmě nejvznešenější činnost, kterou můžeme jako lidé na zemi dělat. Uctíváním uznáváme Boží svatost.

Pokračuj v čítaní