Manipulácia - Čarodejníctvo - Oslobodenie

Název je odvozen od řecké báje, podle níž krásný mladík Narkissos (Narcissus) odmítl lásku nymfy Echo a její sestry ho proklely.

Zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížel si ji ve studánce, až do ní spadl a utopil se; bohové ho pak proměnili v květinu (narcis). Klasické zpracování této báje pochází od latinského básníka Ovidia ve sbírce Proměny (Metamorfózy).
Psychologie Sigmunda Freuda rozlišila dvojí význam pojmu narcismus:
Primární narcismus jako normální stádium dětského vývoje, dokud dítě nezačne rozlišovat mezi sebou a svým okolím a všechno samozřejmě vztahuje samo k sobě. Primární narcismus není klinická diagnóza, ale spíše výkladový pojem.
Sekundární narcismus je naproti tomu vážná porucha osobnosti, často způsobená vnitřními pochybnostmi o sobě, které pak pacient kompenzuje přehnaně sebevědomým a arogantním vystupováním, přehnanými nároky a touhou po veřejném úspěchu a moci. Podle Ericha Fromma je opakem skutečné lásky, kterou pacient nemůže pochopit.
Velký lékařský slovník definuje narcismus jako sebelásku. Narcistická porucha osobnosti se dle něj projevuje přehnanými představami jedince o vlastní důležitosti a privilegovanosti, a to i bez ohledu na skutečné výsledky jednání. Častým projevem je i arogantní chování a nedostatek empatie.

Podle studie vypracované psychology z Milánské univerzity a Swansea University vede nadměrné používání sociálních médií, zejména sdílení snímků a „selfíček“, k nárůstu narcismu.

U zkoumaných uživatelů Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu byl konkrétně zjištěn průměrně 25% nárůst narcistního chování. Vědci zkoumali změny chování 74 lidí ve věku 18–34 let po dobu čtyř měsíců.
Výzkumníci zjistili, že tyto osobnostní změny jsou primárně způsobené právě „vizuálním“ používáním sociálních sítí, např. zmíněným sdílením selfie fotografií, a že primárně „textové“ používání nemá zdaleka takový potenciál takto měnit osobnost.

Většina účastníků výzkumu používala sociální sítě (pro soukromé účely) v průměru tři hodiny denně, někteří však uváděli i osm hodin. 60 % účastníků používalo Facebook, 25 % Instagram a 13 % Twitter a Snapchat. Více než dvě třetiny je používaly hlavně pro sdílení fotografií. Po dobu zkoumání mnoho účastníků začalo vykazovat narcistní znaky v takové míře, že byli způsobilí pro léčbu narcistické poruchy osobnosti.
Podle profesora Phila Reeda, vedoucího Katedry psychologie Swansea university, před tímto výzkumem existovaly náznaky, že existuje spojitost mezi narcismem a používáním sociálních sítí kvůli sdílení vizuálních příspěvků, nicméně až dosud se nevědělo, jestli narcisté používají tuto formu sociálních médií více, nebo jestli je možné sítě spojovat s následným nárůstem narcismu. Ze závěrů výzkumu usuzuje, že narcistní sklony se mohou vyvinout u zhruba 20 % uživatelů sociálních médií, kteří je intenzivně využívají pro sdílení vizuálního obsahu.

Zdroj: https://otechnice.cz/nadmerne-pouzivani-socialnich-siti-dela-podle-studie-z-lidi-vetsi-narcisty/