Denné modlitby za ochranu rodiny, domu, oslobodenia od Zlého – Zborník

Ale oni nad ním zvíťazili pre Baránkovu krv a pre slovo svojho svedectva; a nemilovali svoj život až na smrť. (Zjv 12: 11)

Naša viera nespočíva vo viere v moju vieru, ale vo viere v Boha:
v Jeho vernosť
v Jeho múdrosť
v Jeho moc
v Jeho dobrotu
Ak naozaj veríme, Že Boh sám seba robí zodpovedným za výsledky našej modlitby, môžeme urobiť svoju časť, ktorou je  modliť sa a potom ponechať výsledky na Neho.
Ako sa modliť vo viere:
Obrátiť sa na Boha v úplnej dôvere, že On vie čo je najlepšie, že On nás miluje viac ako ktokoľvek iný a že má moc obsiahnuť všetko, čo potrebujeme
Prijať ako normálne svoje pochybnosti o vlastnej nedostatočnosti
Konanie viery, ktoré musíme urobiť, je modliť sa ( za chorého, za obrátenie, za deti,…atď. )
Ponechať výsledky na Boha
Nasledujúce modlitby, okrem základných modlitieb Otče náš a Verím v Boha,  nech slúžia ako príklady. Postupne je dobré sa modliť vlastnými slovami na podnet Ducha Svätého, modlitbou vychádzajúcou zo srdca, s vierou a nahlas (prehlasujeme do duchovného sveta). Mocná je spoločná modlitba s manželkou, deťmi (Mt 18:20).
Pri  modlitbách je uvedených viacero možností, vyber si niektorú z nich, ktorá Ti je blízka.

Ak nie si veriaci a chceš zmeniť svoj život, modli sa modlitbu Prehlásenie Pána Ježiša Krista za svojho Spasiteľa a záchrancu a odovzdaj mu svoj život.

Pages: 1 2

Ego – obranné mechanismy

Obranné mechanismy zná a používá nejspíš každý z nás.

Příklad: Usilujeme o získání pro nás velmi prestižního pracovního místa, zúčastníme se výběrového řízení a pak nám přijde oznámení, že jsme nebyli úspěšní a místo bude obsazeno někým jiným. Možnou reakcí je zamyšlení se a přiznání si nějakého nedostatku s tím, že na jeho odstranění zapracujeme, abychom příště uspěli lépe. Nebo si řekneme něco v tom smyslu, že jsme o to místo zas až tak nestáli, protože je to daleko, nebo že tam je divný šéf a stejně nenabízeli kdovíjaký plat … takže se vlastně vůbec nic nestalo, když to nedopadlo. Reakce tohoto druhého typu odpovídá použití obranného mechanismu.

Pro uspokojivou funkci jakéhokoli systému, tedy i lidského organismu, je třeba zajistit, aby byly jednotlivé složky daného systému v rovnováze. K udržování a obnovování rovnovážného stavu disponujeme širokou škálou nejrůznějších mechanismů, reakcí. Příkladem z oblasti biologie může být třeba udržování stálé tělesné teploty: v momentě, kdy se naše teplota dostane mimo tolerované hodnoty, zahájí náš organismus celou řadu protiakcí (zvýší nebo naopak omezí výdej tepla – husí kůže, zúžení vlásečnic, pocení…), jejichž cílem je dosažení takové teploty, při niž naše tělo optimálně funguje. Ego obranné mechanismy slouží stejnému účelu, tj. zachovávání harmonie, a to na úrovni naší psychiky, resp. ega. Jsou to specifické způsoby chování a používáme je v případech, kdy hrozí narušení naší vnitřní psychické rovnováhy. Ego-obranné mechanismy mají chránit naše já, zachovávat pocit vlastní hodnoty v situacích neúspěchu, selhání, při pocitech viny, studu apod.

Tyto zážitky totiž vyvolávají vnitřní napětí, úzkost, a tím komplikují normální fungování naší osobnosti. Obranné mechanismy jsou vlastně sebeklamy, jimiž se bráníme poznání pro nás nepříjemných skutečností. Obranných mechanismů je v současné době popsáno zhruba 40; všechny mají společné to, že pracují na úrovni nevědomí (jejich použití si neuvědomujeme) a že nějak překrucují nebo popírají realitu. Poprvé je popsal zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Zde je přehled několika nejznámějších a nejpoužívanějších obranných mechanismů:
Popření je jednoduchá obrana, kdy dotyčný nechce uznat nebo vnímat nějakou frustrující skutečnost; zavře před ní oči. Příkladem může být dlouholetý silný kuřák, který věří, že neonemocní karcinomem plic, protože v jeho rodině ho přece nikdy nikdo neměl. Tečka.

Pages: 1 2

Manipulace ve výchově

Manipulace ve výchově

Mgr. et Mgr. Pavla Koucká Psycholožka, vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě a jednooborovou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se především práci s rodiči: v Kolpingově azylovém domě pro matky s dětmi a ve své soukromé praxi. Vedla časopis Psychologie dnes, pracovala na Pražské lince důvěry a na Lince bezpečí. Je spoluautorkou knihy Výchova láskou a autorkou knih Zdravý rozum ve výchově a Uvolněné rodičovství. Publikační aktivity Mgr. et Mgr. Pavly Koucké najdete v naší Odborné knihovně.

0:12 Je manipulace častou příčinou problému, se kterým zá vámi klienti přijdou?
0:38 Trvá dlouho rozpoznat, že problémem je právě manipulace? Je pro terapeuta zjevná?
2:12 Je si manipulování vědom i sám manipulátor?
4:38 Dalo by se rozvést, jakou podobu může mít pozitivní manipulace?
6:24 Je patologická manipulace léčitelná?
9:02 Je patologický manipulátor schopen podstoupit terapii?
9:21 Platí, že manipulátory jsou často ti, kteří se s manipulací setkali v dětství?
10:01 Jaké jsou nejhorší dopady manipulace pro další život?
12:02 Mají lidé, kteří se v dětství setkali s manipulací zvýšenou míru sebereflexe?
13:59 Kde je hranice mezi zdravou a nezdravou manipulací?
16:47 Co může rodiči pomoct v tom, aby si uvědomil, že se stává manipulátorem?
19:13 Rovná se patologický manipulátor psychopat? Nebo jde o různé diagnózy?
20:07 Přejímá dítě manipulativní vzorec a stává se samo manipulátorem v kolektivu, ve kterém se pohybuje?
21:20 Jak lze nejlépe „přežít“ dětství s patologickým manipulátorem?
23:19 Prohrává nakonec manipulátor? Nepřichází o důležitou citovou vazbu?
25:19 Setkala jste se s tím, že již dítě samo řeší, že je manipulované?
YouTube

ROZMER – časopis pre kresťanskú duchovnú orientáciu

Odporúčame do pozornosti časopis ROZMER, ktorého mottom je biblický citát:
„Nech vás nikto nezvedie prázdnymi rečami.

Lebo na neposlušných synov za to prichádza Boží hnev. Nemajte s nimi nič spoločné. Lebo kedysi ste boli tmou, ale teraz ste svetlom v Pánovi. Žite ako deti svetla. Veď ovocie svetla je vo všetkej dobrote, spravodlivosti a pravde. Skúmajte, čo sa páči Pánovi a nemajte účasť na neplodných skutkoch tmy; radšej ich odhaľujte.“ (Ef 5, 6 – 11)
Štvrťročník Rozmer – časopis pre kresťanskú duchovnú orientáciu je vydávaný Centrom pre štúdium siekt v spolupráci s  občianskym združením Ekumenická spoločnosť pre štúdium siekt.

Zaoberá sa problematikou siekt, kultov a nových náboženských hnutí, ale i javmi, ktoré s nástupom novej religiozity bezprostredne súvisia. Jeho poslaním je na základe odborného monitoringu a analýzy súčasnej náboženskej domácej a zahraničnej scény verejnosti sprístupňovať objektívne a kvalifikované informácie a poradenstvo.

Viac informácií, odborné články a objednávky na webe časopisu:
https://sekty.sk/sk/predplatne

Špiritizmus a channeling

Tradícia komunikovania s mŕtvymi (nekromantia) je veľmi stará.

Už od predhistórie naši predkovia verili, že duša, duch (spiritus) zomretých žije po smrti v inom svete ďalej, a preto dávali mŕtvym do hrobov dary a potraviny. Egypťania v období Starej ríše písali na nádoby s potravinami aj odkazy pre mŕtvych a snažili sa tak spojiť sa s nimi.

Avšak až v polovici 19. storočia sa na základe tejto jednoduchej predstavy vynorilo masové hnutie. Je takmer neuveriteľné, že vzniklo z obyčajného žartu dvoch dievčat, 14-ročnej Margaret (1833 – 1893) a 11-ročnej Kate (1836 – 1892) Foxových z Hydesvillu v USA, ktoré sa rozhodli strašiť svoju rodinu. Bolo to v marci roku 1848, keď „počuli“ čudesné kroky a klopanie v dome. „Objavili“, že sú to duchovia zomretých osôb. Vypracovali si i zvláštny spôsob, ako s duchmi komunikovať a ako sa od nich dozvedať správy zo záhrobného sveta. Stačilo odriekavať abecedu a pri správnom písmene sa ozvalo klopkanie.

Čoskoro, keď sa v ich dome našli ľudské kosti, získali ich historky vierohodnosť. Sestry prednášali svoje skúsenosti po celých USA a stali sa slávne. Možnosť spájať sa s duchmi zomretých sa stala rýchlo populárna a čoraz viac ľudí sa pokúšalo sestry napodobniť. Takmer po celý život trvali sestry na pravdivosti svojich tvrdení, a až na konci svojho života, v roku 1888, sa Margaret k podvodu priznala. Špagátom si vraj k palcu na nohe priväzovala rôzne predmety a klopkala nimi o podlahu. Podľa vyjadrenia troch lekárov, ktorí tvrdenia sestier overovali, išlo však o praskanie, pukanie v kolenných kĺboch.
Pre nový spôsob komunikácie s duchmi sa začal používať termín špiritizmus (angl. spiritualism). Čoskoro sa z neho stala módna záležitosť, ktorá zachvátila celú spoločnosť. Obzvlášť rýchlo sa špiritistické hnutie rozšírilo vo vnútri protestantských siekt. Už roku 1855 bolo v USA viac než milión a roku 1890 už 15 miliónov organizovaných špiritistov a 30 000 médií. K špiritizmu sa prihlásilo i mnoho vysoko vážených osôb, umelcov, univerzitných profesorov a politikov.

Pages: 1 2