Uzdravenie, exorcizmus

Rozlišovanie duchovmodlitby uzdravenia a oslobodenia

Každý dar, ktorý sa vyskytuje v spoločenstve, nielen vo veriacom, musí byť podrobený skúmaniu svojho pôvodu. Veď je známe pomenovanie diabla ako „Božia opica“, ktorý dokáže napodobniť rôzne zázraky a dary, len aby poplietol a zvábil človeka. Aj Sv. písmo nás vyzýva: „Milovaní, neverte každému duchu, ale skúmajte či sú z Boha. Lebo do sveta vyšlo veľa falošných prorokov. Božieho ducha poznáte podľa toho: Každý duch ktorý vyznáva, že Ježiš Kristus prišiel v tele ie z Boha. Duch, ktorý nevyznáva Ježiša, nie ie z Boha. To ie duch Antikrista, o ktorom ste počuli, že príde a už teraz ie vo svete. (1 Jn 4,1-
 
Základným rozlíšením je rozoznávanie ovocia, cieľu a spôsobu využitia daru, ktorý vždy sleduje dobro spoločenstva: „Poznáte ich po ovocí. Veď či oberajú z tŕnia hrozná, alebo z bodliakov figy?“ (Mt 7,16) Ak chýba niektorý z požadovaných momentov a je buď zvýrazňovaná osoba obdarovaného, alebo je príčinou rozdelenia, pravdepodobne jeho pôvod nebude z Boha. Kritéria rozlišovania sa ďalej delia na subjektívne (posudzujúce vyššie spomenuté fakty i mentálne zdravie obdareného) a objektívne, ktoré zohľadňujú všeobecné kritériá viery a morálky:
upevnenie viery v Krista, ako jediného Vykupiteľa a Pána
– prijímanie charizmy ako daru nerozdielnej a jednej Trojice
– jednota spoločenstva miestnej a všeobecnej cirkvi, prejavujúca sa v otvorenosti a poslušnosti
– úcta k Bohorodičke
– súhlas so Sv. Písmom a náukou Cirkvi
– prínos pre spoločenstvo, osobné duchovné obohatenie a prejavy lásky, ako znaku  a základnej vlastnosti Ducha. (
Porov. Degro, I.: Rozlišovanie chariziem, Spoločenstvo sv. Michala, Košice 2008).

Ak človeku niektorý z aspektov nespĺňa, obyčajne sa to zvykne prejaviť aj inými skutočnosťami, zväčša zviazanými alebo s osobným prospechom, alebo s uzavretím, či rozpadom spoločenstva. Rozumné, zdravé a duchovné spoločenstvo však chápe svoju základnú úlohu v podporovaní miestnej Cirkvi službou a modlitbou, ktorá je významnou pomocou práve v situáciách s vplyvom zlého ducha, a to nielen u člena spoločenstva, ale u hociktorého človeka.
Proces sa uskutočňuje za pomoci modlitby uzdravenia a oslobodenia. Mnohé formy duchovnej neslobody totiž súvisia s nevyriešenými vzťahmi s inými ľuďmi, dokonca aj z minulosti. Vtedy ide obyčajne o liečenie rodových koreňov, kde sa človeka a spoločenstvo s ním modlí za predkov, ktorý potrebujú našu duchovnú pomoc.
Osobitnou modlitbou, miestami podobnou exorcizmu, je modlitba oslobodenia. Nejde o exorcizmus, ale dôvernú prosbu za oslobodenie od zlého ducha. Táto modlitba môže priniesť účinky exorcizmu, ktorý vykonávajú len biskupi, alebo nimi poverení kňazi. K tejto modlitbe, vo svojej podstate súkromnej, sú však pozvaní všetci veriaci. Známymi orodovníkmi, ktorí oslobodzovali od zlého Ducha práve na tomto základe, opierajúcom sa o ich svätý život, boli neexorcisti ako sv. Benedikt, sv. František Assiský, sv. Leopold Mandič, sv. Katarína Sienská.

Okultizmus – stručný prehled

1. Co je to okultismus?

Slovo „okultismus“ pochází z latinského „occultus“ – tajný, skrytý, utajený.

Okultismus představuje duchovní nauku („vědu“) spojenou se zvláštními schopnostmi, ve které lidé hledají buď poznání nebo moc z jiného zdroje než z Boha, a to tam, kde takové poznání nebo moc může pocházet pouze z Boha. Jde o tajnou nebo skrytou nauku, která se zabývá nadsmyslovými jevy, jež nelze vědecky vysvětlit. Každá okultistická nauka vychází z přesvědčení, že ve světě kromě racionálně poznaných sil existují ještě jiné neznámé síly, se kterými může člověk nějakým způsobem zacházet a je ovládat pomocí magie nebo tajné praktiky, a tak dosáhnout nadvlády nad lidmi nebo věcmi. Takovými praktikami za účelem tajného poznání nebo moci se lidé otevírají působení zlých duchů, i když si to neuvědomují a často mají pocit, že nedělají nic špatného. Všechny křesťanské církve považují jakékoli formy okultismu za hříšné a škodící člověku na jeho životní cestě. Písmo sv. Starého i Nového zákona v tomto mluví zcela jasně.
Teoretickým základem pro okultismus je esoterismus ( z řeckého „esoteros“ – uzavřený, vnitřní, vyhrazený několika jedincům). Esoterické učení je určeno zasvěcencům a uzavřeným skupinám. Zavazuje k uchování tajemství. Okultní praktiky se vykládají na základě zákonů esoterismu; okultismus je pak jako praktické dotažení esoterismu.
 

2. Proč se o něj zajímáme? Nehrozí dnes přílišná fascinace okultismem?

Církev se okultismem zajímá, protože musí. Mluvíme o něm, protože jsou jim fascinovaní lidé kolem nás, především mladí. Nehledě na to, že s touto problematikou se setkáme jak v Písmu sv. tak u církevních otců. Je to pokušení staré, jako lidstvo samo.
Okultní vlna – fascinace magií, satanismem, čarodějnictvím a esoterikou. Dokonce se magii a čarodějnictví přikládá jakýsi stupeň úctyhodnosti a vědeckosti. Většina mladých přichází do styku s tímto světem spíše ze zvědavosti, dlouhé chvíle nebo senzacechtivosti, jindy z touhy mít moc nad někým nebo nad něčím; skrze esoterickou a satanskou hudbu nebo drogy. Někdy je zájem o okultní praktiky vyprovokován vlastní nejistotou, strachem a hledáním vlastní identity, hledáním odpovědí na otázky po smyslu života. Okultní praktiky nabízejí odpovědi na otázky ohledně naší budoucnosti nebo nabízejí mimopřirozené (paranormální) schopnosti, a tím upoutávají pozornost mladých lidí.
 

Ako jednať s duchom Jezabel

1. Ak prídete do kontaktu s takou osobou ktorá pracuje vo vašej blízkosti, je funkčne na tom rovnako, navštevuje ten istý zbor, cirkev, alebo pracuje v rovnakej spoločnosti ako vy, prípadne je to vaša manželka/manžel, prvé, čo urobte,  predstúpte v modlitbe pred Boha  Otca. Vyprosujte si od Neho radu a stratégiu ako sa postaviť v tejto situácii. Získajte čo najviac poznatkov o práci tohto ducha a poznajte zbrane, ktorými bojuje.

V mnohých prípadoch osoba, ktorá je nositeľom tohto ducha, nemá ani tušenie, že je pod jeho vplyvom. Pri stretnutí s ňou a odhalení jej „práce“, sa môže stať, že bude naplnená pýchou a nikdy si nepripustí, že zrovna ona by mohla mať v sebe to zlo a pracovať tak pod duchom Jezabel, ktorý ju ovláda.  
       
Ak i dôjde k modlitbe oslobodenia od ducha Jezabel a daná osoba následne nerobí pokánie v jej osobnom živote – t.j. vypustenie, zmena negatívnych modelov správania, modely manipulatívnych rozhovorov,…atď. na prirodzené (asertívne) a nemanipulatívne spôsoby života, duch Jezabel sa „nebadane“ do danej osoby vráti a pôsobí oveľa rafinovanejšie. Jeho rozlíšenie je následne oveľa ťažšie, ako to bolo pred modlitbou oslobodenia. Následky jeho ďalšieho skrytého pôsobenia v človeku sú tak oveľa katastrofálnejšie nielen pre neho samého ale i pre okolie, v ktorom pôsobí, ako to bolo v období pred samotnou modlitbou oslobodenia. Preto je dôležité byť opatrní vo výbere a voľbe postupu riešenia danej osoby.

V mnohých letničných kresťanských cirkvách, charizmatických spoločenstvách je tak praktika modlitby oslobodenia od tohto ducha braná ako finálna. Modlitebná skupina s dotyčnou osobou považuje problém za vyriešený, osoba sa cíti, akoby viac už nemohla byť pod vplyvom tejto temnej sily. Zabúdajú – modlitebníci i oslobodzovaná osoba, že tento duch pracuje so zlými modelmi správania danej osoby a tie sa sa nedajú modlitbou zmeniť akoby „švihnutím čarovného prútika“. Na to treba tvrdú prácu, pokoru, sebazapieranie, štúdium teórie s aplikáciou v praxi (sebareflexia, asertivita), a to vyžaduje čas. Ježiš to jasne vyjadril v Zjavení, liste Tyatyre:… dal som jej čas, aby sa kajala zo svojich skutkov… 
Mnohé videá na YouTube z akcií modlitieb oslobodzovania od ducha Jezabel sú skôr iba lacnou reklamou vykonávanou „zázračným modlitebníkom“, a nemajú nič spoločné so skutočným oslobodením od tohto ducha. Preto ich vôbec nedoporučujeme brať ako návod na oslobodenie, skôr uškodia a nič nevyriešia. Skutočný problém u postihnutej osoby iba viac zakrývajú a prehlbujú (vytvorí sa bublina zo zdania z oslobodenia a uzdravenia).

Manipulativní rodiče

Kniha autorky dvou úspěšných titulů Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.
Co se stane, když je rodič opravdu manipulativní osobnost (volí často postupy velmi záludné), a jaké to má důsledky?

Jaké jsou příznaky, chování, způsoby řeči, charakteristické situace, které prozrazují patologii u otce nebo u matky a umožňují ji odhalit?

Autorka představuje nejrůznější podoby toxického vztahu s takovým rodičem. Staví své výklady na hojné kazuistice, často překvapivých, někdy drásavých příbězích dětí, které už dospěly. Tyto už dospělí nikdy nezapomínají na bolestné prožitky, i když širší rodina o nich neměla tušení; důsledky škodlivého manipulativního jednání se projevují stále…

Přesto je možné – a nezbytné – vymanit se z toho destrukčního pouta, dovolit si žít samostatně, spokojeně, bez ovlivňování a sebeobviňování. Kniha nabízí strategie, které pomáhají zbavit se pocitů viny a převzít kontrolu nad svým životem.

Isabelle Nazar-Aga je psychoterapeutka,
věnuje se behaviorálně-kognitivní terapii v poradně a řídí stáže a semináře osobnostního rozvoje a komunikace se zaměřením na rozvoj sebepoznání, sebepojetí, sebeúcty, sebedůvěry, pěstování osobních hodnot. V Portále vyšly její úspěšné tituly Nenechte sebou manipulovat a Manipulace v lásce.

POČET STRÁN – 184
HMOTNOSŤ – 346 g
ROK VYDANIA – 2016
VÄZBA – brožovaná väzba
JAZYK – český
VYDAVATEĽSTVO – Portál
ROZMER – 160×230 mm
ISBN – 9788026210184


Obchodná manipulácia

Ako fungujú manipulácie? Treba pochopiť základné vzorce. Schopný manipulátor vie „oblafnúť“ nielen plnú sálu dôchodcov, ale aj veľmi inteligentných ľudí.

Prekuknúť jeho manipulačné hry však vôbec nie je ľahké. O svojej skúsenosti hovorí napríklad istý majiteľ firmy: „Vlani mi zavolala moja poradkyňa a odporučila mi, aby som si aktualizoval svoju starú životnú poistku. Poznal som ju už predtým. Bola veľmi ochotná, hovorila presvedčivo, priniesla mi prepočty a vysvetlila, prečo je užitočné sa o svoju poistku starať.“ Poradkyňa sa počas podpisovania tlačiva pýtala na rodinu podnikateľa, zaujímala sa, ako sa darí jeho firme. Podnikateľovi v tej chvíli vôbec nedošlo, že vlastneodvádza pozornosť, aby sa nepozrel, čo podpisuje. „Až potom som zistil, že mi na podpis podstrčila úplne novú investičnú životnú poistku, aby inkasovala vysokú províziu,“ spomína majiteľ firmy.

Dôvody manévrovania
Ako sa takýmto manipuláciám vzoprieť? „Jednoducho. Tak, že pochopíte základné vzorce, ako to funguje. Potom sa dokážete brániť, pretože pochopíte, že s vami chce niekto manipulovať,“ vysvetľuje známy marketingový expert Ivo Toman. K manipuláciám sa podľa neho uchyľujú ľudia z dvoch dôvodov: „Jednak preto, aby sa cítili lepšie, pretože chcú získať vo svojom okolí lepšiu pozíciu. Druhým dôvodom je snaha na tom zarobiť.“ Pri analýzach, ako vedia manipulátori zariadiť, aby zarobili, dospel Toman k niekoľkým základným vzorcom ich správania.

Vzorec prvý – lepšie sa manipuluje unavený človek

Schopný manipulátor situáciu dokáže zariadiť tak, aby ste nepremýšľali a prestali byť obozretným. Kalkuluje s tým, že vás ľahšie zmanipuluje, ak ste unavený. Stavia na to, že unavený človek sa nedokáže poriadne sústrediť. Paradoxné pritom je, že čím ste bystrejší, tým ste v určitom smere aj zraniteľnejší. Aby manipulátori otupili vašu obozretnosť, siahajú po najrôznejších taktikách. Dohodnú si s vami napríklad schôdzku na dobu, keď už predpokladajú vašu únavu. Zavalia vás množstvom informácií, ktoré si cielene pripravia. Texty či prepočty si nachystajú tak, aby bolo písmo rozostreté a horšie čitateľné.
 

Manipulace v komunikaci

Značná část manipulátorů využívá masky okouzlujícího člověka za účelem vzbudit v ostatních sympatie a navázat co nejrychleji přátelské vztahy.

Jsou usměvaví, pozorní a přívětiví, uchylují se k lichotkám a poklonám. Je-li takový manipulátor v pozici klienta, snaží se dobře zapůsobit a vytvořit přátelské ovzduší, aby mohl žádat o drobné laskavosti a výhody, často pod záminkou pomoci druhým. Jestliže se však jeho požadavky stupňují nebo se stanou nepřijatelnými a je pracovníkem odmítnut, mění se ze sympatického člověka v jízlivého kritika. Manipulátor často dává najevo pohrdání těmi, kdo nemají stejné vědomosti jako on, podivuje se nad neznalostí ostatních, chová se autoritativně a nepříjemně. Jako klient se často domáhá jednání s osobou na vyšší úrovni, s nadřízeným. Ptá se na věk, vzdělání, délku praxe, aby mohl zpochybnit odbornost pracovníka, chová se povýšeně, chybí mu zdvořilost a etické cítění.
I když pracovník manipulátora rozezná, nemůže s ním přerušit kontakt či přestat komunikovat. Může ale dát najevo, že jeho taktiku odhalil, nenechat se jí ovlivnit a udržet si zdravý odstup.

Manipulátoři s oblibou používají paradoxní komunikaci, tzv. „dvojitou vazbu“ (double bind). Jedná se o vzájemně se vylučující požadavky: pokud vyhovíme jednomu, nemůžeme splnit druhý. Manipulátor se často uchyluje k omluvám, které zvyšují jeho hodnotu, nebo k záminkám, kterými se staví do pozice oběti. Typické je pro něj také přisvojování si cizích zásluh a přenášení zodpovědnosti na ostatní; nesděluje své názory, a tím se vyhýbá účasti na rozhodování. Nevyvíjí-li se situace podle jeho přání, používá manipulující klient často věty „S vámi se nedá mluvit“ nebo „O  tom se s vámi nebudu bavit“  a tím zdůrazňuje neschopnost či nekompetentnost pracovníka. Své názory sděluje jako obecně platné pravdy, svými argumenty odvádí od podstaty věci, zamlžuje, vyslovuje neúplné věty nebo myšlenky, aby přivedl protistranu k odlišné interpretaci. Často používá neurčitá, mnohoznačná slova, neznámé zkratky a nepochopitelné výrazy, jeho žádosti jsou spíše vynucováním. Neschopnost jasně a normálně komunikovat s ostatními lidmi je nejtypičtější vlastností manipulátora.