Kategória: Spôsoby komunikácie – Manipulácia, asertivita

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PORUCH OSOBNOSTI

Poruchy osobnosti jsou prezentovány extrémně vystupňovanými povahovými a charakterovými rysy, které ve svém důsledku vedou k poruchám sociální adaptace (Svoboda, 2006, str. 255).

Poruchy osobnosti jsou prezentovány extrémně vystupňovanými povahovými a charakterovými rysy, které ve svém důsledku vedou k poruchám sociální adaptace (Svoboda, 2006, str. 255).Maladaptivní postoje a chování se projevují v široké oblasti osobních a sociálních situací, vedou k pocitům osobní nepohody a mají negativní vliv na pracovní a společenské fungování – trpí postižený nebo jeho okolí (Svoboda, 2006, str. 255).
Způsob prožívání, uvažování a chování takového člověka, resp. jeho způsob vytváření určitých vztahů s okolím, se liší od standardu dané společnosti, tedy od aktuální socio-kulturní normy. Jedinec s poruchou osobnosti má sklon reagovat i na běžné podněty neobvyklým způsobem (Vágnerová, 2008, str. 511, 513).
Známky specifických poruch osobnosti se objevují již v časném dětství a adolescenci, (poruchy v dětství a adolescenci úzce korelují s poruchami osobnosti v dospělosti).
I když se jedná o trvalou povahovou odchylku, podléhá porucha osobnosti určité dynamice, některé projevy se se stárnutím zmírňují (agresivita, asociální projevy), některé se naopak zvýrazňují (paranoia, deprese, dekompenzace), (Svoboda, 2006, str. 255).
Poruchy osobnosti řadíme mezi tzv. ego-syntonní poruchy, tzv. zvláštnosti v projevu jsou jedincem vnímány jako jeho integrální součást, je s nimi srozuměn a nesnaží se jich zbavit (Smolík, 1996, str. 354).

Narcisti majú vždy nad druhými osobami, pokiaľ ide o sadizmus, dramatizovanie a ak ide „o veľa“ pre nič za nič.

Preto medzi najväčšie chyby, ktoré by človek mohol urobiť pri komunikácií s narcistom, patrí:

1.Ponížiť ho.

Pokiaľ sa musíte brániť, buďte opatrní, aby ste ho neurazili. Nemajú následne žiadnu zábranu vás uraziť pred ľuďmi, na ktorých Vám záleží a ak nechcete, aby títo boli svedkami vášho ponižovania.

Pre ľudí s narcistickou poruchou osobnosti, ktorých budem ďalej pre zjednodušenie nazývať „narcisi“, sú príznačné pocity dôležitosti samých seba. Taktiež vlastná výnimočnosť a nadradenosť nad druhými.

V pozadí týchto kompenzačných mechanizmov sa pravdepodobne paradoxne nachádza ich neistota a strach z odmietnutia. Kvôli tomu, že narcisi fungujú inak, ako väčšina populácie, existujú prejavy správania, ktoré pokladáme za bežné a očakávame ich od druhých, no pre narcisov nie sú prirodzené.

Ospravedlnenie
Jedným z takýchto prejavov správania je ospravedlnenie. Veľa ľudí, si dokáže priznať, keď spraví chybu, dokáže prehodnotiť svoje konanie, oľutovať ho a v záujme udržania dobrých medziľudských vzťahov sa ospravedlniť. Narcisov zvykne pri ospravedlňovaní brzdiť nedostatok empatie a pocit nadradenosti, ktorý ich skôr pobáda k obviňovaniu ostatných. Niekedy dokážu ponúknuť akési falošné ospravedlnenie, ktoré síce obsahuje slovné spojenia ako „mrzí ma to“, „je mi ľúto, že“, či „prepáč“, takže môžu príjemcu ospravedlnenia zmiasť, ale v konečnom dôsledku je v tomto falošnom ospravedlnení ukryté obvinenie iného. Príkladom falošného ospravedlnenia je veta: „Mrzí ma, že si taký citlivý a nedokážeš zvládať reálny život.“

V okamihu, keď Brian prvýkrát pochopil termín narcistická porucha osobnosti, nastala v jeho mozgu tma.

Väčšinu života strávil s tým, mysliac si, že je bláznom, že je lenivý a hlúpy – tri slová, ktoré jeho otec o ňom často hovoril ostatným členom rodiny a priateľom. Jeho otec ho tiež prísne a tvrdo trestal, usporiadal zbytočné súťaže, v ktorých býval jeho otec vždy víťazom, nikdy sa mu neospravedlnil, nepreukázal mu empatiu, aj keď bol Brian zranený. So všetkými taktiež zaobchádzal, akoby boli podradní.

„Jsem velkorysý. Jsem velmi společenský, a když se setkávám s novými lidmi, udělám pokaždé zatraceně dobrý první dojem.“ Pod těmi všemi vnějšími kouzly a…

Pod těmi všemi vnějšími kouzly a vydatnou dávkou sebeúcty byste možná vlastně mohli být narcisisty. Ale je dobré si říci, že existuje opravdu tenká hranice mezi notnou dávkou vysokého sebevědomí a skutečnou poruchou osobnosti, kterou narcismus je. Vytipovali jsme sedm příznaků, které vám pomohou rozklíčovat vlastní podezření na narcismus.Ale ještě před tím, než si odkryjeme příznaky, měli bychom si říci, co to vlastně narcismus je a kde se vzal. Pojmenování je po řeckém hrdinovi Narcisovi, který se zamiloval do odrazu své tváře ve vodní hladině natolik, až se v něm utopil. Ale narcisistická porucha osobnosti (NPD) je definována více než jen láskou. Podle amerického psychiatrického sdružení je tato porucha definováno jako „grandiózní smysl pro sebedůležitost s nutností nadměrného obdivu vůči sobě samému a fantaziemi o bezlimitním úspěchu a moci.“

„Tito lidé nemají povědomí ani ponětí o tom, co dělají, což znamená, že necítí žádnou vinu nebo výčitky za jejich činy,“ uvádí psychiatrička Whitney Hawkins. Je důležité si uvědomit, že je rozdíl mezi lidmi, kteří mají narcisistické tendence, a těmi, kteří mají narcisistickou poruchou. Na rozdíl od první skupiny, kdy by lidé mohli trpět jen nafoukaným pocitem sebeúcty, lidé s NPD bojují s méně stabilním smyslem identity.
 „Pod tímto tvrdým a chlubivým zevnějškem je často velmi křehká osoba, která nezvládne přijmout kritiku,“ doplňuje Hawkins.
„Narcismus může pocházet už z dětství, kdy byl člověk příliš hýčkán, nebo příliš kritizován. Tito lidé se mohou potýkat s nejistotou, nízkou sebeúctou nebo žárlivostí. A proto, aby tyto pocity potlačili, mohou se pokoušet o to, že se budou sami před sebou stavět na výsluní,“ vysvětluje terapeutka Kimberly Hershenson. Musíme si uvědomit, že NPD je klinická diagnóza, pokud tedy v následujících příznacích poznáte sami sebe, bylo by vhodné se poradit s odborníky.

Spoločnosť, v ktorej žijeme, nielenže narcizmus podporuje, ale ho aj vyžaduje a produkuje. Mnoho pracovných odvetví vyžaduje od svojich zamestnancov presne také charakteristické črty a rysy, ktorými disponuje narcistický človek (Lasch, 2016).