Ničivá sila jogy

Prvýkrát som sa stretol s jogou pred niekoľkými rokmi. Prvé polhodinové cvičenie, rohožka, vonné tyčinky… Bol som jedným z dvoch mužov medzi takmer dvadsiatimi ženami, takže som sa cítil trochu čudne, ale vzal som to ako malé mínus v porovnaní s tým, čo mi joga mala dať – relax, uvoľnenie, posilnenie tela…

Cviky sa mi zdali trochu neprirodzené, pretože nie som príliš ohybný. Začal som cvičiť, ale netušil som, že existuje veľa druhov jogy… Joga bola pre mňa jednoducho jogou. Tento druh jogy bol u nás najrozšírenejší a najpopulárnejší – išlo o tzv. hatha-jogu.

Okrem toho som si kúpil knihu s inštrukciami a neskôr som začal cvičiť aj doma. Telesné polohy (asány), ktoré sa často nazývajú podľa zvierat (napr. pes, krava, korytnačka), som považoval za ideálny spôsob pre psychické upokojenie a uvoľnenie z pracovného stresu. Po cvičeniach som cítil silný príliv energie a potreboval som oveľa menej času na spánok: predtým som spával 8-9 hodín, a po mesiaci jogy mi stačilo už iba 5-6 hodín spánku.

Posilnila sa aj moja odolnosť. V mladosti som mal sklony k rýchlemu prechladnutiu, a teraz som bol fyzicky silnejší a odolnejší. Bol som nadšený zo svojho nového koníčka. Neskôr som sa v knižke dočítal, že okrem telesného cvičenia je dobré začať praktizovať aj meditáciu, čiže dychové cvičenia (zvané pranajama) a opakovať si v mysli isté výrazy (mantry), ktoré mi pomôžu stíšiť si myseľ. Okrem toho vraj treba zložiť prsty rúk do osobitnej polohy, ktorá vyjadruje zatvorenie energie (tzv. mudry). Toto všetko má viesť k zdravšiemu a šťastnejšiemu spôsobu života. Neskôr som začal nakupovať v obchodoch s ekologickými potravinami, navštevoval som vegetariánske bary a trhy s alternatívnou medicínou. Prestal som využívať tradičnú medicínu, nepočúval som lekárov a odmietal som užívať antibiotiká a iné lieky. Vybral som si alternatívnu cestu. Keď som trpel fyzickými ťažkosťami, využíval som iba bylinky, akupunktúru a akupresúru.

Jóga a kresťanstvo nejdú dohromady

Svedectvo bývalej hinduistky Vasanti Watkinsonovej

V jakém kulturním prostředí jste vyrostla?
Vyrůstala jsem v Bombaji s rodiči a třemi sourozenci. Žili jsme v jedné místnosti, byli jsme chudí. Ale měli jsme šťastné dětství. Žili jsme v chudobě, ale netrápilo nás to, netoužili jsme po věcech, které má náš soused, protože ani on nic neměl.

Odmalička nás rodiče učili uctívat bohy, byli podstatnou součástí našeho života. Takže například v pondělí jsme nejedli maso, protože jsme tím uctívali konkrétního boha, v úterý jsme maso mít mohli, ale ve středu už jsme zase jedli jen zeleninu. A tak dále. Každý den jsme chodili do chrámu uctívat jiného boha, jen v neděli jsme měli volno. Moji rodiče byli přísní hinduisté.

Jaký vztah jste v mládí měla k hinduismu vy sama?
Byla jsem opravdu zbožnou hinduistkou. Věřila jsem v mnoho bohů, především jsem ale uctívala boha jménem Šiva. Používali jsme různé vonné tyčinky, uctívali jsme je kadidlem apod. Tehdy jsem neměla srovnání. O Ježíši mi nikdo neřekl. Vše, co jsem věděla o křesťanech, bylo, že slaví Vánoce, při kterých tančí, pijí a baví se, mají párty. Zatímco při diwali, při našem festivalu světel, jsme se modlili a konali očistné koupele. Koukali jsme se na křesťany skrz prsty. V hinduismu jsem vyrostla, ani mě nenapadlo o něm přemýšlet, byla jsem v něm spokojená.

Nebezpečenstvo okultizmu – Od woodoo k Ježišovi – svedectvo Patrycja Hurlak – 1. a 2. časť

1. Diabol človeka klame od začiatku až po koniec. Svedectvá okultistov sú ako cez kopirák. Máme viacero takýchto?
2. Diabol dá človeku všetko, čo si zmyslí. Ako protihodnotu berie vždy dušu človeka (pod pozlátkom)
3. Keď človek chce odísť z cesty zla a vydať sa na cestu dobra – diabol ho len tak ľahko nepustí a robí všetko preto, aby si ho pre seba ponechal. Čo všetko robí? (zviesť…)
4. Povedzme si čo najviac človeku pomáha na ceste od zla k Ježišovi
1. Boží pokoj v srdci je to, čo dáva Boh svojim dcéram a synom tu na zemi
2. Opäť sme v časti, kde diabol nechce pustiť duše a odhaliť metódy ako pracuje.
3. Povedz, máte aj vy podobné otázky na vašich seminároch

Mé zkušenosti se Silvovou metódou

Osobní svědectví o působení a následcích této metody

(ÚVOD)
Před několika lety jsem následkem dlouhodobého přepínání sil duševních i tělesných, stresu a neúměrné zátěže jak v zaměstnání, tak i v osobním životě, postupně začala trpět poruchami usínání a spánku, což jsem bohužel neřešila snížením zátěže a odpočinkem, nebo nějakou radikální životní změnou, ale ve snaze si podržet stávající rozsah činností, zaměstnání i výkon a ve snaze se vyhnout práškům na spaní, neboť jsem byla před nimi lékařem varována, že vytvářejí návyk a poškozují žaludek, jsem se snažila najít nějakou jinou, alternativní a dle mého mínění přirozenou cestu. BOHUŽEL a souhrou velmi nepříznivých okolností se mi v té době dostala do rukou tehdy již celosvětově rozšířená publikace autorů Josého Silvy a Philipa Mieleho „Silvova metoda ovládání vlastní mysli“ (´´Silva Mind Control´´), jež je stále i v současnosti na knižním trhu nabízena se stejným popisem, stejnou nabídkou, přesněji řečeno – se stejnou manipulativní reklamou, jíž jsem, opakuji BOHUŽEL, jako tehdy ateistka, svým způsobem uvěřila, nekriticky ji přijala a začala doporučené techniky používat a praktikovat. Pro vysvětlení své odsuzující kritiky a naprosté zamítnutí této pseudovědecké metody, jak bude následovat níže v textu v bodech 4 a 5, uvádím nyní zkrácený a nekomentovaný popis metody, jenž je pro čtenáře a případné zájemce velmi dobře a lákavě marketingově formulovaný, a anotaci této knihy, jak byla a je prezentována čtenářům (zdroj z internetu ze 17.1.2018 se vztahuje ke 2. vydání publikace z r. 2003 – PRAGMA, přejímá však informace z 1.vydání u nás r. 1993.)