Rozpoznání ducha Jezábel 

Chystáme se konfrontovat pevnost nesmírných rozměrů. Jde o způsob myšlení, který bez omezení existuje ve většině církví. Chystáme se ukázat a zničit místa, kde se Jezábel ukrývá. 

Porozumění duchu Jezábel 

„Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, vyučuje a svádí mé otroky, aby smilnili a jedli maso obětované modlám.“ (Zj 2,20)

Možná nebudete souhlasit s aplikací výše uvedeného verše na americké sbory. Můžete namítnout, že žádný z pastýřů, které znáte, nikoho otevřeně nevede k tomu, aby konal skutky smilstva. Rozumím vašemu pocitu znepokojení. Souhlasím s tím, že pravděpodobně neznáte nikoho, kdo by bezostyšně kázal, že sexuální žádostivost a modlářství nejsou hříchy. Když mluvíme o Jezábel, ukazujeme v naší společnosti na nutkavou smyslnost, bezuzdné čarodějnictví a nenávist k mužské autoritě.

Abychom porozuměli duchu Jezábel, musíme rozumět zrodu této osobnosti v Bibli. První zmínka o Jezábel je u vzdorovité, manipulativní manželky krále Achaba. Ve skutečnosti to byl duch, který pracoval skrze královnu Jezábel, jenž způsobil, že se přes deset milionů Izraelců kromě sedmi tisíc věrných – klanělo Baalovi. Pod jejím vlivem tito lidé opustili smlouvu, zbořili oltáře a proroky povraždili mečem (1Kr 19,14-18). Přemýšlejte nad tím! Tento jeden duch byl téměř zcela odpovědný za zkázu celého národa a tato mocnost se postavila v plné síle i proti našemu národu.

Jezábel je silně nezávislá a intenzivně ambiciózní, pokud jde o vyniknutí a kontrolu. Jezábel nebude s nikým společně žít, pokud nemůže mít ten vztah pod kontrolou a dominovat v něm. Když vypadá poddaně nebo jako služebnice, je to jen proto, aby získala nějakou strategickou výhodu. Z hloubky srdce se nikomu nepoddá.

Nezapomeňte na to, že duch, který vytvořil Jezábel, existoval dříve, než se jeho jmenovkyně narodila. Přestože je Jezábel ženského rodu, onen duch sám je bezpohlavní. Je však důležité si všimnout, že zatímco muži ve vedení jsou terčem většiny mocností, Jezábel je více přitahována specifičností ženské psychiky v její komplikovanosti a schopnosti manipulovat bez fyzické síly.

Jezábel směřuje k ženám, které jsou zahořklé vůči mužům, buď kvůli zanedbávání nebo kvůli zneužití autority. Tento duch pracuje skrze ženu, která kvůli nejistotě, žárlivosti nebo marnivosti touží po kontrole a dominanci nad ostatními. Jezábel je za ženami, které veřejně svým jazykem pokořují manžela, a tím ho kontrolují skrze strach z veřejného zesměšnění.

I když používá každý prostředek sexuální perverze známý v pekle, není smilstvo důležité; to, co vyhledává, je kontrola, používá moc sexuální žádostivosti k tomu, aby vlastnila muže. Pro ženu pod vlivem „Jezábel“ nemusí „dobytí“ muže zahrnovat fyzický kontakt, pokud ho zajme její svádivý pohled.

Od doby prvních apoštolů a zvláště od počátku elektronického věku se rozměry bitvy značně zvětšily. Pro naši generaci je těžké rozpoznat rozsah boje, který zasahuje církev a svět obecně. Mohli bychom předpokládat, že se boj zmenšil, protože se počet démonů od prvního století nezměnil, ale lidstvo se ze stopadesáti milionů v období apoštolů rozrostlo na více než šest miliard duší. Přesto se rozšířil přístup, který ďábel na světě má k duším, díky hromadným sdělovacím prostředkům a literatuře. Jan psal o tomto období ve Zjevení 12,15: „A had vychrlil z tlamy za ženou vodu jako řeku, aby ji (církev)strhl proudem.“

Voda v tomto kontextu představuje „slova“. V našem světě existuje záplava slov a vizuálních představ, která vycházejí ze satanových úst. Naše společnost vytvořila skrze vývoj techniky snazší přístup ke hříchům mysli a srdce. Více než kdy předtím je tělesná mysl, se vší otevřeností satanské záplavě nečistoty a vzpoury, přetvářena na mocnou pevnost pro ďábla.